Sedmatřicetiletá Agnieszka T. bydlela ve městě Čenstochová, které leží necelých 150 kilometrů od českých hranic, a čekala dvojčata. Byla teprve v prvním trimestru, když ji 21. prosince se silnými křečemi v podbřišku a nevolnostmi přijala místní nemocnice. Podle rodiny se však nacházela v dobrém zdravotním stavu a při vědomí. 

Další okolnosti hospitalizace popsala její sestra Wioletta. Lékaři Agnieszku umístili na gynekologické oddělení, její stav se přesto nadále zhoršoval a o dva dny později první plod odumřel. "Lékaři se rozhodli neodstranit mrtvý plod z její dělohy, protože to je v Polsku zakázané," tvrdí její sestra.

Související

Jezdí do Česka, berou speciální pilulky. Polky si interrupce často provádějí samy

49 fotografií

Přísný potratový zákon v zemi vstoupil v platnost před rokem a omezuje případy, ve kterých mohou těhotné ženy interrupci legálně podstoupit. Povolené jsou jen tři důvody: znásilnění, incest a ohrožení života matky. Poškození plodu či fakt, že se narodí mrtvé dítě, už není podle legislativy důvodem k potratu.

Lékaři se proto rozhodli počkat, až samovolně ustanou i životní funkce druhého plodu, uvedli příbuzní pacientky. K tomu došlo 29. prosince. Následně nemocnice podle rodiny zavolala kněze, aby pro oba plody uskutečnil pohřební obřad. K jejich odstranění z těla ženy přistoupili polští lékaři až po dalších dvou dnech. 

Zdravotní stav ženy se ale nadále zhoršoval a výsledky CRP, které indikují přítomnost akutní infekce, ukázaly podle rodiny hodnotu 157,31 miligramů na litr, zatímco u zdravého člověka dosahují jen pěti miligramů. Pozůstalí jsou přesvědčení, že za to mohla pravděpodobně infekce z rozkládajících se plodů.

Rodina tvrdí, že lékaři v reakci na infekci naznačili, že by žena mohla trpět nemocí šílených krav nebo Creutzfeldt-Jakobovou nemocí, neurologickými poruchami, které mohl způsobit špatný jídelníček obsahující syrové maso. Přesunuli ji proto na neurologii. 

"Bolest je nepopsatelná"

Agnieszce patrně v důsledku sepse přestalo tlouct srdce 23. ledna, doktoři ji úspěšně oživili a následně převezli do jiné nemocnice, kde na přístrojích žila další dva dny. Její špatný stav krátce před smrtí zachytila rodina i na videu. Zůstaly po ní tři děti. Případem se již zabývá specializované oddělení prokuratury v jihopolských Katovicích.

"Jako rodina jsme zničení. Bolest je nepopsatelná. Nesnesitelná," popisují pozůstalí v prohlášení. Rodina následně na adresu vlády uvedla, že má na rukou krev. Zároveň obviňuje nemocnici ze zanedbání péče a z utajování zdravotních záznamů. 

Nemocnice obvinění popírá. "Lékaři podnikli veškerá možná opatření k záchraně života pacienta," tvrdí. Přístup rodiny k ženě omezili v souvislosti s pandemickým opatřením a kvůli tomu, že poslední ze tří testů na koronavirus, který ženě dělali, vyšel pozitivně. Zdravotní záznamy neukázali lékaři rodině proto, že s tím nedala pacientka souhlas. 

Související

Žena, která stojí v čele polských protestů. Chodí jí bombové výhrůžky, čelí žalobám

Zdravotnické zařízení také zpochybňuje vyjádření pozůstalých, že CRP test vystoupal na hodnotu 157 miligramů na litr. Přiznává však, že výsledek byl třináctkrát vyšší, než jsou obvyklé hodnoty a lékaři ženě proto podali vhodná antibiotika. Nemocnice také uvádí, že první mrtvý plod lékaři neodstranili proto, aby dali šanci na přežití tomu druhému.

Špitál v Čenstochové vysvětluje i dvoudenní zpoždění mezi odumřením druhého plodu a jeho odstraněním z těla matky. Hájí se, že specialisté zkoušeli vyvolat potrat léky, a když nezabraly, přistoupili k chirurgickému zákroku. Druhá nemocnice, ve které Agnieszka T. zemřela, uvedla, že ženu přijala ve velmi vážném stavu, ale víc informací kvůli lékařskému tajemství nesdělila, uvádí server Polish News. 

Ani jedna navíc

Smrt ženy spustila menší protesty v několika městech, lidé se sešli například před ústavním soudem ve Varšavě, který zpřísnění potratového zákona posvětil, nebo také před sídlem vládnoucí strany Právo a spravedlnost v Krakově. Za několik dní budou Poláci demonstrovat také v Čenstochové, kde žena žila.

Velké protesty, jaké se uskutečnily v roce 2020 a 2021, se zatím neočekávají. Organizace Strajk Kobiet, která předchozí demonstrace organizovala, sdělila, že před dalším postupem se chce spojit s rodinou. 

Protesty za práva polských žen doprovází heslo Ani jednej wiecej (Ani jedna navíc). Demonstranti jej použili i loni v září, kdy se na veřejnost dostal případ 30leté Izabely, která přišla o život poté, co jí lékaři odmítli z obavy před zákonem provést potrat.

Související

Poslankyně Pirátů vyzvala ke kritice polské vlády. Většina sněmovny se nepřidala