Budapešť/Brusel/Berlín - Maďarsko vyšle na své jižní hranice tisíce vojáků s obrněnými transportéry a tanky. Budapešť tak reaguje na proud běženců, kterých jen ve středu dorazilo do země rekordních 10 000.
O situaci mají jednat premiéři Maďarska a Rakouska Viktor Orbán a Werner Faymann. Vídeň totiž chce prodloužit o tři týdny dočasné hraniční kontroly.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Pokud běženci skutečně využijí Černou Horu ke svému pochodu za lepším životem zejména v Německu a Švédsku, pak nejspíš budou pokračovat v cestě i přes území Bosny a Hercegoviny a pak dál přes Chorvatsko. Bosenský ministr zahraničí Igor Crnadak ve středu řekl, že jeho země nevylučuje, že migranty mířící do západní Evropy pustí přes své území. Sarajevo podle bosenského ministra zvažuje dvě možné trasy, které by mohli uprchlíci využít. První vede ze Srbska přes města Bijeljinu a Zvornik, druhá pak z Albánie přes Černou Horu.
Černá Hora zahájila podle agentury AFP přípravy na možné otevření nové trasy postupu migrantů z Řecka do západní Evropy, která by mohla vést i přes její území. "Vzhledem k nejnovějšímu vývoji na maďarských hranicích (s Chorvatskem) a na tlak, jemuž jsou vystaveny Makedonie a Srbsko, je možné, že určitý počet uprchlíků se rozhodne jít přes... Černou Horu," sdělil zdroj, podle něhož vláda připravuje plán opatření spojených s migrační krizí. "S ohledem na to, že každý den přichází na západní Balkán kolem 5000 migrantů, připravuje Černá Hora kapacity pro přijetí asi 2000 uprchlíků," dodal citovaný činitel.
Informaci o uzavření dohody agentuře AP kromě mluvčí OSN Jessy Chahineové potvrdil také radikální saúdskoarabský duchovní Abdalláh Muhajsíní. Podle SOHR se na vyjednání dočasného lokálního příměří podílely také převážně sunnitské Turecko, které podporuje protiasadovské rebely, a šíitský Írán, který je hlavní oporou Damašku.
Kdy přesně vstoupí příměří v platnost a jak dlouho bude trvat, není jasné. K evakuaci zraněných by ale podle agentury Reuters mohlo dojít již dnes či během víkendu. Předchozí klid zbraní v oblasti Zabadání a na severu provincie Idlib vydržel jen krátce.
Na oplátku by měl Damašek moci evakuovat asi 10 000 šíitských civilistů ze dvou vesnic na severu provincie Idlib, které jsou naopak v obklíčení koalice radikálních islamistů, jejímiž členy jsou mimo jiné skupiny Ahrár aš-Šám a An-Nusra, které jsou napojené na teroristickou síť Al-Káida.
Dohoda o dočasném příměří umožňuje povstalcům opustit město Zabadání ležící asi 30 kilometrů severozápadně od Damašku u libanonských hranic, které obléhají příslušníci armády věrné Asadovu režimu. Z vládních vězení by se v rámci dohody údajně mělo dostat až 500 příslušníků opozice.
Syrská vláda prezidenta Bašára Asada a protirežimní povstalci z řad radikálních islamistů se za zprostředkování Organizace spojených národů dohodli na příměří na dvou důležitých bojištích. Informovala o tom dnes syrská exilová organizace SOHR, která situaci v zemi dlouhodobě sleduje z Londýna. Cílem klidu zbraní je umožnit evakuaci bojovníků i civilistů z obležených oblastí.
"Jsem tomu skutečně rád, protože si myslím, že bychom měli být trochu aktivnější, což tímto kontaktem jsme. A buď V4 je nějaké regionální uskupení států, které společně postupují, jak to jde, nebo je to jenom teorie," pokračuje Stropnický.
"Jsem rád, že v tomto případě by to byla praktická ukázka funkčnosti V4. Myslim, že je důležité, abychom s Maďary byli v kontaktu a aby to přispělo k nějakému zklidnění, ale i k ochraně toho prostoru," dodal.
K české nabídce Maďarům se vyjádřil i ministr obrany Martin Stropnický.
"Jsme s Maďary v kontaktu a oni nás o určitou pomoc požádali. Myslím, že se docela poctivě snaží východní schengenskou hranici ubránit, i když jsou takovým vděčným terčem kritiky některých lidí. Specifikovali, co by potřebovali a co by jim v tuto chvíli pomohlo, a my, myslím, budeme schopni jim to dodat," řekl Aktuálně.cz.
"Prvního října budeme mít pracovní jednání s maďarskou stranou, abychom byli schopni vyslat do 15. října zhruba dvacet vojáků. Budou to zejména přepravní prostředky, polní kuchyně a zemní vrták," upřesnil pro Aktuálně.cz Josef Bečvář.
"Měli by být vysláni zhruba na šedesát dnů, bude záležet na okolnostech. Samozřejmě bude záležet na situaci, ale není problém ani v tom, aby se skupina vojáků po určité době vyměnila," dodal.
Česko pošle do Maďarska v souvislosti s migrační krizí 20 vojáků, přepravní techniku, polní kuchyni a zemní vrták. Novinářům to dnes v Libavé na Olomoucku, kde prověřoval připravenost armády k výstavbě základny humanitární pomoci, řekl náčelník generálního štábu armády Josef Bečvář. Vojáci i technika mají podle něj v Maďarsku být na dva měsíce asi od 15. října.
Přes 40 ubytovacích, jídelních nebo zdravotních stanů postavili olomoučtí ženisté od středečního rána ve vojenském prostoru Libavá na Olomoucku. Sloužit by v případě zesílení migrační vlny mohly pro ubytování až 450 uprchlíků. Cvičnou stavbu humanitárního tábora rozkázal náčelník generálního štábu Josef Bečvář. Armáda si chtěla vyzkoušet, zda je zařízení schopna připravit v časovém plánu.
Dobíjení mobilů uprchlíků v Bělehradě.
These #refugees wait to charge their phones in Belgrade. They're anxious to check on their families at home in #Syria pic.twitter.com/7uNlNtazRp
— MSF Sea (@MSF_Sea) September 25, 2015
Nejsilnější opoziční strana na Slovensku kritizovala premiéra Roberta Fica za jeho plán podat žalobu proti rozhodnutí o přerozdělování uprchlíků mezi členské státy EU, se kterým nesouhlasilo vedle Slovenska i několik dalších států. Opozice sice podobně jako Fico kvóty na rozmístění běženců dlouhodobě odmítá, žaloba ale prý nemá šanci na úspěch a Slovensko poškozuje.
"Slovensko se dostává do kouta, do izolované pozice. Spíše rozum a diplomacie jsou potřeba při dalších jednáních, jak dál s migrační krizí," řekl dnes šéf křesťanských demokratů (KDH) Ján Figeľ. KDH je na Slovensku nejsilnější opoziční stranou. Podle Figeľa, který byl v minulosti eurokomisařem a hlavním vyjednávačem Slovenska v rozhovorech o vstupu země do EU, silácký postoj ohledně kvót zemi poškodí a oslabí. "Žaloba nemá šanci na úspěch. Během celého období jednání nebyly ze slovenské strany vzneseny jasné námitky, že rada ministrů koná mimo svou kompetenci nebo porušuje platnou proceduru," uvedl Figeľ.
Slovinsko dnes vyjádřilo "překvapení“ nad tím, že maďarská vláda se rozhodla vybudovat plot s ostnatými dráty na hranici obou zemí. Uvedl to slovinský ministr zahraničí Karl Erjavec. Lublaň prý o tomto kroku nebyla předem informována. Maďarsko už vybudovalo kvůli uprchlíkům ploty na svých hranicích se Srbskem a Chorvatskem. Na rozdíl od těchto dvou zemí ale Slovinsko je v Schengenu. Půjde tak o první oplocenou hranici uvnitř schengenského prostoru. Maďarský premiér Vitkor Orbán uvedl, že na této hranici budou stát mobilní bariéry.
Rakousko v těžkých časech zapomíná na přátelství s Maďarskem, Budapešť to chce ale přehlédnout. Po jednání s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem to dnes prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán, uvedla agentura MTI. Rozhovor podle agentury APA žádné sblížení názorů k problematice uprchlické krize nepřinesl, oba šéfové vlád navíc uspořádali oddělené tiskové konference.
"Maďarsko se cítí zrazeno," citovala Orbána stanice Euronews. Maďarský premiér také dodal, že Budapešť se snaží zapomenout na lži o tom, že neplní své závazky. Také podle MTI řekl, že Maďarsko chce odpustit Rakousku nařčení z toho, že Maďaři se chovají jako nacisté.
Faymann na tiskové konferenci hovořil o maďarských opatřeních k ochraně vnějších hranic EU jako o zákonných. Zároveň ale zdůraznil, že právo na azyl jako jedno z lidských práv je k tomu rovnocenné. Vztahy obou zemí označil za korektní, ačkoli mezi nimi panuje podle něj panuje jisté napětí.
Zmatek a nejasnosti panují kolem včerejší zprávy o tom, že vedle Řecka a Itálie by mohlo přijímací centrum (takzvaný hotspot), kde uprchlíci budou čekat na vyřízení žádostí o azyl, hostit také Bulharsko. Ve čtvrtek to oznámila německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že o to Sofie požádala. Bulharský premiér Bojko Borisov ale dnes řekl novinářům, že zřejmě došlo k nedorozumění. Na summitu EU prý jen říkal, že Bulharsko také potřebuje pomoci s přílivem uprchlíků z Turecka, přestože není tak mohutný jako do Řecka. Jeho slova tak zřejmě byla mylně interpretována. Server novinite.com uvedl, že za poslední týden jen v Sofii bulharská policie zadržela téměř tři stovky běženců. Vláda také vyslala armádní posily na hranici s Tureckem.
Chorvatská vláda do čtyřiadvaceti hodin zruší zákaz přejezdu svých hranic pro automobily a nákladní vozidla se srbskými poznávacími značkami. Oznámil to premiér Zoran Milanovič. Rozhodnutí blokovat vozy se srbskými SPZ vyvolalo napětí mezi Záhřebem a Bělehradem, Srbsko hrozilo protipatřeními. Chorvatská vláda svůj krok zdůvodnila přetížeností hraničních přechodů kvůli přílivu uprchlíků.
Příliv uprchlíků do Chorvatska stále nepolevuje. Do přijímacího centra Opatovac ve čtvrtek dorazilo pět tisíc běženců, uvádí server dnevnik.hr. Od 16.září už překročilo chorvatské hranice téměř 60 tisíc uprchlíků.
Obnovené kontroly na hranicích Německa kvůli uprchlické krizi považuje za správné 78 procent Němců. Pouze 19 procent obyvatel země s tímto opatřením nesouhlasí. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění na objednávku televize ZDF.
Prezident Miloš Zeman dnes telefonoval slovenskému premiérovi Robertu Ficovi. Vyjádřil mu podporu v postoji ke kvótám na přerozdělování uprchlíků, kterým se chce Slovensko bránit soudní cestou. "Prezident republiky Miloš Zeman v pátek dne 25. září 2015 telefonicky hovořil s předsedou vlády Slovenské republiky Robertem Ficem a v souvislosti s odmítavým postojem k uprchlickým kvótám mu blahopřál k odvaze a statečnosti," uvedl v tiskovém prohlášení mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Zpět k odhadům, že část uprchlíků žádajících o azyl v Německu se za Syřany pouze vydává,... jaké pro to mohou mít důvody?
Německý Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) v srpnu totiž vydal vnitřní směrnici, kterou umožnil, aby německé úřady přímo rozhodovaly o udělení azylu Syřanům. A to i v případech, kdy tito lidé nevstoupili na území Evropské unie v Německu.
Vzhledem k trvající válce v Sýrii přitom mají Syřané velkou šanci azyl v Německu získat. Po zveřejnění vnitřní směrnice BAMF mnoho běženců, kteří se do té doby zdržovali v Maďarsku, získalo dojem, že je Německo automaticky přijme. Za tento krok si vláda kancléřky Angely Merkelové vytvořila řadu kritiků, zejména v Bavorsku.
Obrázek, který namaloval chlapec ze Sýrie. Věnoval ho policistům v bavorském Pasově...
Geschenk eines syrischen Kindes an die Bundespolizisten in Passau... #sprachlos #Fluechtlingskrise pic.twitter.com/YgWMjgJ1xM
— Bundespolizei BY (@bpol_by) September 24, 2015
Jak taková arktická cesta může vypadat?
Pětadvacetiletý Syřan Wassem Khatib získal vízum na návštěvu Ruska a odletěl z Bejrútu do Moskvy. Druhý den pokračoval letadlem dál do ruského přístavního města Murmansk poblíž Norska a Finska.
Tam si vzal se svým kamarádem taxi, které ale nepřejíždí přes hranice. A tak posledních 100 metrů k hranici ujel na dětském kole, které si pořídil na místě. Ruské zákony totiž neumožňují pohybovat se v této pohraniční zóně pěšky.
Do Evropy existují i méně známé cesty. Policie odhaduje, že například okolo 400 Syřanů dorazilo tento rok do Norska po "arktické frontě". A jejich počet stále stoupá, některým migrantům totiž trasa připadá méně nebezpečná, píše agentura Reuters.
Uprchlíci v Bělehradě čekají, až se jim dobijí telefony. Potřebují nové informace na cestu a chtějí zjistit, jak se daří jejich rodinám.
These #refugees wait to charge their phones in Belgrade. They're anxious to check on their families at home in #Syria pic.twitter.com/7uNlNtazRp
— MSF Sea (@MSF_Sea) September 25, 2015
OSN nečeká zpomalení proudu uprchlíků, jichž přichází do Evropy 8000 denně. V Ženevě to dnes řekl Dominik Bartsch z Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Sdělil rovněž, že se připravuje evakuace půl milionu Iráčanů v případě, že bude zahájena bitva o severoirácký Mosul.
Podle Bartsche, který je v UNHCR koordinátorem pro Irák, je současné tempo, jakým se uprchlíci z Blízkého východu přesouvají do Evropy, jenom "špičkou ledovce".
Tématem dalších dní podle maďarského premiéra Viktora Orbána bude řešení otázky, zda je možné zastavit příliv migrantů na chorvatsko-maďarské hranici.
Okolo třetiny běženců, kteří v Německu žádají o azyl a tvrdí při tom, že jsou Syřané, ve skutečnosti ze Sýrie nejspíš nepochází. V pátek to uvedl mluvčí německého ministerstva vnitra Tobias Plate.
"30 procent lidí žádajících o azyl, kteří se prohlašují za Syřany, podle tohoto odhadu Syřané nejsou," uvedl Plate na tiskové konferenci. Zároveň ale doplnil, že přesná statistika v tomto ohledu neexistuje.
Maďarský premiér Viktor Orbán tvrdí, že se rakouský kancléř Werner Faymann postavil proti návrhu na vytvoření "koridoru" pro uprchlíky, který by vedl skrze Maďarsko. Bez dalších podrobností to napsala agentura Reuters.
Nejčastější žadatelé o azyl v EU (údaje za leden až srpen 2015).
Where do the migrants come from? Mostly Syria, Kosovo & Afghanistan http://t.co/0jmoDvNOQw pic.twitter.com/yJlOhIH137
— BBC News (World) (@BBCWorld) September 22, 2015
Situace se podle agentury AFP nemění ani na řecko-makedonské hranici, kterou každý den překračuje kolem 3000 až 4000 běženců, kteří pak míří do Srbska.
Srbská pobočka Červeného kříže nicméně zaznamenala zvýšený počet uprchlíků přecházejících přes řecko-bulharskou hranici, což je pro imigranty méně používaná cesta.
Příliv uprchlíků, kteří do západní Evropy míří takzvanou balkánskou cestou, neutuchal ani dnes. Z Maďarska dorazilo na rakouskou hranici mezi půlnocí a 6:30 SELČ asi 4500 imigrantů, ve čtvrtek ráno to bylo zhruba 7500 běženců. Většina z těchto uprchlíků mířila dále do Německa.
Maďarská vláda dnes oznámila, že plot proti imigrantům na maďarsko-chorvatské hranici je téměř hotový.
Mluvčí kabinetu Zoltán Kovács ve státním rozhlase ujišťoval, že Maďarsko nechce hranice uzavřít, nýbrž chránit, a že oficiální hraniční přechody zůstávají otevřené.
Hungary extends its fence on border with Croatia (via @annaholligan) http://t.co/Hm2UR1hefs pic.twitter.com/L2CDP7OBBI
— BBC News (World) (@BBCWorld) September 22, 2015
Finská média informovala, že několik demonstrantů ve městě Lahti na jihu země ve čtvrtek večer házelo kameny a střílelo rachejtle na přijíždějící autobus plný běženců usilujících o azyl.
Na místě protestovalo okolo 30 až 40 lidí, kteří okolo sebe údajně mávali finskými vlajkami. Jeden z nich měl na sobě podle informací agentury Reuters bílou róbu podobnou těm, co nosívali členové Ku Klux Klanu ve Spojených státech.
Finská vláda protest odsoudila a označila ho za rasistický.
Chorvatská policie uvedla, že do země už od minulé středy – kdy začali proudit uprchlíci – přes hranice se Srbskem přišlo okolo 55 tisíc běženců.
Jen ve čtvrtek do Chorvatska mělo dorazit 8500 lidí.
Výloha v jednom z německých obchodů. "Nikdo není ilegální. Láska místo nenávisti. Jsme pro uprchlíky."
In #Germany there is no illigemate human #refugeeswelcome pic.twitter.com/hmhfARYwDA
— Hummingbird (@humming_free) September 25, 2015
Ministr také zopakoval svůj návrh, aby EU stanovila "velkorysé kvóty" pro přijímání uprchlíků.
"Přitom bychom měli sami vyzvedávat žadatele o azyl na místě, abychom vyřadili ze hry pašeráky lidí. Ale když se kvóty naplní, měli bychom uprchlíkům říct: Teď už není způsob, jak se do Evropy dostat, možná to půjde příští rok," řekl.
Podle de Maiziéra není možné, aby do EU přišli všichni, kdo si to přejí. "Musíme pracovat na tom, abychom měli faktickou horní hranici pro počet přistěhovalců. Jinak se s tím nezvládneme vypořádat," řekl ministr.
Odmítl přitom kritiku opozice, že se snaží EU odříznout od světa. "O nějakém odříznutí od světa rozhodně nemůžeme mluvit, když jen do Německa dorazí 800 000 běženců," prohlásil.
Evropská unie musí najít způsob, jak omezit příchod běženců, jinak současnou situaci nezvládne. V televizi ZDF to řekl německý ministr vnitra Thomas de Maiziére.
Zopakoval svůj návrh na stanovení pevných kvót na počet přistěhovalců, po jejichž vyčerpání by už EU žádné uprchlíky nepřijímala.
Sportovní hala v německém Hanau, kde našla své dočasné útočiště řada uprchlíků...
This sports hall in Hanau has become temporary shelter to newly arrived migrants: http://t.co/ikRScdIIp3 pic.twitter.com/S89BhoRhp0
— Reuters Top News (@Reuters) September 22, 2015
Evropská unie chce Turecko přemluvit k dohodě. Nabídne přibližně miliardu eur za to, že Turci budou lépe strážit své západní pobřeží a zasáhnou proti sítím pašeráků a převaděčů.
Ve hře je také možnost, že na tureckém území vzniknou tábory, ve kterých si běženci budou dávat žádost o azyl v zemích EU. Ankara ale je v pozici, ve které si může klást podmínky.
Lídři Unie ve čtvrtek na summitu schválili zatím miliardu eur na pomoc běžencům v Turecku, Libanonu a Jordánsku.
Někdejší slovenský premiér Mikuláš Dzurinda se pustil do kritiky současné vlády Roberta Fica. "Není potřeba být poslíčkem, pudlíkem, ale je třeba mít jasné argumenty a důvěryhodný postoj," řekl v rozhovoru pro Denník N. k vytrvalému odmítání uprchlických kvót a hrozbám žalob na Evropskou unii.
"Zdá se mi, že neskutečně selháváme. Oháním se paragrafy, když čelíme nejvážnější krizi, tragické situaci? Zdá se mi to nesprávné. Naposledy jsem měl takový pocit za vlády Vladimíra Mečiara. Postavili jsme se na zadní, jenže nemáme na své straně ani morálku, ani nenabízíme lepší alternativu."
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov prostřednictvím dobročinného fondu své matky zaplatil večeři pro 900 syrských uprchlíků v jedné z nejlepších restaurací severoněmeckého města Kielu, napsala agentura TASS.
Fond zaplatil i cestu překvapených Syřanů z nedalekého uprchlického tábora. "Lidé zmučení táborovým životem se z takového zájmu nemohli vzpamatovat. Toto bohulibé dílo financuje Ajmani Kadyrovová, které situace uprchlíků leží na srdci," napsal Kadyrov na sociální síti Instagram. Dnes večer čeká hostina dalších víc než tisíc Syřanů v Kielu. Čečenský fond údajně financuje i stavbu dětského hřiště v areálu uprchlického tábora a školu pro syrské děti.
Armáda je podle náčelníka generálního štábu plně připravena k ostraze hranic a nezbytné právní procedury k jejímu nasazení už parlament absolvoval. Vojáci jsou oprávněni kontrolovat dokumenty osob, vykonávat osobní prohlídky a regulovat pohyb davu. "Pravidla pro použití zbraní se ale nemění," upozornil maďarský generál.
Vojáci budou pokračovat ve výstavbě plotu podél hranice s Chorvatskem, řekl dále Benkö. Ženijní práce probíhají podle plánu.
Maďarské jižní hranice budou střežit tisíce vojáků s obrněnými transportéry a tanky. V budapešťské televizi to ve čtvrtek večer prohlásil náčelník generálního štábu Tibor Benkö. Připomněl vojenské cvičení, které armáda v minulých dnech uspořádala a povolala do něj 4300 vojáků. "Počty vojáků na hranicích nebudou nižší," konstatoval Benkö podle agentury MTI.
Francie nepřijme víc než 30 000 běženců, k čemuž se zavázala v rámci kvót Evropské unie. Podle agentury AFP to ve veřejnoprávní televizní stanici France 2 řekl francouzský premiér Manuel Valls.
Německá kancléřka Angela Merkelová o otázce přerozdělení nákladů a komplexním balíčku legislativních změn souvisejících s migrační krizí jednala ve čtvrtek s vedoucími představiteli spolkových zemí. Ty nesou na svých bedrech valnou část nákladů na ubytování a další péči o uprchlíky, kteří do země přicházejí denně po několika tisících. Vláda má také v této souvislosti poskytnout 500 milionů eur na budování sociálního bydlení pro uprchlíky a 350 milionů eur na péči o děti a mladistvé běžence, kteří jsou bez doprovodu.
Německá vláda poskytne spolkovým zemím zasaženým návalem uprchlíků finanční pomoc na jejich zaopatření po dobu vyřizování žádosti o azyl. Za každého z nich slíbila vyplácet měsíčně 670 eur (přes 18 000 Kč). Podle agentury DPA vychází Berlín z předpokladů, že se opatření dotkne kolem 800 000 běženců a že azylové řízení s nimi potrvá v průměru pět měsíců.
Šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová oznámila, že Evropská unie zahájí od 7. října novou fázi boje proti pašerákům lidí v oblasti Středozemního moře. Vojenská plavidla členských zemí budou zasahovat proti lodím pašeráků lidí v mezinárodních vodách a budou je moci i zabavovat.
Rakousko chce o dalších 20 dnů prodloužit dočasně obnovené hraniční kontroly. Stávající opatření, která zavedlo 16. září, mají pouze desetidenní platnost.
Svůj záměr Vídeň v pátek oznámí Evropské komisi, řekl agentuře APA mluvčí ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové. Rakousko je jednou z hlavních tranzitních zemí v současné uprchlické krizi. Od 16. září proto kontroluje své hranice se Slovenskem, Maďarskem, Slovinskem a Itálií.
Nejprve krátké shrnutí čtvrtečních událostí:
- Sběrná centra Evropské unie, kde budou hromadně registrováni a prověřováni běženci žádající na území osmadvacítky o azyl, mohou být vedle Itálie a Řecka také v Bulharsku či dalších zemích.
- Norská policie se obává, že vzrůstající příliv uprchlíků do země zvýší hrozbu pravicového extremismu v zemi.
- V záchytných zařízeních v Česku je nyní 680 volných míst pro uprchlíky, v dohledné době jich přibudou čtyři stovky.
- V samozvaném státu Liberland na pomezí Chorvatska a Srbska, který založil Čech Vít Jedlička, chce žít takřka 10 000 Syřanů. Nárok na azyl či uprchlický status ale nemají, neboť Liberland uděluje jen občanství. To přijde až na 10 000 dolarů.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás budeme opět celý den sledovat nejnovější dění kolem uprchlické krize v Evropě.
