Lucemburk - Země Evropské unie se dnes po dlouhých vyjednáváních dohodly na společných pravidlech pro přeshraniční zdravotní péči a její financování.
Změny mají ulehčit život Čechům a dalším Evropanům, kteří by chtěli čerpat zdravotní péči v jiné zemi EU, třeba kvůli tomu, že doma musejí na zákrok čekat déle, nebo protože se tam přestěhovali na důchod.
Na sjednocení a zpřehlednění norem se Unie snažila dohodnout řadu měsíců. Směrnice, o níž jednali ministři zdravotnictví, neřeší případy, kdy jde o akutní problémy. Tento problém je už v EU vyřešen - všichni občané musí být v jiné členské zemi ošetřeni.
Nová pravidla, která musí ke vstupu v platnost ale ještě schválit i Evropský parlament, se tak týkají neakutních potíží, kdy člověk bude chtít jet do jiné země například na předem plánovanou operaci. Řeší, jak budou takové zákroky pojišťovny proplácet.
Ministryně se invaze cizinců nebojí
Lidem by podle nich měla pojišťovna na zákrok dát stejnou částku, jakou by daný zákrok stál v domovské zemi. Pokud to bude dražší, bude to muset doplatit.
V České republice už to takto funguje, takže zde velká změna nenastane. Otázkou ale je, zda nezačne do Česka jezdit třeba více cizinců z okolních zemí, což by mohlo mít dopad na český systém.
"Pokud bude dodržen princip, že poskytování zdravotní péče cizincům v České republice v žádném případě nesmí ohrozit ani kvalitu, ani dostupnost zdravotní péče, není důvodu se toho obávat," reagovala česká ministryně Dana Jurásková na dotaz, zda se neobává "invaze" pacientů ze zemí jako třeba Německo, kde je zdravotní péče dražší.
Místo čekání léčba v zahraničí
Neměly by se ani prodloužit čekací lhůty v ČR. "Ve chvíli, kdy kapacity českých zdravotnických zařízení budu využity maximálně, tak nemůže dojít k tomu, aby cizinec měl před českým pacientem přednost a jemu se tím pádem prodlužovala čekací doba," řekla ministryně.
Bude-li ale Čech neúměrně dlouho čekat na nějaký zákrok, bude moci vyrazit za péčí do zahraničí. Konkrétně Jurásková zmínila třeba rozšířené výměny kloubů, na které se mnohdy čeká více než rok i déle. Český pacient si pak bude moci v nějaké zemi EU vybrat i zařízení, kde by to mělo být provedeno.
Pravidla také podrobně a složitě upřesňují, jak například postupovat u důchodců, kteří se natrvalo přestěhují do jiné země. Toto se týká hlavně zemí jako třeba Španělsko, kam se v důchodu přestěhuje hodně Němců či Britů i dalších Evropanů.
Transplantací se změna netýká
Nová norma vzniká i kvůli tomu, že EU musí reagovat na rozhodnutí evropské justice. Ta už dříve rozhodla o tom, že lidé mohou jezdit v EU za zdravotní péčí do zahraničí. Bylo tak třeba ujasnit, jak se to bude financovat.
Podle odhadů Evropské komise, která návrh předložila, neakutní přeshraniční péči využívá zhruba jen jedno procento evropských pacientů. Málo rozšířené je to i v ČR.
"Naši občané za zdravotní péčí do zahraničí příliš necestují. Podle mého názoru jsou to stovky, rozhodně to nebudou tisíce," řekla ministryně s tím, že neočekává, že by po případném vstupu nových pravidel v platnost nastal v této věci nějaký zásadní skokový nárůst.
Nová pravidla se ale nebudou týkat dlouhodobých léčebných pobytů, ani transplantací orgánu.
