Zemřela manželka Jana Švejnara Katherine Terell

ČTK ČTK
30. 12. 2009 16:35
Ve svém výzkumu se zabývala dopadem globalizace na zaměstnance a firmy
Katherine Terell Švejnarová.
Katherine Terell Švejnarová. | Foto: Ludvík Hradilek

Santo Domingo/Praha - V Dominikánské republice v úterý zemřela Katherine Terell Švejnarová, manželka profesora Jana Švejnara. Příčinou smrti byly dlouhodobé dýchací obtíže. Oznámil to Daniel Herman, tajemník profesora Švejnara. Švejnarovi byli v Dominikánské republice na dovolené, pohřeb bude v USA. 

Katherine Terellová byla profesorkou ekonomie. Narodila se 25. ledna 1950. Vyrostla v Latinské Americe, kromě angličtiny hovořila španělsky, francouzsky a díky letitým pobytům v Čechách a spolupráci s českými ekonomy měla i základy češtiny.

Ve svém výzkumu se zabývala dopadem globalizace na zaměstnance a firmy v rozvíjejících se ekonomikách, především v Latinské Americe a ve střední a východní Evropě, kde byl přechod do prostředí globálního trhu velmi náhlý. Napsala několik článků o české ekonomice, včetně článků psaných společně s profesorem Švejnarem, s nímž má dvě děti, Lauru a Daniela. Její skripta se stala první učebnicí ekonomie práce, kterou používalo české ministerstvo práce a sociálních věcí začátkem 90. let. 

Mezi její zájmy patřilo cestování. Jako svou oblíbenou českou knihu uváděla Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, z českých filmů měla ráda Kolju či Vratné lahve a z českých jídel jí nejvíc chutnala svíčková a meruňkové knedlíky.

Do širšího povědomí české veřejnosti vešla počátkem loňského roku, kdy se Švejnar ucházel o post prezidenta České republiky.

Fotogalerie: Připomeňte si osobnosti, které letos zemřely

Šestapadesátiletý profesor Švejnar patří k nejznámějším ekonomům českého původu. V roce 1970 opustil ještě před maturitou Československo a odjel do zahraničí. Chybějící maturitní vysvědčení, kvůli kterému měl problémy s přijetím na evropské univerzity, jej nakonec přivedlo do USA. Studoval ekonomii na Cornellově a později Princetonské univerzitě. Nyní působí jako profesor na Michiganské univerzitě. Loni jako nestraník kandidoval na českého prezidenta, vítězem se však stal Václav Klaus.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Slovenským fotbalistou roku je počtvrté za sebou Škriniar

Slovenským fotbalistou roku se počtvrté za sebou stal Milan Škriniar. Stoper Interu Milán ve svazové anketě porazil Stanislava Lobotku z Neapole o 18 bodů, což je pátý nejmenší rozdíl v třicetileté historii ankety. Výsledky byly vyhlášeny během galavečera v Senci před kvalifikačními zápasy o mistrovství Evropy proti Lucembursku a Bosně a Hercegovině.

Třetí pozici obsadil rekordman ankety, osminásobný vítěz Marek Hamšík z Trabzonsporu. Bývalý reprezentační kapitán se mezi nejlepšími třemi umístil už pošestnácté za sebou. Čtvrtý skončil bývalý sparťanský obránce Dávid Hancko, jenž v srpnu přestoupil do Feyenoordu Rotterdam.

Prvenství mezi trenéry obhájil Vladimír Weiss starší ze Slovanu Bratislava, jenž vyhrál anketu již posedmé. Jeho stejnojmenný syn a svěřenec byl vyhlášen nejlepším hráčem domácí soutěže za loňský rok a ve Fotbalistovi roku byl pátý.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

OSN: Země překročí úroveň kritického oteplení v příštím desetiletí

Planeta Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia proti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí. Tvrdí to Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Podle jejích tvůrců jde zatím o nejrozsáhlejší zprávu o stavu globálního klimatu. Změna je podle vědců stále možná, vyžadovala by ale miliardy dolarů a mezinárodní spolupráci. Zprávu podpořily všechny členské země včetně České republiky.

Oteplení planety o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím je považováno za úroveň, při jejímž překročení budou vlny veder, záplavy, sucho, zemědělská neúroda a vymírání druhů pro lidstvo velice obtížně zvladatelné. K udržení oteplení pod touto úrovní se přihlásily takřka všechny státy světa v pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Její vědecký základ poskytla mimo jiné Pátá hodnotící zpráva IPCC.

Šestá zpráva nyní uvádí, že lidstvo má ke změně poslední příležitost, a pokud chce změny dosáhnout, musí omezit vypouštění skleníkových plynů na polovinu do roku 2030 a zcela přestat vypouštět oxid uhličitý do atmosféry v 50. letech tohoto století. Pokud lidstvo tyto dva cíle naplní, bude mít zhruba poloviční šanci, že oteplení planety nepřekročí oněch 1,5 stupně Celsia, tvrdí IPCC.

Zdroj: ČTK
Další zprávy