Berlín - Spolková vláda si loni stanovila smělý cíl: do roku 2022 odstavit všech 17 jaderných bloků, které byly v čase jaderné havárie v japonské Fukušimě na území Německa v provozu.
Rozhodla se je nahradit paroplynovými a zejména větrnými a solárními elektrárnami.
Teď ale vzhledem k narůstajícím nákladům na zelenou energii zjišťuje, že svá předsevzetí bude muset korigovat.
Minulý týden na to upozornil nový ministr životního prostředí Peter Altmaier (CDU) a teď se k němu přidal také jeho kolega z resortu hospodářství Philip Rösler (FDP).
"Harmonogram a cíle přechodu na obnovitelné zdroje zůstávají," řekl Rösler v rozhovoru pro deník Bild. "Musíme ale provést korekce, pokud by byla ohrožena pracovní místa a naše konkurenceschopnost."
Hlavní prioritu má podle Röslera to, zda bude možné celý projekt tak, jak je naplánován, také financovat. Jen za odstavení každého jaderného bloku zaplatí stát 1,1 miliardy eur. Organizace Greenpeace odhaduje náklady dokonce na 45 miliard.
Ještě mnohem vyšší částky bude pak spolková vláda muset zaplatit za výstavbu větrných a solárních elektráren, které jaderné bloky nahradí. Do roku 2030 mají elektrárny využívající obnovitelné zdroje energie zajišťovat 35 procent hrubé spotřeby a do roku 2050 dokonce 80 procent.
Celkové náklady výstupu z jaderné energetiky naplánovala spolková vláda do roku 2050 na 550 miliard eur. Jen fotovoltaika si přitom do roku 2030 vyžádá investice za 110 miliard.
Podaří se snížit spotřebu primárních zdrojů energie?
Rösler přitom pochybuje také o tom, zda se podaří splnit další cíl přechodu na obnovitelné zdroje. A tím je snížení hrubé spotřeby primárních zdrojů energie o dvacet procent do roku 2020 a o padesát procent do roku 2050.
Znamená to nejenom redukovat objem fosilních paliv používaných v elektrárnách, nýbrž také na základě úspor v domácnostech i podnicích snížit celkové množství vyrobené energie.
"Pokud toho máme dosáhnout, znamená to vynaložit obrovské úsilí," řekl Rösler v rozhovoru pro Bild. Šéf resortu hospodářství upozornil zároveň na skutečnost, že z 3800 kilometrů nových rozvodných sítí nezbytných pro zajištění přenosu elektřiny vyrobené ve větrných parcích na severu Německa bylo až doposud postaveno pouhých 300 km.
Zadrhává se i připojování větrníků na síť. Zatímco v prvních šesti měsících loňského roku byl ve větrných parcích instalován celkový výkon 103 megawattů, letos to bylo jen 20 megawattů.
Podobnou skepsi, co se snížení spotřeby týče, vyjádřil před týdnem spolkový ministr životního prostředí Altmaier. Ten zapochyboval také o tom, zda se v příštích letech podaří převést dostatečný počet automobilů na hybridní pohon.
"Pokud nebudeme ostražití, může se přechod na obnovitelné energie stát vážným sociálním problémem," zdůraznil.
Ceny letí nahoru
Díky dotacím do obnovitelných zdrojů energie stoupla cena elektřiny v Německu oproti roku 2009 o 3,59 eurocentu za kilowatthodinu, a tedy o 13,5 procenta, což podle portálu Toptarif znamená pro čtyřčlennou domácnost vydat v průměru o deset eur měsíčně navíc.
Nikdo si ale netroufá odhadnout, kolik budou činit skutečné náklady do obnovitelných zdrojů, a tedy kolik bude v konečném účtu činit za deset let, kdy má být výstup z jaderné energetiky dokončen, celkový roční nárůst cen energií na jednu domácnost.
Předseda Svazu německého průmyslu Hans-Peter Keitel proto nevylučuje, že tento termín bude muset spolková vláda nakonec o několik let posunout.
První krok směrem ke snížení státních výdajů na zelenou energii kabinet kancléřky Angely Merkelové učinil tím, že se rozhodl snížit dotace do fotovoltaiky o 29 procent.
