San Francisco - Pokud se globální oteplování neudrží na hranici do dvou stupňů Celsia, slavné pláže, přístavy a především velká milionová města po celém světě zaplaví voda.
Hladina moří by vlivem tání ledovců mohla stoupnout až o dva metry a do roku 2100 zatopí města, jako je New York, Petrohrad, Rio de Janeiro, Šanghaj nebo Miami.
Že se ulice velkoměst promění ve vodní kanály, není vůbec nereálné.
Přesně k takovému scénáři svět spěje, varuje OSN zkraje klimatické konference, která se tento týden koná v německém Bonnu.
Proti klimatickým změnám se podle odborníků sdružených v organizaci Climate Central Group nedělá dost. Zpráva OSN z konce října ukázala, že mezi sliby jednotlivých vlád a tím, jaká opatření na snižování emisí navrhují odborníci, je příliš velký rozdíl. Plní se jen třetina z nich.
Klimatická konference v Bonnu
Klimatická konference v německém Bonnu začala v pondělí dopoledne. Od setkání se nečekají žádné přelomové kroky nebo dohody. Soustředit by se měla především na hledání společných pravidel, která umožní srovnávat klimatické cíle jednotlivých zemí a jejich plnění.
Pravidla by pak měl schválit summit, který se uskuteční v příštím roce v Polsku.
Zvláštní pozornost bude upřena na Spojené státy, které se rozhodly odstoupit od Pařížské dohody z roku 2015.
V rámci Pařížské dohody se světoví lídři dohodli, že udrží globální oteplování výrazně pod hranicí 2 stupňů Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Společným cílem je, aby průměrná teplota nepřekročila tuto hranici o 1,5 stupně. Pokud se ho nepodaří naplnit, ohrozí stovky milionů obyvatel velkých pobřežních měst stoupající hladina moře.
OSN varuje, že se pro to nedělá dost. Svět má našlápnuto k tomu, aby se průměrná teplota zvedla o 3 stupně, což by zvedlo hladinu moří o dva metry. Současným tempem by k tomu mohlo dojít do konce tohoto století.
"Stále jsme v situaci, kdy neděláme dost pro to, abychom ušetřili stovky milionů lidí od velmi skličující budoucnosti," cituje britský The Guardian šéfa OSN pro životní prostředí Erika Solheima.
Kvůli tomu by se mohla zvednout hladina moří až o dva metry, což by mělo katastrofální následky pro mnoho hustě obydlených měst. Voda by zaplavila například asi třetinu Floridy. Z velkých měst je podle expertů nejvíce ohrožený New York.
Zvýšená hladina moře by ale ohrozila životy také desítek milionu lidí ve východoasijských pobřežních městech.
These cities are the most vulnerable to major coastal flooding and sea level rise
— Climate Central (@ClimateCentral) October 31, 2017
https://t.co/Yjsvrsbnmh pic.twitter.com/bSOLxOLxO8
Jsou ale i oblasti, kde stačí, aby se hladina moře zvedla jen o půl metru. Například okolí delty Nilu v Egyptě, kde žije až osm milionů lidí.
Minulý týden Světová meteorologická organizace (WMO) vyhlásila, že loni bylo množství oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře rekordně vysoké. Právě tento plyn je považován za hlavní příčinu globálního oteplování. Za jeho zvýšenou koncentraci mohou jak klimatické jevy typu El Niňo, tak i lidská činnost.
Zvednutí hladiny světového oceánu je jen jedním z mnoha následků, které by další oteplování přineslo. Vyšší teploty by způsobovaly delší období sucha a třeba i silnější hurikány a všechny tyto události by pak měly vliv na produkuci potravin a světové zásoby pitné vody.