Budapešť/Brusel/Berlín - Maďarsko vyšle na své jižní hranice tisíce vojáků s obrněnými transportéry a tanky. Budapešť tak reaguje na proud běženců, kterých jen ve středu dorazilo do země rekordních 10 000.
O situaci mají jednat premiéři Maďarska a Rakouska Viktor Orbán a Werner Faymann. Vídeň totiž chce prodloužit o tři týdny dočasné hraniční kontroly.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Pokud běženci skutečně využijí Černou Horu ke svému pochodu za lepším životem zejména v Německu a Švédsku, pak nejspíš budou pokračovat v cestě i přes území Bosny a Hercegoviny a pak dál přes Chorvatsko. Bosenský ministr zahraničí Igor Crnadak ve středu řekl, že jeho země nevylučuje, že migranty mířící do západní Evropy pustí přes své území. Sarajevo podle bosenského ministra zvažuje dvě možné trasy, které by mohli uprchlíci využít. První vede ze Srbska přes města Bijeljinu a Zvornik, druhá pak z Albánie přes Černou Horu.
Černá Hora zahájila podle agentury AFP přípravy na možné otevření nové trasy postupu migrantů z Řecka do západní Evropy, která by mohla vést i přes její území. "Vzhledem k nejnovějšímu vývoji na maďarských hranicích (s Chorvatskem) a na tlak, jemuž jsou vystaveny Makedonie a Srbsko, je možné, že určitý počet uprchlíků se rozhodne jít přes... Černou Horu," sdělil zdroj, podle něhož vláda připravuje plán opatření spojených s migrační krizí. "S ohledem na to, že každý den přichází na západní Balkán kolem 5000 migrantů, připravuje Černá Hora kapacity pro přijetí asi 2000 uprchlíků," dodal citovaný činitel.
Informaci o uzavření dohody agentuře AP kromě mluvčí OSN Jessy Chahineové potvrdil také radikální saúdskoarabský duchovní Abdalláh Muhajsíní. Podle SOHR se na vyjednání dočasného lokálního příměří podílely také převážně sunnitské Turecko, které podporuje protiasadovské rebely, a šíitský Írán, který je hlavní oporou Damašku.
Kdy přesně vstoupí příměří v platnost a jak dlouho bude trvat, není jasné. K evakuaci zraněných by ale podle agentury Reuters mohlo dojít již dnes či během víkendu. Předchozí klid zbraní v oblasti Zabadání a na severu provincie Idlib vydržel jen krátce.
Na oplátku by měl Damašek moci evakuovat asi 10 000 šíitských civilistů ze dvou vesnic na severu provincie Idlib, které jsou naopak v obklíčení koalice radikálních islamistů, jejímiž členy jsou mimo jiné skupiny Ahrár aš-Šám a An-Nusra, které jsou napojené na teroristickou síť Al-Káida.
Dohoda o dočasném příměří umožňuje povstalcům opustit město Zabadání ležící asi 30 kilometrů severozápadně od Damašku u libanonských hranic, které obléhají příslušníci armády věrné Asadovu režimu. Z vládních vězení by se v rámci dohody údajně mělo dostat až 500 příslušníků opozice.
Syrská vláda prezidenta Bašára Asada a protirežimní povstalci z řad radikálních islamistů se za zprostředkování Organizace spojených národů dohodli na příměří na dvou důležitých bojištích. Informovala o tom dnes syrská exilová organizace SOHR, která situaci v zemi dlouhodobě sleduje z Londýna. Cílem klidu zbraní je umožnit evakuaci bojovníků i civilistů z obležených oblastí.
"Jsem tomu skutečně rád, protože si myslím, že bychom měli být trochu aktivnější, což tímto kontaktem jsme. A buď V4 je nějaké regionální uskupení států, které společně postupují, jak to jde, nebo je to jenom teorie," pokračuje Stropnický.
"Jsem rád, že v tomto případě by to byla praktická ukázka funkčnosti V4. Myslim, že je důležité, abychom s Maďary byli v kontaktu a aby to přispělo k nějakému zklidnění, ale i k ochraně toho prostoru," dodal.
K české nabídce Maďarům se vyjádřil i ministr obrany Martin Stropnický.
"Jsme s Maďary v kontaktu a oni nás o určitou pomoc požádali. Myslím, že se docela poctivě snaží východní schengenskou hranici ubránit, i když jsou takovým vděčným terčem kritiky některých lidí. Specifikovali, co by potřebovali a co by jim v tuto chvíli pomohlo, a my, myslím, budeme schopni jim to dodat," řekl Aktuálně.cz.
"Prvního října budeme mít pracovní jednání s maďarskou stranou, abychom byli schopni vyslat do 15. října zhruba dvacet vojáků. Budou to zejména přepravní prostředky, polní kuchyně a zemní vrták," upřesnil pro Aktuálně.cz Josef Bečvář.
"Měli by být vysláni zhruba na šedesát dnů, bude záležet na okolnostech. Samozřejmě bude záležet na situaci, ale není problém ani v tom, aby se skupina vojáků po určité době vyměnila," dodal.
Česko pošle do Maďarska v souvislosti s migrační krizí 20 vojáků, přepravní techniku, polní kuchyni a zemní vrták. Novinářům to dnes v Libavé na Olomoucku, kde prověřoval připravenost armády k výstavbě základny humanitární pomoci, řekl náčelník generálního štábu armády Josef Bečvář. Vojáci i technika mají podle něj v Maďarsku být na dva měsíce asi od 15. října.
Přes 40 ubytovacích, jídelních nebo zdravotních stanů postavili olomoučtí ženisté od středečního rána ve vojenském prostoru Libavá na Olomoucku. Sloužit by v případě zesílení migrační vlny mohly pro ubytování až 450 uprchlíků. Cvičnou stavbu humanitárního tábora rozkázal náčelník generálního štábu Josef Bečvář. Armáda si chtěla vyzkoušet, zda je zařízení schopna připravit v časovém plánu.
Dobíjení mobilů uprchlíků v Bělehradě.
These #refugees wait to charge their phones in Belgrade. They're anxious to check on their families at home in #Syria pic.twitter.com/7uNlNtazRp
— MSF Sea (@MSF_Sea) September 25, 2015
Nejsilnější opoziční strana na Slovensku kritizovala premiéra Roberta Fica za jeho plán podat žalobu proti rozhodnutí o přerozdělování uprchlíků mezi členské státy EU, se kterým nesouhlasilo vedle Slovenska i několik dalších států. Opozice sice podobně jako Fico kvóty na rozmístění běženců dlouhodobě odmítá, žaloba ale prý nemá šanci na úspěch a Slovensko poškozuje.
"Slovensko se dostává do kouta, do izolované pozice. Spíše rozum a diplomacie jsou potřeba při dalších jednáních, jak dál s migrační krizí," řekl dnes šéf křesťanských demokratů (KDH) Ján Figeľ. KDH je na Slovensku nejsilnější opoziční stranou. Podle Figeľa, který byl v minulosti eurokomisařem a hlavním vyjednávačem Slovenska v rozhovorech o vstupu země do EU, silácký postoj ohledně kvót zemi poškodí a oslabí. "Žaloba nemá šanci na úspěch. Během celého období jednání nebyly ze slovenské strany vzneseny jasné námitky, že rada ministrů koná mimo svou kompetenci nebo porušuje platnou proceduru," uvedl Figeľ.
Slovinsko dnes vyjádřilo "překvapení“ nad tím, že maďarská vláda se rozhodla vybudovat plot s ostnatými dráty na hranici obou zemí. Uvedl to slovinský ministr zahraničí Karl Erjavec. Lublaň prý o tomto kroku nebyla předem informována. Maďarsko už vybudovalo kvůli uprchlíkům ploty na svých hranicích se Srbskem a Chorvatskem. Na rozdíl od těchto dvou zemí ale Slovinsko je v Schengenu. Půjde tak o první oplocenou hranici uvnitř schengenského prostoru. Maďarský premiér Vitkor Orbán uvedl, že na této hranici budou stát mobilní bariéry.
Rakousko v těžkých časech zapomíná na přátelství s Maďarskem, Budapešť to chce ale přehlédnout. Po jednání s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem to dnes prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán, uvedla agentura MTI. Rozhovor podle agentury APA žádné sblížení názorů k problematice uprchlické krize nepřinesl, oba šéfové vlád navíc uspořádali oddělené tiskové konference.
"Maďarsko se cítí zrazeno," citovala Orbána stanice Euronews. Maďarský premiér také dodal, že Budapešť se snaží zapomenout na lži o tom, že neplní své závazky. Také podle MTI řekl, že Maďarsko chce odpustit Rakousku nařčení z toho, že Maďaři se chovají jako nacisté.
Faymann na tiskové konferenci hovořil o maďarských opatřeních k ochraně vnějších hranic EU jako o zákonných. Zároveň ale zdůraznil, že právo na azyl jako jedno z lidských práv je k tomu rovnocenné. Vztahy obou zemí označil za korektní, ačkoli mezi nimi panuje podle něj panuje jisté napětí.
Zmatek a nejasnosti panují kolem včerejší zprávy o tom, že vedle Řecka a Itálie by mohlo přijímací centrum (takzvaný hotspot), kde uprchlíci budou čekat na vyřízení žádostí o azyl, hostit také Bulharsko. Ve čtvrtek to oznámila německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že o to Sofie požádala. Bulharský premiér Bojko Borisov ale dnes řekl novinářům, že zřejmě došlo k nedorozumění. Na summitu EU prý jen říkal, že Bulharsko také potřebuje pomoci s přílivem uprchlíků z Turecka, přestože není tak mohutný jako do Řecka. Jeho slova tak zřejmě byla mylně interpretována. Server novinite.com uvedl, že za poslední týden jen v Sofii bulharská policie zadržela téměř tři stovky běženců. Vláda také vyslala armádní posily na hranici s Tureckem.
Chorvatská vláda do čtyřiadvaceti hodin zruší zákaz přejezdu svých hranic pro automobily a nákladní vozidla se srbskými poznávacími značkami. Oznámil to premiér Zoran Milanovič. Rozhodnutí blokovat vozy se srbskými SPZ vyvolalo napětí mezi Záhřebem a Bělehradem, Srbsko hrozilo protipatřeními. Chorvatská vláda svůj krok zdůvodnila přetížeností hraničních přechodů kvůli přílivu uprchlíků.
Příliv uprchlíků do Chorvatska stále nepolevuje. Do přijímacího centra Opatovac ve čtvrtek dorazilo pět tisíc běženců, uvádí server dnevnik.hr. Od 16.září už překročilo chorvatské hranice téměř 60 tisíc uprchlíků.
Obnovené kontroly na hranicích Německa kvůli uprchlické krizi považuje za správné 78 procent Němců. Pouze 19 procent obyvatel země s tímto opatřením nesouhlasí. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění na objednávku televize ZDF.
