Washington - Pro Čechy je Michael Jackson už dlouho pouze chodící antireklamou na silikonový průmysl s nejasnou sexuální orientací či osamělým a těžko pochopitelným pánem uzavřeného království ve stylu Willyho Wonky.
Pro černochy ve Spojených státech však byl symbolem amerického snu v černé podobě, mužem, který zřejmě jako nikdo jiný pomohl jejich etniku pevně zakotvit na mainstreamové kulturní mapě. Jeho pozdější experimenty s barvou kůže na tom už nemohly nic změnit.
"Michael Jackson donutil kulturní scénu, aby akceptovala barevné," citovala stanice CNN známého bojovníka za práva černochů Ala Sharptona. "Říci, že byl ikonou, pro mladé lidi v Harlemu vystihuje jen zlomek toho, čím byl. Byl historickou osobností, kterou budou lidé poměřovat hudbu i (hudební) průmysl."
Jacksonův fenomén by se dal přirovnat k fenoménu Baracka Obamy. Po Jacksonovi ani Obamovi už černá ani bílá Amerika nebyla stejná. Králem Bílého domu i Králem popu se stali afroameričané.
Mír Králi
Jacksonovo album Thriller v roce 1982 se s 25 miliony prodaných kopií v krátkém čase stalo nejprodávanějším albem všech dob a dnes na prvním místě žebříčku se 109 miliony stále zůstává.
"Mír Králi... byl jedním z mých dětských idolů. Skládám Ti poklonu, Králi popu. Dosáhl jsi toho, aby spolu celý svět šel měsíčním krokem (moonwalk together)," prohlásil nyní herec a rapper LL Cool J.
Jackson nebyl prvním úspěšným černošským hudebníkem. Už před ním se proslavili jazzmani, rokenroloví umělci jako Chuck Berry či Little Richard, funker James Brown nebo novátor kytary Jimi Hendrix. Jacksonův úder hudebnímu průmyslu je však možné srovnávat pouze s vlivem Elvise Presleyho.
Přízvisko "Král popu" hovoří samo za sebe a dává vzpomenout na Presleyův přídomek "Král rock n´rollu".
Fanatické obdivování černého Američana se nevyhnulo ani komunistickému Československu. Vznikaly tu jeho fankluby, mladé dívky při spatření Jacksonovy podobizny pištěly a fanoušci napodobovali jeho styl oblékání, roušku a klobouk či typický moonwalk, který chválil i slavný tanečník Fred Astaire.
Od mládí ikonou
Pro americké černochy se však Jackson stal ikonou už o dvě generace dříve, kdy brázdil sály coby člen rodinné skupiny Jackson 5. Jako sólový umělec pak poprvé výrazně zabodoval písní Ben ke stejnojmennému hororovému filmu z roku 1972. Čtrnáctiletý Jackson se tehdy vyšvihl na první příčku popové hitparády (v kategorii R & B skončil pátý).
Bylo to jen osmnáct let poté, co ve Spojených státech přestaly platit rasové zákony, které na jihu černochy segregovaly do zvláštních škol či rasově distribuovaly místa v autobusech.
"Michaelovo hudební umění vycházelo ze slavné tradice americké černošské hudby," prohlásil prezident Národní asociace pro podporu barevných Američanů (NAACP) Benjamin Todd Jealous.
"Dráha jeho kariéry, která začala mezi dělníky průmyslového Gary v Indianě a prošla poválečnými lety rozkvětu až na vrchol zábavního průmyslu, je klasickým příkladem úspěchu černého Američana a dosažení amerického snu."
