Podle španělského ministra hospodářství Luise de Guindose by Řecko mělo zůstat součástí eurozóny a země by měla mít právo požádat si o třetí záchranný balík. Premiér Mariano Rajoy upozornil, že je připraven Řecku pomoci, ale Atény musejí provést nezbytné reformy.

Komentátor americké televize ABC Jon Williams zhodnotil rozhodnutí Evropské centrální banky nezvýšit objem nouzového financování řeckých bank jako utažení šroubů. "Pokud chcete stát postrčit do propasti, není lepší cesta," dodal.

Podle britského ministra financí Georga Osborna se vyhlídky na "šťastný konec" v Řecku zmenšují, zatímco vyhlídky na rostoucí problémy i pro Británii zvyšují.

Situace se podle něj řídí dvěma rozdílnými harmonogramy. Jeden je politický harmonogram konferencí a setkání, který se naplňuje poměrně pomalu. Druhý je stav řeckých bank, který se mění podstatně rychleji.

Foto: Reuters

Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis dnes napsal na Twitteru, že v eurozóně je 19 demokracií a je třeba nalézt řešení přijatelné pro všechny. Kvůli výsledku řeckého referenda to bude podle něj obtížnější a je nutno o to odpovědně usilovat.

Na tiskové konferneci dříve připomněl, že od roku 2010 bylo Řecku z prostředků evropských daňových poplatníků vyplaceno 184 miliard eur (nyní skoro pět bilionů korun). Evropa podle něj rovněž podporovala Řecko a jeho ekonomické reformy, díky kterým by se stalo "hrdou a nezávislou zemí, které nebude v budoucnu potřebovat pomoc zvenčí". "Reformy byly ale často opožděné nebo byly prováděny jen zčásti, což vedlo k dlouhodobé recesi," doplnil.

"Problém je, že Řecko je součástí eurozóny a je nyní prakticky v bankrotu. Takže, pokud chce zůstat v euru, a já myslím, že chce, tak musí respektovat pravidla a hrát podle nich. Je velký morální hazard, pokud mohou hlasovat v Řecku a účet za to hlasování poslat Finsku," prohlásil finský ministr zahraničí Timo Soini.

Německý vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel prohlásil, že pokud chce Řecko zůstat v eurozóně, musí přijít s návrhy, které budou mnohem tvrdší než ty dosavadní.

"Nemůžeme nechat Řecko osamocené, všechny země EU se nyní musí připravit na poskytnutí humanitární pomoci," nechal se slyšet.

Německý ministr hospodářství a předseda SPD Sigmar Gabriel. | Foto: Reuters

"Obě strany nyní žijí v paralelních vesmírech. Zatímco Řekové míní, že se jejich vyjednávací pozice po referendu zlepšila, ostatní si myslí opak," hodnotí situaci po referendu analytik společnosti Deloitte David Marek.

Zásadní pro další vývoj bude podle něj už dnešní jednání Evropské centrální banky. Pokud nezvýší objem likvidity do řeckých bank, ty v úterý neotevřou a ukáže se, že premiér Alexis Tsipras lhal. Prohlásil totiž, že otevřou i v případě odmítnutí návrhu.

Brzké dosažení dohody Řecka s věřiteli je téměř nemožné, pravděpodobnost odchodu země z eurozóny je nyní již více než 50procentní.

Italský premiér Matteo Renzi na Facebooku napsal, že "Evropa musí najít trvalé řešení řecké krize".

K nedělnímu referendu se vyjádřil i bývalý český prezident Václav Klaus, známý svými euroskeptickými výroky.

"Hlavním výsledkem nedělního řeckého referenda je políček evropské nomenklatuře, posílení pozice premiéra Tsiprase a výzva Evropské unii, aby Řecku poskytla další prostředky, což EU přes všechny své dramatické výroky nakonec jistě ráda udělá," citovala ho ČTK.

"Včerejší referendum v Řecku vůbec nic nevyřešilo. Otázka, o níž měli Řekové hlasovat, měla být postavena zcela jinak - zda zůstat či nezůstat v eurozóně. Bez odchodu z eurozóny totiž není možné řecký problém vyřešit."

Foto: Reuters

Komentář Václava Lavičky z Hospodářských novin:

"Budoucnost Řecka v nadcházejících dnech významně ovlivní Evropská centrální banka, která svými penězi už několik měsíců "drží nad vodou" tamní komerční ústavy.

Pokud by Řekové souhlasili s podmínkami věřitelů, mohli si být jisti, že ECB bude nadále jejich bankám poskytovat hotovost, aby mohly vyplácet vklady a plnit další závazky. Ale co bude teď, když voliči řekli jasné "Ne"?

Zastaví-li ECB svůj mimořádný program ELA (Emergency Liquidity Assistance, tedy financování bank), pak je s mnoha řeckými bankami prostě konec. Kritici už beztak poukazují na to, že z ekonomického pohledu nemá smysl držet je uměle při životě. Navíc jde podle nich o "skryté státní financování", které je ECB zapovězeno."

Z Kremlu už dopoledne zaznělo, že Rusko doufá, že Řecko dosáhne dohody s mezinárodními věřiteli ohledně další finanční pomoci co nejdříve.

"Chceme, aby naši řečtí partneři dosáhli potřebného kompromisu s věřiteli, co nejdříve to bude možné, a přijali rozhodnutí, která umožní v zemi nastolit ekonomickou a sociální stabilitu," prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

"Beru na vědomí výsledek řeckého referenda. Tento výsledek je velmi politováníhodný pro budoucnost Řecka," uvedl nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který je šéfem Euroskupiny.

"Pro oživení řecké ekonomiky jsou obtížná opatření a reformy nevyhnutelné. Nyní budeme čekat na iniciativu řeckých úřadů," dodal.

Výsledek řeckého referenda ještě zvětšil propast mezi Řeckem a zeměmi eurozóny, řekl na polední tiskové konferenci místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.

Podle řeckého deníku Kathimerini má před sebou tamní vláda složitý úkol. V první řadě musí přesvědčit Evropu, že volba pro "Ne" v referendu znamenala - navzdory protievropské kampani - vlastně "Ano". Poté musí dosáhnout samotné dohody, prodat domluvená opatření svým občanům a následně je zavést.

"Doma Tsipras sice získal neuvěřitelnou podporu, ale důvěru svých evropských kolegů téměř úplně ztratil," píše přitom list. "Obáváme se a doufáme, že se budeme mýlit, že konečný návrh, který Euroskupina předloží, se nebude nijak závratně lišit od toho, který již Atény dostaly,“ dodává. Evropa možná bude přístupnější k jednání o dluhu, tomu ale zcela určitě budou předcházet striktní reformy.

Odpuštění části řeckých dluhů nemusí projít o voličů v některých dalších zemích eurozóny, varuje politolog, bývalý europoslanec a profesor Michiel van Hulten. "Zbytek eurozóny může být schopen zvládnout Grexit, ale nikdy by nepřežil odpor svých občanů," napsal na svém blogu.

Řecká vláda si podle něj také v mnoha směrech uškodila. "Předhazovat svým největším věřitelům druhou světovou válku nebylo zrovna moudré. Tím, že Varufakis označil italský dluh za neudržitelný, pravděpodobně pomohl jejich premiérovi zaujmout vůči Řecku tvrdší postoj. Kdykoliv odcestuje do Moskvy a potřásá si rukou s Putinem, připomene nizozemským voličům loňské sestřelení letounu MH17, kde zemřelo téměř dvě stě jejich občanů (…) Toto nejsou důvody, proč chtít Řekům pomáhat," vyjmenovává.

"Z mého pohledu není největším problémem řecké ekonomiky dluh, ale neschopnost růst. A primární příčinou neschopnosti růst je příliš silná měna, která prostřednictvím nekonkurenceschopnosti likviduje pracovní místa v Řecku," uvádí analytik X-Trade Brokers Kamil Boros.

Setrvání země v eurozóně podle něj tento problém s nízkou konkurenceschopností, která nespočívá jen v platech, ale v celkové flexibilitě trhu práce, podnikatelském prostředí či vymahatelnosti práva, ovšem nevyřeší.

Německý poslanec z CDU kancléřky Angely Merkelové je ale jiného názoru. V rozhovoru s BBC Klaus-Peter Willsch uvedl, že "hlasování znamená, že už nemohou dále fungovat v eurozóně a Evropská centrální banka musí přestat s financováním zbankrotovaného řeckého státu".

Lídři EU by podle něj nyní měli jednat o "zorganizování Grexitu", tedy odchodu Řecka z eurozóny. "Snažili se nás vydírat. Snaží se udělat z daňových poplatníků v jiných zemích rukojmí," dodal Willsch.

Řecký premiér Alexis Tsipras musí nyní rychle objasnit, co má v plánu dělat po nedělním referendu. Prohlásil to dnes francouzský ministr pro evropské záležitosti Harlem Désir.

"Teď je důležité, aby jednání se zástupci eurozóny byla brzy obnovena tak, aby bylo Řecku umožněno zůstat v eurozóně," uvedl francouzský ministr. Řecké hlasování podle Désira automaticky neznamená, že Řekové touží euro opustit.

Foto: Reuters

Podle francouzského ekonoma a autora bestselleru Kapitál Thomase Pikettyho je vtip, že právě Němci požadují po Řecku splácení dluhů. "Německo je země, která své dluhy sama nikdy nesplatila. Není tedy v postavení, kdy by měla poučovat jiné země," prohlásil v rozhovoru s deníkem Die Zeit.

Přímo Německo podle něj úplně neuhradilo své závazky ani po jedné ze dvou světových válek. "Nicméně pravidelně požadovalo po jiných státech, aby to dělaly za něj, jako například po prusko-francouzské válce v roce 1870, kdy si vyžádalo od Francie masivní reparace a také je obdrželo. Francouzský stát pak kvůli tomuto dluhu po desetiletí trpěl," uvedl Piketty.

"Brzká budoucnost bude pro Řecko velmi komplikovaná. Bez ohledu na to, co se přihodí dál, bude konsolidace tamní ekonomiky vyžadovat rozsáhlé reformy," varuje na svém webu finský ministr financí Alex Stubb.

Jednání přitom podle něj mohou být obnovena jen v případě, že bude řecká vláda ochotna spolupracovat a přijmout opatření, které pomohou urovnat tamní veřejné finance.

"Míč je teď na řeckém hřišti," zdůrazňuje ministr.

Foto: Reuters

Řecký lid v neděli patrně rozhodl o neřízeném bankrotu, konci eura v zemi a o nové kapitole Evropské unie, napsal dnes slovenský list Sme v reakci na výsledek referenda. Za téměř nemožné list označil skutečnost, že by Řekové dohodli nový program pomoci, který by již nebyl tak přísný, a zůstali v eurozóně například spolu se zadluženou Itálii, která musí dále šetřit. Bankrot Řecka prý zároveň znamená přiznání krachu politiky jeho zachraňování.

List Denník N soudí, že Evropa má ještě šanci udělat Aténám návrh v podobě částečného odpuštění dluhů. "Pokud budou Řekové výměnou za snížení dluhu přinuceni reformovat svou ekonomiku a stát, vzroste šance, že zůstanou přirozenou částí Západu," napsal list, podle kterého hrozí, že Řecko bez pomoci Západu skončí v občanské válce nebo si ho začnou vydržovat Rusové a Číňané.

Bulvární list Bild označil výsledek nedělního hlasování v Řecku za facku pro německou kancléřku Angelu Merkelovou. "Toto referendum je její první velká porážka. Angela Merkelová pět let za Řecko bojovala, absolvovala nekonečná noční zasedání v Bruselu a řadu mimořádných summitů, vedla stovky krizových telefonátů s šéfy vlád a všechno zbytečně. Řecko zkrachovalo, zkrachované zůstává a od včerejška je úředně potvrzeno, že si bankrot samo přeje," uvedl deník.

Podle Bildu se dá nyní očekávat ještě tvrdší vyjednávání ze strany Řecka o finanční pomoci od evropských partnerů. "Nyní musí (Merkelová) být tvrdá. Musí obhájit evropská pravidla a spravedlivou solidaritu proti radikálnímu levičákovi z Atén," napsal.

Jak zdůrazňuje německý list Süddeutsche Zeitung, Řecko nemůže prosadit své požadavky proti vůli ostatních zemí. "Řekové jsou jen jeden z národů eurozóny. Mohou si o svém osudu suverénně rozhodovat. Nemohou ale nic nařizovat odtatním národům a jejich vládám. Především nemohou ostatním státům eurozóny diktovat, že jim mají bezpodmínečně dát miliardy eur," uvádí deník.

Řecké referendum zkomplikuje vyjednávání mezi Aténami a mezinárodními věřiteli. V komentářích to dnes uvádí komentátoři německých médií. Řecká vláda také podle nich brzy přijde o důvod k oslavám, protože se bude muset vypořádat s hrozícím státním bankrotem.

"Tsipras se nyní může odvolávat na to, že jeho národ stejně jako on sám odmítá dosavadní záchrannou politiku. Bude proto ještě tvrdší ve svých požadavcích na odpuštění dluhu. To dosud evropské státy kategoricky odmítaly. Situace proto bude ještě napjatější než před referendem," napsal deník Die Welt. "Partneři v EU jsou frustrováni, Řecko je rozdělené a vyjednávací prostor se rovná nule. Způsobit tolik škod jediným politickým manévrem je ohromující," uvádí list Süddeutsche Zeitung. 

"Varufakis byl k rezignaci spíše přinucen," píše editor Sky News Ed Comway. Podle zdrojů z řecké vlády, na které se odvolává, mělo jít o nápad premiéra Tsiprase - aby měl jistotu, že dosáhne dohodu do slíbených 48 hodin.

Podle italského ministra financí Piera Carla Padoana se eurozóna je schopná s krizí důvěry i s možnými spekulativními útoky vyrovnat. Politik to prohlásil v reakci na výsledky řeckého referenda, ve kterém místní hlasitě odmítli dosavadní požadavky věřitelů.

Francouzský ministr Michel Sapin ve svém ranním rozhovoru pro stanici Europe1 prohlásil, že Varufakis byl muž, který měl svou víru, ale mluvil "zbrkle". Francie přitom podle něj řeckého premiéra Alexise Tsiprase nikdy nežádala o to, aby měnil své vyjednávače, píše na Twitteru redaktor Bloombergu Mark Barton.

"Řekové v referendu odmítli podmínky dalších půjček. Jestli bude EU přesto půjčovat Řecku dál, ztratí zbytky respektu u dalších bankrotujících států. Jediné čestné řešení pro Řecko je vlastní měna. Jen tak se můžou opět postavit na vlastní nohy," komentuje europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach.

Zatímco řecká vláda slibuje finanční ústavy otevřít, někteří analytici to považují bez přístupu bank k hotovosti za nemožné, připomíná ČTK.

Bankomat oznamující, že nemůe vydat hotovost. | Foto: Reuters

Jedinou jistotou v řecké krizi zůstává po nedělním referendu nejistota. V komentáři k výsledkům hlasování, ve kterém Řekové odmítli podmínky eurozóny, to napsal list The Wall Street Journal.