Prchají před hladem, jejich děti končí jako vojáci. Venezuelci padají do rukou geril

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
8. 8. 2019 13:42
Čtrnáctiletý Enrique uprchl s rodiči z Venezuely letos v únoru. V kolabující latinskoamerické zemi se už rodina nedokázala uživit. Byly dny, kdy měl jen jedno jídlo denně, někdy jedl dokonce obden. Jeho rodina odešla nejkratší cestou do sousední Kolumbie a usadila se v severovýchodním regionu Catatumbo. Ten je ale v podstatě válečnou zónou.
Uprchlíci mířící z Venezuely do Kolumbie.
Uprchlíci mířící z Venezuely do Kolumbie. | Foto: Reuters

Enrique, který doma ve Venezuele chodil do školy, teď každý den od brzkého rána pracuje na polích koky. Spolu s ním sbírají lístky rostliny, ze které se vyrábí kokain, i další děti.

Uprchlíci, kteří z Venezuely přicházejí do severovýchodní části Kolumbie, se ocitají v zemi bez zákonů. Region ovládají gerily, které muže a chlapce rekrutují jako vojáky nebo je využívají k práci na kokových plantážích.

Dvanáctiletí chlapci musí bojovat ve válce znepřátelených gangů, které soupeří o nadvládu nad místním obchodem s drogami.

Dívky jsou zase nucené k prostituci. Za sex si podle nové zprávy lidskoprávní organizace Human Rights Watch vydělají necelé dva americké dolary (méně než padesát korun).

"Venezuelci, kteří uprchli před humanitární krizí ve své vlastní zemi, se tady ocitají ve válce a zoufalém boji," vysvětluje ředitel americké pobočky nevládní organizace José Miguel Vivanco.

Můj dům je rozstřílený

Ozbrojenci terorizují uprchlíky i místní obyvatelstvo. Přepadávají jejich domy, unášejí, vyhrožují rodinám, rekrutují děti a znásilňují ženy.

"Stěny mého domu jsou plné děr od kulek," popsala Human Rights Watch místní žena, která žije mezi dvěma horskými hřebeny, na nichž operují znepřátelené ozbrojené skupiny. "Člověk se tu nemůže v klidu najíst ani projít, protože okolí je plné nášlapných min. Jednou ke mně přišla skupina ozbrojenců a řekli mi, že si vezmou mé dva nejstarší syny, kterým je 14 a 17 let. Raději jsem je poslala se sestrou pryč do jiného města."

I přes uzavření mírové dohody mezi kolumbijskou vládou a největší gerilou FARC (Ozbrojené revoluční síly Kolumbie) v roce 2016 stále v některých regionech Kolumbie operují ozbrojené skupiny. Jako například kdysi druhá nejsilnější Národní osvobozenecká armáda (ELN). Zbývající gerily nyní mezi sebou bojují o území, které dříve patřilo FARC.

Ovládají obchod s drogami, který od té doby roste. V roce 2017 Kolumbie vypěstovala rekordní množství koky. Dodnes vyrábí 70 procent celosvětové produkce kokainu.

Přes milion uprchlíků

Z Venezuely v posledních letech uprchly už čtyři miliony lidí. Kolem 1,4 milionu jich odešlo do sousední Kolumbie. Uvádí to místní úřady, ve skutečnosti ale mohou být čísla mnohem vyšší, protože lidé nepoužívají jen oficiální hraniční přechody.

Pokud mají doklady, mohou v Kolumbii zažádat o povolení k pobytu a práci. V úterý vydala kolumbijská vláda prohlášení, ve kterém slíbila udělit občanství více než 24 tisícům dětí, které se v zemi narodily venezuelským rodičům. Děti budou mít přístup ke vzdělání a zdravotní péči.

Nikdo ale přesně neví, kolik Venezuelců přichází do sousední země nelegálně. Na severovýchodě Kolumbie v regionu Catatumbo nejsou téměř žádné oficiální hraniční přechody a kontroly. Vedou tudy ale pašerácké stezky. Kolumbijský stát nemá nad územím skoro žádnou moc.

Venezuelci, kteří sem prchají, nemají povolení k pobytu, ale ani žádnou ochranu. Místní úřady jen odhadují, že loni zde žilo kolem devíti tisíc Venezuelců. Jiné odhady mluví až o 25 tisících. Některým se snaží pomáhat místní charitativní organizace, většina uprchlíků ale žije v odlehlých venkovských oblastech.

Video: Madurův režim zatýká představitele venezuelské opozice

Video: Reuters
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Johnson mluvil s Putinem, Rusko označil za bezpečnostní hrozbu

Mezi Británií a Ruskem nedojde k normalizaci vztahů, dokud Moskva neskoncuje se svým "destabilizujícím jednáním" a dokud bude znamenat bezpečnostní hrozbu. Podle mluvčí britského premiéra to v neděli Boris Johnson řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na okraj summitu o Libyi v Berlíně.

"Dal mu jasně najevo, že britské stanovisko k Salisbury se nezmění," uvedla podle agentury Reuters mluvčí Downing Street. V anglickém Salisbury byli v březnu 2018 otráveni bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Londýn z útoku na Skripalovy obvinil Rusko, Moskva vinu popírá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy