Od loňského listopadu mají belgičtí zaměstnanci právo požádat svého nadřízeného o zkrácení pracovního týdne z pěti na čtyři dny, aniž by se jim krátil plat. Součástí nabídky je, že den volna navíc musí v těch zbylých napracovat. Tedy být v práci déle nebo zvýšit efektivitu, aby za čtyři dny stihli to, co běžně stíhají za pět dní.
Ačkoli den volna navíc za stejný plat zní lákavě, této možnosti využívá zatím jen zlomek Belgičanů. Podle společnosti Securex, která se zabývá poradenstvím v oblasti pracovního trhu, do práce letos nově chodí čtyři dny namísto pěti jen okolo jednoho procenta lidí. Securex k tomu došel na základě dat od firem, která představují více než sto tisíc zaměstnanců na plný úvazek.
Znamená to tedy, že belgičtí zaměstnanci nemají o nabízený model zájem? Ne tak docela. Právní kancelář Claeys & Engels si objednala průzkum mezi firmami se srovnatelným počtem lidí, mezi kterými pátral Securex, a vyšlo jí, že třetina podniků už dostala žádost o čtyřdenní pracovní týden od svých zaměstnanců. Sedm z deseti firem ji ale odmítlo.
Belgické firmy se musí žádostí svého zaměstnance o čtyřdenní týden ze zákona zabývat, ale mohou ji odmítnout, aniž by jim hrozil jakýkoli postih. Musí to "jen" pádně zdůvodnit - například poukázáním na neslučitelnost čtyřdenního režimu s provozem a cíli podniku.
"Nezájem o kratší týden zatím leží hlavně na straně zaměstnavatelů. Zdůrazňují významnou zátěž pro organizaci práce," píše analýza od Claeys & Engels.
Spíš home office
Belgická vláda premiéra Alexandera de Crooa loni při schválení normy vyjadřovala naději, že vidina dne volna navíc zláká hodně lidí a budou se jí u svých šéfů dožadovat. Kabinet argumentoval, že takový režim pomůže třeba těm, kdo mají děti ve střídavé péči, aby lépe skloubili pracovní a soukromý život, protože jim to ušetří jeden den přesunů.
Úvaha belgického ministerského předsedy nebyla mylná. Ukazuje se však, že ji předběhla realita: Belgičané v mezičase ve velkém "nasedli" na práci z domova.
Home office si vynutila před třemi lety, podobně jako jinde v Evropě, pandemie koronaviru. V Belgii, kde až 80 procent lidí pracuje v sektoru služeb, byla práce z domova poměrně jednoduše proveditelná věc.
Covidová omezení jsou dávno pryč, Belgičané ale ve svých domácích "kancelářích" zůstali. Podle údajů citovaných ekonomickým deníkem Les Echos pracuje nyní 27 procent lidí v Belgii tři a více dnů v týdnu z domova. Covid-19 podle listu "radikálně změnil pracovní mapu" země a home office u administrativních pracovníků po většinu týdne se stal standardem, nikoli bonusem.
Jde jen o možnost
Pomoc při střídavé péči nebo lidem, kteří by jinak denně pendlovali za prací, tak zajistila právě možnost pracovat z domova. I to se uvádí jako jeden z důvodů zatím malého využívání čtyřdenního pracovního týdne.
Belgičané také často v rozhovorech v médiích uvádějí, že se obávají dlouhých hodin v práci, pokud by pracovali čtyři dny. Argumentují, že by většinu týdne svoje děti vůbec neviděli, kdyby museli zůstat v práci třeba deset hodin. A argumentují i varováními expertů o větším riziku vyhoření nebo úrazu kvůli přepracování.
Belgická vláda si za čtyřdenním týdnem stojí. "Vždy jsme říkali, že jde o možnost, na níž se musí shodnout zaměstnanec se zaměstnavatelem. Věříme, že si k ní najdou obě strany postupně cestu," reagoval na první údaje o "propadáku", jak zkrácený pracovní týden nazvala belgická média, mluvčí ministerstva práce Nicolas Gillard.
V průmyslovém Česku, které má jinou strukturu ekonomiky než Belgie, začaly čtyřdenní pracovní týden loni testovat velké firmy jako například T-Mobile, innogy nebo Amazon. První výsledky "z terénu" jsou podle nich pozitivní. Lidé se víc soustředí na práci, dodržují termíny a odpadly jim mimopracovní aktivity v pracovní době jako třeba návštěva lékaře nebo úřadu. Podobně pilotně zkoušejí čtyřdenní pracovní týden podniky ve Velké Británii nebo v Portugalsku.
Článek vznikl s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky v rámci společného projektu redakcí aktualne.cz, HN, drbna.cz a voxpot.cz.
