Podle Reuters oživení plánů znamená velký posun, protože Severoatlantická aliance podobné plány vypracovala vůbec poprvé od konce studené války před 30 lety. NATO po dlouhá léta nemělo potřebu formulovat rozsáhlé obranné plány, protože bojovalo jen v menších válkách v Afghánistánu a v Iráku a mělo pocit, že postsovětské Rusko už pro něj nepředstavuje existenční hrozbu. Ale vzhledem k tomu, že těsně za jejími hranicemi na Ukrajině zuří nejkrvavější válka od roku 1945, se situace změnila. A je třeba mít připravené plány ještě předtím, než by mohl konflikt s protivníkem, jako je Moskva, vypuknout, dodala agentura Reuters.

Turecko dosud schválení plánu blokovalo kvůli zeměpisným formulacím týkajícím se Kypru, kde dlouholetí rivalové Řecko a Turecko řeší množství sporných témat.

Jak uvedla agentura DPA, dohoda byla schválena písemnou procedurou, v úterý ji pak mají ještě potvrdit a oficiálně oznámit účastníci aliančního summitu ve Vilniusu. Plány, které mají více než 4000 stran, podrobně popisují, jak by měla být chráněna důležitá místa a jak by bylo potřeba bránit určitá místa v případě nouze. S tím souvisí i definování, jaké vojenské prostředky jsou nezbytné. A nejde jen o pozemní, vzdušné či námořní síly, ale i o síly kybernetické či vesmírné. "Jde o přímý důsledek Putinova útoku na Ukrajinu," řekl nedávno o nových plánech německý ministr obrany Boris Pistorius.

Dvoudenní summit Severoatlantické aliance začíná v úterý ve Vilniusu. Lídři zemí NATO chtějí zejména potvrdit svou podporu Ukrajiny a najít kompromis ohledně jejího přijetí do aliance. Kyjev žádá jasný signál týkající se jeho budoucího členství, spojenci ovšem nejsou v této věci jednotní. Dalším ožehavým tématem jsou pokračující tahanice kolem přijetí Švédska, očekávají se také debaty o dalším posilování východního křídla NATO a o výdajích členských zemí na obranu.