Stáhněte své vojáky a dohodneme se, řekl Obama Putinovi

Aktuální dění kolem Ukrajiny jsme sledovali v online reportáži.

Moskva/Kyjev - Americké tajné služby nevylučují, že se Rusko chystá vpadnout na východ Ukrajiny.

Mobilizace Rusů u hranic se údajně nápadně podobá těm, které předcházely vojenským operacím před intervencemi v Čečensku a Gruzii, uvedla s odvoláním na nejmenované vysoce postavené zpravodajce televize CNN.

Možné "další plány" Rusů na Ukrajině nevyloučil ani prezident Barack Obama. "Není to něco, co Rusko obvykle dělává," řekl v rozhovoru pro CBS News. Moskvu vyzval, aby svou armádu okamžitě stáhla a začala vyjednávat s mezinárodním společenstvím.

Prozatímní ukrajinská vláda mezitím řeší problém s ultrapravicovými radikály. Pravý sektor požaduje rezignaci ministra vnitra Arsena Avakova, a to kvůli úterní smrti svého předáka Oleksandra Muzyčka.

Podle některých politiků se hnutí stává bezpečnostní hrozbou.

Nové odsudky přicházejí z Moskvy. Ruské ministerstvo zahraničí kvůli čtvrteční rezoluci Valného shromáždění OSN obvinilo Západ z vyhrožování a propagandy ve stylu studené války. A kritizuje mimo jiné i Švýcarsko.

Ukrajině ale vrátí část zbraní zabavených na Krymu.

Dění kolem Ukrajiny jsme sledovali v online reportáži.

Rusko-ukrajinský konflikt

Aktualizovat reportáž

Podle Washingtonu Obama dal jasně najevo, že diplomatická cesta "je i nadále možná pouze v případě, Rusko stáhne své vojáky a nebude činit žádné kroky k dalšímu porušování ukrajinské územní celistvosti a suverenity".

Obama usiluje o ruský souhlas s vysláním mezinárodních pozorovatelů na Krym, aby dohlédli na bezpečnost etnických Rusů žijících na poloostrově a také na návrat ruských vojáků do jejich původních základen. Obama naléhal na Putina, aby se vyvaroval dalších "provokací", včetně posilování jednotek na ruských hranicích s Ukrajinou.

Foto: Aktuálně.cz

Ruský prezident Vladimir Putin zatelefonoval v pátek svému americkému protějšku Baracku Obamovi, aby s ním pohovořil o americkém návrhu na řešení rusko-ukrajinské krize. Obama chce poslat na Krym okupovaný ruskými jednotkami mezinárodní pozorovatele. Obama v asi hodinovém rozhovoru Putina požádal, aby poskytl na návrh USA "konkrétní písemnou odpověď", uvádí se v prohlášení Bílého domu. Rovněž ruské hlavě státu navrhl, aby se ministři zahraničí obou zemí John Kerry a Sergej Lavrov brzy sešli a projednali příští kroky.

"Agrese Ruska vůči Ukrajině vrátila některé politiky do reality. Uvědomili si důležitost financování obrany," citovala AFP litevského ministra obrany Juozase Olekase. Podle něj litevské politické strany v sobotu podepíšou dohodu o zvyšování armádního rozpočtu z nynějších 0,8 procenta HDP až na dvě procenta v roce 2020.

Litva a Lotyšsko v důsledku uchvácení ukrajinského Krymu Ruskem chtějí do roku 2020 přinejmenším zdvojnásobit výdaje na obranu. Napsala to dnes agentura AFP s poukazem na to, že tři bývalé pobaltské sovětské republiky, které jsou nyní členy NATO, postup Ruska vůči Ukrajině velmi znepokojuje.

Čína nemá v otázce Ukrajiny žádné soukromé zájmy. Čínská strana se drží své zásady nevměšovat se do vnitřních záležitostí jiných států a respektovat suverenitu a územní integritu všech zemí," prohlásil čínský prezident Si Ťin-pching. "Podporujeme konstruktivní snahy, které podniká mezinárodní společenství k uklidnění situace," dodal.

Čínský prezident Si Ťin-pching | Foto: Reuters

Čína respektuje územní svrchovanost Ukrajiny a bude usilovat o diplomatické řešení konfliktu na Krymu. Dnes to po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně řekl čínský prezident Si Ťin-pching. Čína podle něj chce spolupracovat s Německem při řešení napjaté situace na ukrajinském poloostrově, který anektovalo Rusko.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukaševič podle agentury RIA Novosti sdělil, že Moskva odpověděla na rozšířené sankce Západu vůči jednotlivým ruským činitelům adekvátním protiopatřením. "Je přirozené, že takové akce nemohou zůstat bez odpovědi," prohlásil. Poukázal přitom na to, že ruské ministerstvo zahraničí, pokud jde o nevydávání víz a zmrazení účtů, už dříve sdělilo, že analogická opatření se zavádějí proti činitelům a zákonodárcům z USA a Kanady a že seznam osob vystavených ruským odvetným sankcím zůstává otevřený. Podle Lukaševiče Rusko nebude zveřejňovat jména osob, proti kterým byly odvetné sankce přijaty. Poznamenal, že v mnohém jde o "zrcadlovitá" protiopatření.

"Možná se (Rusové) snaží Ukrajinu jen zastrašit, je ale možné, že mají i jiné plány", které souvisejí s tím, že rozmístili své vojáky podél hranic, uvedl americký prezident Barack Obama. Moskvu vyzval, aby svou armádu okamžitě stáhla a začala vyjednávat s mezinárodním společenstvím.

Pozůstalí po 104 mrtvých z Majdanu dostanou od ukrajinské vlády odškodnění. Podle agentury Interfax půjde o stonásobek životního minima, tedy odhadem 200 000 korun.

Kabinet rovněž schválil návrh premiéra Arsenije Jaceňuka, aby každý sirotek, vdova či rodiče dostali kompenzaci 5000 dolarů, pokud během únorových událostí v Kyjevě přišli o živitele.

"Není důležité, na jaké straně mrtvý byl, zda na té, či oné. Je to naše povinnost vůči těmto rodinám a dětem," řekl premiér s tím, že peníze dostanou rodiny demonstrantů i policistů.

Fotky: Zažili krvavé peklo. Kyjev procitá z noční můry

Demonstrant na Majdanu hledí přes ukořistěný policejní štít.

Prohlédnout 27 fotografií

Anti-government protesters sleep in City Hall in Kiev February 21, 2014.

Anexe Krymu má kromě politického a vojenského i nečekaný kulturní rozměr. Vtaženo do něj bylo Muzeum Allarda Piersona v Amsterodamu.

Právě tam se koná výstava nazvaná "Krym. Zlato a tajemství Černého moře". Na expozici, která představuje antickou minulost Krymu a jejíž součástí jsou i hodnotné kolekce šperků a ozdob ze sbírek skytského umění, si dělají nárok Rusko i Ukrajina.

Rusko nepředstavuje pro Ukrajinu vojenskou hrozbu. "Nic takového," prohlásil podle serveru Hlas Ruska mluvčí ministerstva zahraničí Alexander Lukaševič.

Organizace islámské spolupráce (OIC) se obává o bezpečí krymských Tatarů. Podle jejího prohlášení nesmí mezinárodní společenství připustit, aby byli vyhnáni ze svých domovů.

Proruská vláda už minulý týden avizovala, že půdu, kterou nyní menšina obývá, bude potřebovat "pro sociální účely".

Spekulace amerických tajných služeb o možném ruském vpádu na Ukrajinu podpořil i prezident Barack Obama. Nárůst armádních jednotek u hranic s Ukrajinou podle něj může být náznakem "dalších plánů".

"Není to něco, co Rusko obvykle dělává," řekl v rozhovoru pro televizi CBS News. Moskvu proto vyzval, aby vojáky okamžitě stáhla.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil podle agentury ITAR-TASS ministerstvu obrany vrátit vojenskou techniku a zbraně ukrajinské armádě. Ale jen z těch základen, které nepřešly na stranu Ruska.

Foto: Tak Rusové bez výstřelu obsadili ukrajinskou základnu

Prohlédnout 27 fotografií

Rusové na ukrajinské vojenské základně v Sevastopolu.

Ruské ministerstvo zahraničí kritizuje Švýcarsko. Alpská země totiž v souvislosti s Krymem zakázala vývoz vojenského materiálu. Podle Moskvy jde o "kontraproduktivní omezení, které je proti duchu politiky neutrality".

"Masarykova univerzita dnes nabídla profesorské místo Andreji Borisoviči Zubovovi," oznámil na Twitteru rektor brněnské univerzity Mikuláš Bek.

Ruský politolog ostře kritizoval invazi na Krym a prezidenta Putina, což ho stálo místo ve Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě.

Foto: Masarykova univerzita v Brně

Německo, nejsilnější evropská ekonomika, se od samého počátku staví rezervovaně k případným hospodářským sankcím vůči Rusku.

Tamní ministr hospodářství a energetiky Sigmar Gabriel prohlásil, že k dodávkám ruského plynu neexistuje "rozumná alternativa".

Nebojí se ale, že by Moskva porušila dohody. "Dokonce i v nejtemnějších hodinách studené války Rusko respektovalo své smlouvy," řekl v rozhovoru pro list Neue Osnabrücker Zeitung.

Svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč z ruského exilu vyzval k referendu o postavení každého regionu v rámci země, a to namísto plánovaných prezidentských voleb.

"Jako prezident, který je myslí a duší s vámi, vyzývám každého soudně smýšlejícího občana Ukrajiny: nenechte samozvance, aby vás zneužívali! Požadujte uspořádání referenda o vymezení postavení každého regionu v rámci Ukrajiny," napsal ve svém poselství k národu.

Sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč v ruském Rostově na Donu. (11. března 2014) | Foto: Reuters

Zpěvák a zakladatel legendární ruské kapely Mašina vremeni, považované za průkopníka rocku v někdejším Sovětském svazu, má potíže.

Andrej Makarevič během moskevského pochodu proti válce s Ukrajinou tak ostře kritizoval ruskou anexi Krymu, že mu podle médií hrozí odebrání státního vyznamenání a titulu národního umělce.

Ruská invaze dál na východní Ukrajinu je pravděpodobnější, než jsme doposud předpokládaly, varují americké tajné služby.

Mobilizace armádních jednotek v posledních několika dnech se totiž podobá těm, které předcházely vojenským operacím před intervencemi v Čečensku a Gruzii, uvedla s odvoláním na nejmenované vysoce postavené zpravodajce televize CNN.

Ruská vojska odjíždějí z Gruzie | Foto: Reuters

Rusku se nezamlouvá čtvrteční rezoluce Valného shromáždění OSN, která označuje anexi Krymu za nelegální.

Moskva západní státy obvinila z vydírání členských zemí. Dokument, který ale nemá žádné právní důsledky, označuje ministerstvo zahraničí za kontraproduktivní. Západ podle něj používá "propagandistickou mašinérii studené války".

Dodejme, že rezoluci podpořilo 100 zemí, 11 bylo proti. Hned 58 států se zdrželo.

Foto: Reuters

Avakov je radikálům trnem v oku nejen kvůli Muzyčkovi, ale i kvůli nařízení, že všechny polovojenské organizace mají složit zbraně.

Ukrajinský ministr vnitra Avakov oznámil, že během dvou dnů zveřejní veškeré dokumenty související s Muzyčkovým případem.

Odmítl tvrzení médií, že muž s přezdívkou Saška Bilyj byl zabit ve stylu popravy. Okolnosti radikálovy smrti má vyjasnit zvláštní vyšetřovací komise.

Přívrženci krajně pravicového nacionalistického hnutí Pravý sektor protestují před ministerstvem vnitra a požadují rezignaci Arsena Avakova.

Důvodem je úterní smrt jednoho z předáků, Oleksandra Muzyčka. Toho policie zastřelila při pokusu o zatčení. Jeho stoupenci ale tvrdí, že šlo o popravu.