Berlín - Výtkám Česka, že nadprodukce elektřiny z obnovitelných zdrojů v Německu vede k přetížení rozvodných sítí v České republice, se Spolková republika rozhodla učinit přítrž.
Němci mají v úmyslu položit společně s Nory na mořské dno dvojici velkokapacitních kabelů, s jejichž pomocí budou do vodních přečerpávacích elektráren v norských fjordech dodávat proud vyrobený ve větrnících a solárních parcích vybudovaných v severní části jejich země.
Na projektu NordLink se tento týden definitivně shodli spolkový ministr hospodářství Philipp Rösler se svým norským protějškem Olem Bortenem Moem.
"Pro německý energetický průmysl máme dobrou zprávu," citoval Röslera server Spiegel Online. "Je to důležitý krok na cestě výstupu z jaderné energetiky."
Každým z podmořských kabelů poteče 1400 megawattů elektřiny a každý z projektů, který počítá s obřími měniči a invertory v jižním Norsku, stejně jako v Dolním Sasku a Šlesvicku-Holštýnsku, kde bude stejnosměrný proud převáděn na střídavý, přijde na nejméně půldruhé miliardy eur.
Na projektech se budou rovným dílem podílet norský koncern Statnett s německou investiční bankou KfW a německo-nizozemským provozovatelem rozvodných sítí Tennetem.
NordLink bude dlouhý šest set kilometrů, paralelní projekt NorGer, jenž má vést do dolnosaského Mooriemu, o něco delší.
Do roku 2050 jen obnovitelné zdroje
Německo, které se rozhodlo do roku 2020 vystoupit z jaderné energetiky, se v současnosti potýká s vážným problémem. Vzhledem k rychle se rozvíjející zelené energetice, těžící především z příhodných podmínek vzdušného proudění na pobřeží Severního moře, jí chybí přes tři a půl tisíce kilometrů rozvodných sítí, které by spojily nové kapacity na severu s jihem Spolkové republiky.
Dodávat proud do Norska, které kryje více než devadesát procent své spotřeby pomocí vodních elektráren, především těch přečerpávacích, bude pro Němce proto mnohem levnější.
Podobné podmořské kabely položili společně s Nory také Dánové a nově i Nizozemci, kteří začínají obnovitelným zdrojům energie věnovat čím dál větší pozornost. Stejné plány mají rovněž Britové, Skotové a Islanďané, kteří pro změnu hojně využívají geotermální energii.
Hlavním problémem větrných elektráren je jejich silně kolísající výkon. Tuto skutečnost je možné využít právě u přečerpávacích elektráren, u nichž se okamžitý výkon dá snadno regulovat. Elektřina z Německa by měla v nočních hodinách sloužit k přečerpávání vody, pohánějící turbíny, z dolních do horních nádrží centrál.
Německo loni výrazně zvýšilo instalovaný výkon svých větrných elektráren o téměř jednu třetinu na celkových 29 gigawattů. V energetickém mixu země tak větrné elektrárny představují už 7,6 procent celkového výkonu.
Spolková republika chce z obnovitelných zdrojů krýt do roku 2020 třicet procent své spotřeby. V roce 2050 by to už mělo být takřka sto procent.
