Firma oznámila, že novou vakcínu proti onemocnění Covid-19 chce už v dubnu začít testovat na lidech v Evropě, Spojených státech a Číně. Je to ještě o něco dříve, než slibují zástupci dalšího vývojáře, společnosti Curevac z jihoněmeckého Bádenska-Württemberska. Ti chtějí testy spustit začátkem léta. Podle odborníků má Biontech velkou šanci závod o vakcínu, která by mohla pomoct šíření smrtícího viru zabránit, vyhrát.
Optimismus německých společností už minulý týden upoutal pozornost amerického prezidenta Donalda Trumpa. Za odkup Curevacu nebo alespoň exkluzivní práva na vakcínu pro občany Spojených států nabídl podle informací listu Welt am Sonntag "vysokou částku peněz", nejspíš v řádu miliard dolarů.
Trumpova administrativa přitom ještě před plným propuknutím pandemie odmítla využívat test na koronavirus doporučovaný Světovou zdravotnickou organizací a vyvinutý vědci v Berlíně. Spojené státy trvaly na výrobě vlastní testovací sady. Ta především na začátku poskytovala vadné výsledky, navíc jich Američané stále nezvládají vyrobit dost ani pro vlastní potřebu.
Německá firma popřela, že by nějaká nabídka kdy vznikla, podle informací médií ji ale odmítla spolková vláda. V Berlíně kvůli informaci zasedl krizový štáb a ministři Curevacu přislíbili peníze na vývoj. Další podporu by měla firma dostat i z Bruselu, Evropská unie firmě půjčí až 80 milionů eur (v přepočtu víc než dvě miliardy korun). Americký šéf Curevacu mezitím dostal výpověď, vedení firmy se ujal Němec Ingmar Hoerr, který ji před dvaceti lety založil.
Očkování proti koronaviru
Soupeření jednotlivých zemí i úspěchy na burze odráží naději, že Curevac nebo Biontech v nejbližších měsících nabídnou účinnou vakcínu a vydělají díky tomu spoustu peněz. Roční obraty největších světových výrobců očkování, mezi které patří například britský GlaxoSmithKline, americký Merck & Co nebo francouzský Sanofi, dosahují několika miliard dolarů.
Na nový koronavirus zemřely tisíce lidí, další desetitisíce jsou po celém světě nakažené.
Obě německé firmy se ve vývoji soustřeďují na stejnou technologii: očkování by mělo lidskému organismu umožnit bránit se proti nákaze vlastními silami, a to tak, že "naučí" lidské buňky vyrábět si vlastní verzi neškodných částí koronaviru a zároveň se jich dokázat zbavit.
Ve chvíli, kdy by na tyto buňky zaútočil vir skutečný, dokázaly by ho zneškodnit. Podle německého listu Handelsblatt je výhoda takového postupu mimo jiné v tom, že jakmile se podaří rozklíčovat genetickou stavbu nového koronaviru, je následný vývoj vakcíny velmi rychlý. Jestli ale taková technologie zrovna na koronavirus, který má původ v čínském Wu-chanu, zabere, zatím není jasné. Podle deníku by to byl první případ, kdy by úřady schválily používání léku nebo očkování vyvinutého právě na tomto principu.
O účinnou ochranu proti nákaze Covid-19 v tuto chvíli podle údajů Asociace farmaceutických společností zaměřených na výzkum i Světové zdravotnické organizace (WHO) usilují více než čtyři desítky týmů po celém světě, včetně Číny a Spojených států. Podle databáze Clinicaltrials.gov jich je dokonce bezmála stovka.
Vychází přitom ze zkušeností s nemocemi MERS a SARS, které se podobně jako wuchanský koronavirus na člověka přenesly ze zvířat.
Dobrovolníci a vakcína
Americká společnost Moderna začala s prvními testy na lidech už toto pondělí. Cílem je s pomocí 45 zdravých dobrovolníků zjistit, jestli je vakcína, založená na podobném principu jako ta německých firem, pro lidi bezpečná. Jestli může fungovat, budou vědci ve spolupráci s americkým vládním Národním institutem pro alergie a infekční choroby zkoumat potom.
Hlavním rizikem podobných testů je, že očkování místo vytvoření imunity vyvolá samotnou nemoc. Odborníci oceňují, že v případě nového koronaviru postupuje vývoj nevídaně rychle dopředu. Do prodeje se však podle nich jakákoliv nová vakcína může dostat nejdříve za rok.
Kromě očkování zatím na nemoc Covid-19, kterou nový virus způsobuje, neexistuje ani účinný lék. V Asii se lékařům částečně osvědčily prostředky proti viru HIV a ve Spojených státech vědci testují působení léku na ebolu remdesivir. Na jeho vývoji se podílel český biochemik Tomáš Cihlář, přípravek ale zatím není v prodeji.
Britský GlaxoSmithKline se také ve spolupráci s Číňany spoléhá na již vyzkoušenou technologii, která v minulosti vedla k vytvoření například očkování proti chřipce. Americký farmaceutický koncern Johnson & Johnson se pak pokouší zopakovat úspěch s očkováním proti ebole. To umožňuje "namaskovat" neškodné viry jako nový koronavirus. Tvořily by základ očkování a lidskému organismu by poskytly návod, jak zabíjet i skutečnou nákazu.
