Washington - Plastový odpad a především drobné částečky z jeho zbytků zamořují celou planetu. Jsou v mořích, půdě, a dokonce i ve vzduchu, který dýcháme. Nevyhneme se jim ani doma - mikroplasty obsahuje také voda z kohoutku.
Každý rok se na světě vyrobí zhruba 330 milionů tun plastu. Jen asi 14 procent se recykluje, zatímco přes 40 procent veškerého plastu se využívá na výrobu věcí na jedno použití. V životním prostředí pak ale zůstávají klidně stovky let.
Zatímco se pozornost vědců doposud upínala na znečištění oceánů, málo se ví, jak moc je mikroplasty znečištěná půda a vzduch. Miniaturní kousky plastů jsou takřka všude.
"Určitě tam jsou. Otázkou je, jak moc jich ve vzduchu je," řekl americké stanici CNN profesor Frank Kelly, ředitel výzkumné skupiny pro studium životního prostředí z King’s College v Londýně.
Mikroplasty jsou drobné plastové úlomky, které měří maximálně pět milimetrů. Usazují se v životním prostředí a často končí i například v tělech mořských živočichů. Vznikají rozmělněním plastového odpadu, ale z velké části je jejich zdrojem průmyslová výroba nebo kosmetika. V podstatě každým praním oblečení z umělých vláken se mikroplasty dostanou do odpadních vod.
Co jsou mikroplasty?
Mikroplasty jsou malé plastové částečky. Podle americké Národní oceánské a atmosférické správy je jejich průměr menší než 5 milimetrů.
Mohou pocházet z různých zdrojů - včetně kosmetiky a oblečení nebo z průmyslové výroby.
Mnoho mikroplastů, ať už těch větších nebo pro lidské oko neviditelných, zůstává zejména ve vodních ekosystémech.
Protože se plast obecně těžko rozkládá, mikroplasty často končí v tělech mořských organismů.
Že se vyskytují v kohoutkové, a dokonce i v balené vodě, už potvrdilo několik vědeckých studií.
Ohrožují podzemní vodu?
"Je nesmírně důležité, abychom se drželi toho, co se děje na zemi. Zůstanou mikroplasty ve svrchní části půdy, nebo se dostanou hlouběji a ohrožují i podzemní vodu?" ptá se profesorka Anne Marie Mahon z Technologického institutu v Dublinu na důležité otázky, o jejichž zodpovězení by se vědci měli pokoušet. Právě ona objevila mikroplasty v kohoutkové vodě i ve studnách v Irsku.
Co se děje s mikroplasty uvolněnými do životního prostředí, nikdo pořádně neví. Je ale dokázáno, že v oceánech pronikají do těl mořských živočichů a tím i do celého potravinového řetězce, na jehož konci je i člověk. Jakým způsobem ovlivňují zdraví lidí a zvířat, ale vědci stále netuší.
Obavy vyvolává například schopnost plastů vázat na sebe nečistoty a toxické látky. Navíc je možné, že i drobné plastové části uvolňují chemikálie využité při výrobě.
Mikroplasty navíc nejsou ty nejmenší části, na které se plastový odpad časem rozkládá. Ty menší, pouhým okem neviditelné, by pak mohly pronikat i do lidského organismu. Jestli se to už náhodou neděje, ale vědci rovněž nevědí.
Problémy s recyklací
Lidstvo už vyprodukovalo 8,3 miliardy tun plastů, většina se ho vyrobila v posledních 65 letech. Jen asi devět procent vyhozeného plastu se recyklovalo, zhruba 12 procent shořelo.
Každý rok skončí zhruba osm milionů tun plastu v mořích a oceánech, kde tvoří takzvané ostrovy odpadků. Podle OSN se může do roku 2050 klidně stát, že bude v oceánech víc plastu než ryb.
Více než polovina veškerého plastu, který skončí v mořích, pochází z pěti zemí: Číny, Indonésie, Filipín, Srí Lanky a Vietnamu. S recyklací mají od loňského roku problémy i západní země. Odvážely totiž naprostou většinu odpadu do Číny, která ho ale z velké části přestala vykupovat. Minulý pátek Peking zákaz dovozu odpadu rozšířil na desítky dalších materiálů, které se dají recyklovat, včetně například použitých autodílů nebo starých lodí.
Ještě v roce 2016 přitom Čína dovezla přes sedm milionů tun plastového odpadu. Nyní se ale chce soustředit na recyklaci vlastního odpadu, z čehož mají experti velké obavy. Čínský trh s recyklovaným plastem byl největší na světě a v důsledku jeho uzavření dochází k tomu, že některé plasty se nerecyklují vůbec. Na některých místech v Austrálii města plast raději spalují nebo posílají na skládku, protože je to levnější.
Jeden z největších problémů v recyklaci představují PET lahve. V roce 2016 se jich na světě prodalo více než 480 miliard, recyklovat se podařilo jen polovinu z nich.
