Londýn - Ještě v 90. letech britská královská rodina procházela těžkým období. Britové hltali zvěsti bulváru o krachujícím manželství prince Charlese. Poddané znejisťoval odstup členů vládnoucí dynastie. Dokonce se začali ptát, jestli by země neměla radši být republikou.
Nyní je vše jinak. Po svatbě prince Harryho s Meghan Merkleovou zažívá britská monarchie doslova zlaté časy. Nejoblíbenější člen královské rodiny na sebe a svou ženu přesně před týdnem upoutal pozornost celého světa. Bývalá herečka Meghan uchvátila civilností a příjemným vystupováním.
"Bylo to takové transatlantické. Koresponduje to s tím, jak vystupují Harry a Meghan, jak se prezentují na veřejnosti. Myslím, že to bude jiný manželský pár než William a Kate. Koneckonců Harry má k trůnu daleko, takže s nadsázkou můžeme říct, že si to může dovolit," komentoval svatbu na ČT 24 historik Martin Kovář z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Podle průzkumu veřejného mínění, který letos v únoru zveřejnil web The Statistics Portal, Harrymu věří mu 87 procent Britů. Královně Alžbětě II. 85 procent. Následníku trůnu Williamovi fandí 83 procent dotázaných.
Vévodové William a Harry jsou také nejaktivnější na veřejnosti. William podle listu The Telegraph strávil na oficiálních akcích od ledna 33 dní a Harry ho ještě o jeden den předčil, přestože se zároveň podílel na přípravách své svatby.
K nevídané popularitě královské rodiny v posledních letech přispívá její daleko větší otevřenost. Princ Harry se například nedávno novinářům svěřil, že před lety prošel terapií - několik let se marně pokoušel smířit s tragickou smrtí své matky. Když princezna Diana v roce 1997 zemřela při autonehodě, Harrymu bylo dvanáct let.
Jen samé skandály
Veřejnost si už předtím všímala okázalého a neuspořádaného života členů vládnoucí dynastie. Tři ze čtyř královniných dětí měly za sebou rozvody.
V ostrém kontrastu se zkostnatělou monarchií tehdy působil labouristický předák Tony Blair, který v roce 1997 poprvé vyhrál volby a stal se premiérem.
"Blair zároveň neváhal monarchii modernizovat, když například reformoval pozici dědičných lordů v horní komoře parlamentu. Nyní jsou politické strany v zajetí diskuse nad formou brexitu," řekl Aktuálně.cz analytik Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Dnes je situace přesně opačná. Královská rodina je znovu na výsluní, zatímco výkonná složka státu - vláda a parlament - je v hluboké krizi především kvůli brexitu a sílícímu populismu.
Stabilita v nestabilním světě
Politická scéna je v Británii podle týdeníku The Economist v nejhorším stavu od sedmdesátých let. "Dvě hlavní strany se posunuly ke krajním pozicím. Premiérka nemá autoritu. Westminsterem otřásají skandály týkající se sexuálního obtěžování a šikany. Vláda se připravuje na brexit, což je nejsložitější úkol od druhé světové války, bez většiny v parlamentu nebo konsenzu ve svých vlastních řadách," napsal britský časopis.
Naopak dvaadevadesátiletá královna Alžběta II. nyní představuje stabilitu v nestabilním světě a v britské společnosti, která je kvůli chystanému odchodu své země z Evropské unie hluboce rozdělená na dva zhruba stejně velké tábory zastánců a odpůrců brexitu.
Děti královny také v posledních letech ustoupily do pozadí a v médiích se mnohem častěji objevuje její vnuk William se svou rodinou a právě Harry s Meghan.
"V princích Williamovi a Harrym má královská rodina velkou výhodu. Může ukázat mládí. A navíc jde o děti Diany a Charlese, ke kterým si mohou nalézt vztah jak ti, kdo byli na straně královny, tak ti, kdo podporovali Dianu," prohlásil odborník na Británii Kruliš.
Charles, nebo William?
Průzkum společnosti ICM, který si loni v létě nechal udělat britský deník The Sun, ukázal, že Britové chtějí, aby příštím králem byl vévoda z Cambridge William. Myslí si to 51 procent poddaných. Korunovaci jeho otce, prince z Walesu Charlese, který je v oficiálním žebříčku čekatelů na britský trůn na prvním místě, si přeje vidět jen 22 procent jeho krajanů.
Na popularitě Charlesovi nepřidala ani kniha "Rebel Prince" od Toma Bowera, která nedávno v Británii vyšla. Princ je v ní líčený jako marnivý, chladný a odtažitý. Má k dispozici šest domů. Na jedné straně se obává globálního oteplování, ale zároveň létá soukromým letadlem. Je také nejdéle čekajícím následníkem trůnu na světě.
Princ Charles se ale kromě životního prostředí zajímá také o architekturu a působí v řadě charitativních organizací. Nabízí se však otázka, co by se stalo se současným mladistvým obrazem královské rodiny, pokud by žezlo po královně převzal její téměř sedmdesátiletý syn Charles.
"Důležité je právě to ,pokud‘. Královská rodina a princ Charles budou otázku nástupnictví jistě pečlivě zvažovat. Princ Charles však má za sebou také dlouhou dráhu charitativní práce," vysvětluje Kryštof Kruliš.
"Nebyl by možná tak populární, jako jeho syn William, ale ani Charlesovo nástupnictví nemusí monarchii výrazněji oslabit," shrnul Kruliš. Vše bude podle něj záležet na době, kdy se tato otázka stane skutečně aktuální.
