Za zákaz potratů žádné peníze z fondů. Poslanci v Bruselu vymýšlí akce proti Polsku

Jana Václavíková Jana Václavíková
20. 3. 2021 14:20
Nový polský zákon, který prakticky zakazuje všechny interrupce, nebudí emoce jen na polských ulicích, kde proti němu posledních pár měsíců protestují tisíce lidí, ale také na půdě Evropského parlamentu. Zatímco většina europoslanců volá po právních krocích proti Polsku a obviňuje jeho vládu z porušování základních lidských práv, ti polští oponují, že jde o vnitřní záležitost státu.
Demonstrace proti potratovému zákonu v Polsku.
Demonstrace proti potratovému zákonu v Polsku. | Foto: Jakub Plíhal

"Toto opatření je nepřijatelné. Už před jeho přijetím mělo Polsko v oblasti potratů velmi přísnou legislativu. Je pro mě jen těžko představitelné, že nyní žena nesmí jít na potrat ani v případě vývojových vad plodu. K naprosté většině umělých přerušení těhotenství přitom dosud v Polsku docházelo právě z tohoto důvodu," popisuje pro Aktuálně.cz svůj postoj česká europoslankyně Radka Maxová. 

Protipotratový zákon v zemi vstoupil v platnost koncem ledna a povoluje podstoupení interrupce jen ve třech případech - v případě incestu, znásilnění a ohrožení života matky. Nový zákon podle Maxové povede k rozšíření tajně prováděných interrupcí, které ohrozí zdraví polských žen.

"Téma protipotratového zákonu je pro Evropský parlament klíčové. Nemůžeme jen sedět a přihlížet, jak v Evropě ženy přicházejí o svá základní práva," dodává Maxová. 

O jednom ze způsobů, jak by Evropská komise mohla zasáhnout, se mluvilo i na veřejném slyšení Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM), jehož je Maxová členkou, a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE).

"Při jednání hojně zaznívalo, že by EU měla spustit mechanismus právního státu - totiž aby byly Polsku přiděleny finanční prostředky EU, pouze pokud bude dodržovat zásady právního státu a lidská práva," popisuje Maxová. 

Polští europoslanci se v názorech rozcházejí

Polská europoslankyně Jadwiga Wisniewska, která zastupuje vládnoucí polskou stranu Právo a spravedlnost, se na jednání nicméně ohradila, že se řeší něco, co není v kompetenci europarlamentu.

"Potrat je konec života dítěte, které má právo být donošeno a narozeno, jinak jde o eutanázii. Naše civilizace by měla být civilizací života, a ne smrti," řekla Wisniewska. Stejný argument použil i polský europoslanec Patryk Jaki. "Jde o přímý útok na přístup mé země k potratům. Nemáme snad právo rozhodnout se o svých zákonech v Polsku?" ptal se řečnicky.

Ne všichni polští europoslanci ale zastávají stejný názor. Místopředsedkyně FEMM Sylwia Spureková, která se lidskými právy a právy žen zabývala už před vstupem do politiky, má na kompetence evropských úřadů jiný pohled než její kolegové. "Pokud to není kompetence Evropské unie, tak bychom měli změnit smlouvy. Všechny ženy v Evropské unii by měly mít stejné postavení a mělo by s nimi být rovně zacházeno, a to i na zdravotnické úrovni, když potřebují podstoupit interrupci," uvedla v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Zároveň doufá, že výraznější kroky přijme především Evropská komise, která má na rozdíl od parlamentu legislativní moc. "Mám dojem, že komise nevyužívá všechny kompetence vůči státům, jako je Polsko. Může je obvinit za porušení zákonů a může zahájit řízení o nesplnění povinností. Ve skutečnosti se ale nic nestalo a polská vláda cítí, že za jejich akce nepřijde žádný trest," domnívá se. "Nevidím oddanost a ochotu s tím něco udělat a zastavit polskou vládu od dalšího porušování základních lidských práv a právního státu," vysvětluje Spureková. 

Nečinnost EU podle Spurekové nejen dává polské vládě volnost porušovat práva žen, ale také mění pohled jiných europoslanců na zemi. "Čím víc se zabýváme problémy Polska, tím víc členů Evropského parlamentu si myslí, že máme s naší vládou problém. Polskem se zabýváme na téměř každém plenárním jednání parlamentu - ať už jde o právní stát, trestání soudců, svobodu médií, LGBT menšinu, násilí na ženách a další. Byla bych překvapená, kdyby europoslanci nezměnili pohled na Polsko a stav naší demokracie," obává se europoslankyně. 

To potvrzuje i její česká kolegyně Radka Maxová. "Tento zákon nám ukázal, že situace v Polsku je ještě více alarmující, než jsme si mysleli. Mrzí mě, že zatímco ostatní evropské země postupují k větší liberalizaci jako Severní Irsko, jeden z našich nejbližších sousedů se přidává k zemím, které ženám i ve 21. století odpírají jejich základní práva," uvádí.  

Počkáme na další voleb

Rozhodnutí vlády se snaží změnit i opoziční politici v Polsku. Spolu s aktivisty připravili petici, která má pomoci k opětovnému projednávání rozhodnutí v polském parlamentu. K tomu potřebují sto tisíc podpisů. "Nemyslím, že to bude složité. Přemýšlení o potratech se v posledních čtyřech letech změnilo," říká poslankyně Joanna Scheuring-Wielgusová z druhé největší opoziční strany Levice. Za změnou podle ní stojí především mladá generace lidí, kteří chodí nejen na protesty, ale i vstoupili do politiky. "Chtějí říct, že ženská práva jsou lidská práva," vysvětluje. 

Joanna Scheuring-Wielgusová
Joanna Scheuring-Wielgusová | Foto: Jakub Plíhal

Scheuring-Wielgusová si je jistá, že se zákon podaří změnit. Zatím si však netroufá odhadnout, jak dlouho to potrvá. "Nyní bychom většinu spíš nezískali, ale zkusíme to znovu v roce 2023 po dalších volbách. Pro teď je důležité, že se o tématu mluví a dozvídá se o něm stále více lidí. Když se podíváme na příklad Argentiny, tak tam zkusili protipotratový zákon zvrátit devětkrát. Pro nás je to popáté. Takže máme čas," řekla redakci Aktuálně.cz. V Argentině byly potraty zlegalizovány letos v lednu. 

Podporu hledají opozičníci i v zahraničí. Scheuring-Wielgusová například sepsala manifest, který vyzývá Evropany k solidaritě s polskými ženami a který zatím uveřejnila za hranicemi země italská média. "Myslím, že v tomhle musíme držet spolu, nejen polské ženy, ale všechny ženy, italské, německé, české, norské, všechny. Solidarita je důležitá, díky tomu jsme silnější," vysvětluje.

Video: "Jsme ve válce." Poláci vyrazili v Mezinárodní den žen do ulic, žádali právo na potrat 

„Jsme ve válce.“ Poláci v Den žen vyrazili do ulic. Žádali právo na potrat. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy