Cenový strop by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena termínových kontraktů na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility tři dny v řadě překročí 180 eur, tedy zhruba 4360 korun, za megawatthodinu. Zároveň musí její rozdíl proti průměrné světové ceně zkapalněného zemního plynu činit nejméně 35 eur.
Pokud budou splněny tyto podmínky, nebudou se smět na žádném evropském trhu uzavírat plynové kontrakty, jejichž cena o 35 eur překročí cenu zkapalněného plynu. Samotný strop tedy bude moci teoreticky být vyšší než 180 eur. Cílem tohoto "dynamického" limitu je zajistit, aby evropský trh zůstal pro dodavatele atraktivní.
Kvůli obavám členských zemí z možných dopadů cenového stropu byly do konečného návrhu zahrnuty různé pojistky. Český ministr průmyslu Josef Síkela novinářům řekl, že po spuštění zůstane "korekční mechanismus" aktivní nejméně 20 dní, následně ale bude automaticky deaktivován, bude-li součet globální ceny zkapalněného plynu a unijní marže pod 180 eury. "Vypnutí" limitu je možné také v případě, že Evropská komise vyhlásí stav kritického nedostatku plynu, nebo při propadu obchodování na burze.
Dohoda z pondělní ministerské rady není definitivní, členské státy ji ještě musí potvrdit v takzvané písemné proceduře. Cenový strop v popsané podobě nakonec získal podporu téměř všech unijních vlád, podle informovaného zdroje se ve věci zdržela hlasování jen ta rakouská a nizozemská. Maďarsko bylo jako jediné proti. Omezení by měly unijní země začít uplatňovat od 15. února.
Dohoda na nouzovém mechanismu zároveň odblokovala další sadu opatření navržených na podzim s cílem zmírnit dopady energetické krize. Jedná se o návrh umožňující v příštím roce rychlejší schvalování výstavby větrných či solárních elektráren a balík opatření, který připravuje půdu pro společné nákupy plynu nebo solidaritu mezi členskými státy v případě nedostatku suroviny.
"Splnili jsme další nemožný úkol… Tento byl patrně vůbec nejsložitější," prohlásil na tiskové konferenci Síkela v narážce na dlouhá vyjednávání o jednom z nejkontroverznějších témat poslední doby. Opatření má podle něj zabránit opakování rekordního nárůstu cen, které v srpnu šplhaly až ke 300 eur za megawatthodinu.
Evropský blok se už od té doby snažil najít shodu na mechanismu, jenž by předešel výraznému zdražování plynu pro domácnosti a firmy, které negativně ovlivňuje i ceny elektřiny. České předsednictví přišlo postupně s několika kompromisními návrhy, které měly uspokojit požadavky všech zemí.
Na jedné straně byla početnější skupina států včetně Španělska, Itálie či Polska, jež usilovaly o co nejnižší strop. Na druhé pak několik zemí jako Německo, Nizozemsko nebo Rakousko, které omezení nechtěly kvůli možnému zvýšení poptávky a nedostatku dodávek plynu.
České předsednictví na základě požadavků těchto a dalších států do textu zapracovalo jednodušší podmínky pro automatickou deaktivaci mechanismu. Konečnou variantu podpořily všechny země kromě Maďarska, které bylo proti. Nizozemsko a Rakousko se zdržely hlasování. Omezení by měly unijní země začít uplatňovat od 15. února.
Německo nakonec návrh podpořilo poté, co Rada Evropské unie znovu otevřela dříve dojednaný návrh o zjednodušení procedur pro elektrárny využívající obnovitelné zdroje. Během vyjednávání se také postupně snižovala hranice pro spuštění nouzového omezení, z původních 275 eur za megawatthodinu navržených Evropskou komisí až na konečných 180 eur.
Zároveň vlády rozšířily působnost pojistky na veškeré evropské burzy, zatímco původně se mluvilo jen o nizozemské burze. Komise nicméně může rozhodnout o vynětí obchodních uzlů z mechanismu.
Podle Moskvy je rozhodnutí nepřijatelné
Pondělní rozhodnutí zemí Evropské unie omezit ceny plynu v případě jejich výrazného růstu je podle Moskvy nepřijatelné. Je to útok na tržní ceny, uvedl podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Moskva už dopředu varovala, že pokud unie zavede cenový strop, zaplatí za to obyvatelé států podporujících toto opatření. Ruský prezident Vladimir Putin dokonce pohrozil zastavením dodávek energií a varoval, že Západ bude v zimě mrznout. Země Evropské unie ale tvrdí, že jsou na letošní zimu připravené.
Rusko je po Saúdské Arábii druhým největším vývozcem ropy a největším vývozcem zemního plynu na světě. Pokud by dodávky surovin zastavilo, pravděpodobně by to otřáslo světovým trhem s energetickými surovinami, napsala už dříve agentura Reuters. To by znamenalo, že by se světová ekonomika musela vypořádat s ještě vyššími cenami ropy a plynu než dosud.
Rozhodnutí unijních zemí podle polského premiéra Mateusze Morawieckého ukončí manipulace trhu ze strany Ruska a ruské plynárenské společnosti Gazprom. Morawiecki to uvedl na Facebooku. Německý ministr hospodářství Robert Habeck zase podle agentury DPA poznamenal, že Berlín pro omezení cen mohl hlasovat díky bezpečnostním opatřením, které návrh obsahoval.
"Na posledních schůzkách v Bruselu se naší většinové koalici podařilo prolomit odpor - zejména ze strany Německa," uvedl Morawiecki. "To znamená konec manipulací trhu Ruskem a jeho firmou Gazprom," podotkl také.
V příspěvku narážel mimo jiné na to, že právě Německo se proti dohodě dlouho stavělo. Berlín se totiž obával o bezpečnost dodávek v případě zavedení cenového stropu. Světoví dodavatelé by pak podle něj mohli prodávat svůj plyn jinde, například na asijských trzích, kde by za něj dostali více peněz.
Burzovní operátor Intercontinental Exchange posoudí, zda může po dohodě Evropské unie ohledně omezení cen plynu nadále řádně provozovat obchodování na virtuálním trhu s plynem Title Transfer Facility z Nizozemska, uvedla v pondělí podle agentury Reuters firma.
Operátor již minulý týden varoval, že v případě schválení plánu na omezení cen plynu zváží přesun svého virtuálního trhu pro obchodování s plynem mimo Evropskou unii. "Neustále jsme vyjadřovali obavy ohledně destabilizačního vlivu cenového stropu pro burzu na trh a ohledně rizik, která představuje pro finanční stabilitu," uvedla firma. Dodala, že zatímco bude cenový limit unie přezkoumávat, bude obchodování na trzích burzy fungovat obvyklým způsobem.
Hospodářská komora rozhodnutí uvítala
Hospodářská komora ČR uvítala dnešní dohodu, neboť řešení vysokých cen plynu na evropské úrovni dosud postrádala. Podmínky dohody však chce vyhodnotit až po bližším seznámením se s jejími parametry, uvedli zástupci komory.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se ministři zemí unie zodpovědní za energetiku průlomově dohodli na úrovni zastropování burzovních cen plynu v Evropské unii. Podle něj jde o průlomovou dohodu a prohru Německa.
"Pro tuzemský byznys je dobrou zprávou, že vláda nepolevila ani na konci svého předsednictví v Radě Evropské unie a dokázala tak z něj vytěžit celounijní kompromisní dohodu," uvedli zástupci Hospodářské komory. Kovanda označil dohodu za průlomovou.
"Strop bude platit od poloviny února. Pokud cena plynu na nizozemské burze, která je určující pro ceny v celé unii, překročí tři dny po sobě uvedenou úroveň stropu, aktivuje se takzvaný korekční mechanismus. Ten v praxi znamená, že na burze nebudou provedeny obchody znějící na cenu vyšší, než je právě 180 eur za megawatthodinu," uvedl Kovanda.
