Tvrdě vedená armáda i peníze z drog. Takto se Maduro drží stále u moci

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
18. 8. 2019 15:03
Na konci června se před vojenský soud v Caracasu dostavil námořní důstojník Rafael Acosta ve velmi znepokojivém stavu. Bledý a zesláblý muž, kterého museli přivézt na kolečkovém křesle, sotva mluvil. Když ho týden předtím zadrželi kvůli podezření z vlastizrady a plánování státního převratu, byl zdravý a ve formě. Ještě ten den po skončení přelíčení kapitán Acosta zemřel, bylo mu 49 let.
Nicolás Maduro spolu se svou manželkou Ciliou Floresovou a vysokými představiteli ozbrojených složek na vojenské přehlídce v Caracasu.
Nicolás Maduro spolu se svou manželkou Ciliou Floresovou a vysokými představiteli ozbrojených složek na vojenské přehlídce v Caracasu. | Foto: Reuters

O deset dní později proběhl navzdory přáním jeho manželky krátký pohřeb, na který směl přijít jen omezený počet pozůstalých. Nikdo z nich tělo nebožtíka neviděl. Námořního důstojníka pohřbili do země v hnědém pytli.

Na veřejnost unikla část pitevní zprávy, podle které Acosta utrpěl rány tupým předmětem a měl i zranění způsobená elektrickým proudem.

Jeho umučení je příkladem brutálních represí, kterými se režim Nicoláse Madury snaží zajišťovat loajalitu a pořádek ve vlastní armádě. Nejdůležitější složce, díky níž se prezident stále drží u moci. 

Podle neziskové organizace Koalice pro lidská práva a demokracii, která sídlí v Caracasu, sedí ve vězení 217 armádních důstojníků, ať už v aktivní službě, nebo těch v důchodu. Jen od roku 2017 organizace napočítala 250 případů mučení vojáků nebo jejich příbuzných.

"Represe vůči představitelům armády vzrostly, protože vojáci představují skutečnou hrozbu pro Madurovu vládu," okomentoval to pro americký deník New York Times bývalý šéf venezuelské rozvědky generál Manuel Cristopher Figuera, který letos v dubnu emigroval do Spojených států.

K zatčení námořního důstojníka Rafaela Acosty v pátek 21. června došlo necelý měsíc po neúspěšném povstání části ozbrojených složek. Spolu s Acostou Madurův režim nařídil zadržet dalších pět armádních a policejních důstojníků. Nešlo o ojedinělou vlnu zatýkání, navíc pokusů o puč Venezuela v posledních letech zažila několik.

Madurova armáda

Neúspěchy takových pokusů se vždy přičítaly tomu, že většina armády stále stojí za prezidentem. Na loajalitě ozbrojených složek je jeho režim závislý.

Když Juan Guaidó, opoziční vůdce a samozvaný prozatímní prezident, kterého uznává přes 50 zemí včetně USA a České republiky, jedno ráno na konci dubna vyzval lid, aby vyšel do ulic, tvrdil, že má podporu armády. Na Twitteru zveřejnil video, na kterém obklopen skupinou vojáků ohlašoval poslední fázi Operace Svoboda, která měla vést ke svržení režimu Nicoláse Madura.

Akce se nepovedla a Maduro pozatýkal některé armádní představitele včetně kapitána Acosty. Ukázalo se, že ani Guaidó alespoň prozatím nebyl schopný získat vojáky na svou stranu. Díky loajalitě armády se Nicolás Maduro stále drží u moci.

Současný venezuelský prezident zdědil režim po svém předchůdci Hugu Chávezovi, bývalém důstojníkovi venezuelských výsadkářů. Právě on zařídil armádě výsadní postavení v politice a tím si zajistil její podporu. V roce 2002 využil nepovedeného pokusu o puč a "očistil" venezuelské vojsko od možných rebelů, kteří s jeho režimem nesouhlasili. Zbylí vojáci museli složit přísahu věrnosti jeho bolívarovské revoluci. Postupně se za to na oplátku vojáci dostali i do vysokých státních funkcí. 

Maduro zašel ještě dál. V každém oddělení venezuelské armády má své agenty vojenská kontrarozvědka, obávaný orgán, jemuž musí veškerý vojenský personál hlásit kolegy, kteří kritizují režim nebo si stěžují na pracovní podmínky. Takovým nešťastníkům pak hrozí vězení i mučení.

Peníze z drog

Zatímco Chávez spolupracoval při vytváření bezpečnostních složek s Kubou, která má ve venezuelské armádě asi 2,5 tisíce mužů, Maduro se nedávno obrátil na Rusko, které do země vyslalo několik vojenských poradců.

Madurův režim se také podle Washington Post neštítí ani podpory paramilitárních jednotek, zločineckých skupin a povstalců ze sousední Kolumbie, kteří pronikají přes hranici na venezuelské území.

Opačným směrem prchají v posledních letech tisíce a miliony Venezuelanů, na které dopadá obrovská humanitární krize a nejistá bezpečnostní situace v zemi. Ve Venezuele zmítané obří ekonomickou krizí není dost jídla, pitné vody, léků, pracovních příležitostí a pravidelně dochází i k výpadkům elektřiny. Přesto má Maduro čím si zaplatit loajalitu vojáků, kterým by nestačila jeho přesvědčivá ideologie.

Z Venezuely se stala významná křižovatka na pašeráckých cestách obchodníků s drogami. Národní garda si přivydělává vybíráním peněz od lidí, kteří přes hranice dovážejí potřebné potraviny, uprchlíky a v posledních dvou letech i čím dál více se zvětšující množství kokainu, který míří do Spojených států.

Video: Zatýkání druhého muže venezuelské opozice

Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy