Výměna zajatců se podle agentury AFP uskutečnila poblíž obce Kosťantynivka, vzdálené 45 kilometrů severně od Doněcka. Jména zajatců byla nejprve přečtena a poté se začalo s výměnou ve skupinkách po deseti. Vězni z ukrajinských sil padli do zajetí v oblasti Doněcka. V sobotu má pokračovat výměna zajatců se separatisty z Luhanské oblasti.

Mezi Kyjevem a proruskými separatisty na východě Ukrajiny začala výměna více než 370 válečných zajatců, z nichž 150 je z ukrajinských ozbrojených sil a 222 z řad povstalců. Podle ruských agentur Interfax a RIA Novosti se výměna koná na neutrální půdě mezi oblastmi kontrolovanými oběma stranami.

Foto: Aktuálně.cz

Nová doktrína Moskvy počítá s mezinárodní spoluprací se zeměmi, které sdílejí její "úsilí o zvyšování bezpečnosti a prevenci vojenských konfliktů". Jde zejména o členské státy organizací jako BRICS (kromě Ruska ještě Brazílie, Indie, Čína a Jihoafrická republika) a Šanghajská organizace pro spolupráci, v níž jsou kromě Ruska také Čína a bývalé sovětské republiky ve Střední Asii.

Podle zpravodajství ruské státní televize RT je oproti dosavadní doktríně novinkou zdůraznění nebezpečí expanze NATO, budování jeho vojenských kapacit a skutečnost, že se Aliance rozhodla ujmout "realizace globální funkce porušováním mezinárodního práva".

Doktrína mezi hlavní zahraniční vojenské hrozby zahrnuje "vytváření a zavádění globálních strategických protiraketových systémů, které narušují zavedenou globální stabilitu a rovnováhu sil v zásobách jaderných raket, realizace koncepce 'rychlého úderu', záměr nasazovat zbraně ve vesmíru a rozmísťování strategických konvenčních vysoce přesných zbraní".

Součástí doktríny zůstává jako doposud koncepce, že "ruská armáda zůstává obranným nástrojem, který se země zavazuje používat pouze jako poslední možnost". Beze změny zůstávají zásady použití jaderných zbraní, které má Rusko k dispozici. Jejich hlavním cílem je odradit potenciální nepřátele od útoku na Rusko. Moskva si ale vyhrazuje právo jich použít preventivně k ochraně před vojenským útokem, ať už jaderným, či konvenčním, který by ohrožoval existenci země.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal novou vojenskou doktrínu, podle které patří k hlavnímu vnějšímu nebezpečí pro Rusko rozšíření kapacit Severoatlantické aliance (NATO) a destabilizace některých oblastí. Mezi nejvážnější vnitřní rizika doktrína zahrnuje aktivity vedoucí k destabilizaci země a teroristickou činnost.

putin | Foto: Reuters

Ruská ekonomika by v příštím roce mohla klesnout o čtyři procenta. Řekl to dnes ruský ministr financí Anton Siluanov, jehož resort přepočítal rozpočtový výhled, aby zohlednil propad cen ropy. Pokud ceny v průměru zůstanou kolem 60 dolarů za barel, mohl by rozpočtový deficit Ruska překročit tři procenta hrubého domácího produktu, řekl podle agentury Reuters Siluanov.

Výhled vlády je o něco lepší než prognóza ruské centrální banky. Ta v polovině prosince předpověděla, že tamní ekonomika příští rok vykáže pokles o zhruba 4,5 procenta, pokud ceny ropy zůstanou na úrovni kolem 60 dolarů za barel.

Vozy ministerstva obrany, připravené ve volební den u Kremlu. | Foto: Reuters

Ukrajinské dráhy oznámily, že přerušují osobní a nákladní dopravu na Krym. Z bezpečnostních důvodů. Konkrétnější informace zatím nejsou k dispozici.

Lidé prchající z Luhanské oblasti nastupují do vlaku do Charkova. | Foto: Reuters