Zdroj: Shutterstock

Mezi 27 zeměmi Evropské unie se Česko umístilo zhruba uprostřed. V součtu všech deseti pilířů indexu obsadilo třináctou příčku. Na čele jsou severské státy – první je Švédsko, za ním Dánsko a Finsko. Země bývalého sovětského bloku naopak zaostávají. Index připravil portál datové žurnalistiky Evropa v datech ve spolupráci s Českou spořitelnou.

„Přes všechny problémy je Česko jedním z nejlepších míst k životu v Evropě. Brzy se ale můžeme začít propadat,“ hodnotí výsledek David Klimeš, komentátor Aktuálně.cz a moderátor podcastu Prospero. „Ekonomika založená na levné práci s nízkou přidanou hodnotou je neudržitelná, financování sociálního státu je před krachem. A jestli bych měl vypíchnout jednu věc, tak je to zcela tristní stav životního prostředí,“ říká o stavu země.

Rozdíl mezi prosperitou Západu a Východu je zřejmý i více než tři dekády po rozpadu sovětského bloku. Česko se ale umístilo jako druhé nejlepší z bývalých východních zemí, lépe na tom je pouze Estonsko. Sousední Slovensko skončilo naopak až třetí od konce. „I tak zdánlivě pozitivní výsledek však pro Česko znamená velký prostor ke zlepšení,“ uvádí jeden z autorů indexu, analytik Tomáš Odstrčil z Evropy v datech.

Už v příštím roce navíc hrozí Česku propad. „Ekonomiku negativně ovlivní vysoká inflace, absence daňových reforem a nadprůměrné tempo zadlužování státu. Pohoršíme si pravděpodobně i v pilíři finančního zdraví, více domácností bude čelit finančním problémům i nárůstu nezaměstnanosti,“ odhaduje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Životní prostředí na bodu mrazu

Největší rezervy má Česko v životním prostředí. Hned ve dvou indikátorech tohoto pilíře je mezi unijními státy poslední – v podílu půdy zasažené suchem a v emisích skleníkových plynů na osobu. „Třiadvacátá příčka ve stavu životního prostředí je o to překvapivější, protože do něj, v poměru k HDP, investujeme téměř nejvíc v EU. Zároveň neplýtváme vodou a emise z dopravy jsou u nás relativně nízké,“ říká Odstrčil.

Nedostatečná je v evropském srovnání také recyklace a využití obnovitelných zdrojů. Velký podíl škodlivých částic ve vzduchu se navíc propisuje do statistik úmrtí. Na 100 tisíc obyvatel připadá v Česku 31 úmrtí způsobených znečištěným ovzduším.

Češi doplácejí na obezitu a důvěřivost. Přesto ve zdravotnictví i bezpečnosti vedou

Prostor pro zlepšení se rýsuje i v oblasti bydlení, kde Česku patří 21. příčka. Do domácností sice většinou nezatéká, mají topení i záchody, je ale problém si bydlení pořídit. Index upozorňuje na zdlouhavé stavební řízení, cenu novostaveb, malý počet bytů na tisíc obyvatel i vysoké výdaje na bydlení. „K pořízení nového bytu je třeba 15,5 ročního platu. To je nejhorší výsledek z celé unie,“ doplňuje Odstrčil.

Bezpečná a zdravá země?

Pochlubit se naopak Česko může zdravotní péčí a bezpečností. Ve srovnání s ostatními členskými státy obsadilo třetí místo. Výš je jen Litva a Německo. „Dostupnost zdravotní péče a nízká úroveň kriminality jsou v Česku na dobré úrovni, pokud se ale zaměříme na skutečné zdraví nebo investice do obrany, dostáváme se na opačný konec srovnání. Například v obezitě jsou Češi osmnáctí,“ připomíná Odstrčil.

Mít nejmíň lidí bez práce nestačí. Českému trhu vládne zkostnatělost i nerovné mzdy

Nadprůměrně se země umístila i ve stavu ekonomiky, obsadila devátou příčku. Pomohl k tomu především ukazatel, který vysvětluje, jak je exportní trh dané země rozkročený a odolný proti okolním vlivům. V tom je Česko na druhém místě. Špatně nedopadla ani hodnota našeho veřejného dluhu ve srovnání s HDP. Nejméně zdravou ekonomiku má podle indexu Kypr, Polsko a Řecko.

„Pokud bychom hledali oblast, kterou je v ekonomice potřeba zásadně zlepšit, byla by to nízká přidaná hodnota vývozu, kvůli které je Česko označováno za montovnu Evropy,“ uvádí Navrátil z České spořitelny. Naráží na český vývoz, který často tvoří součástky, které se dohromady dávají v zahraničí, a zákazník tak za přidanou hodnotu českým firmám neplatí.