reklama
 
 

Nová zbraň proti PET lahvím. Vědci nechtěně vyvinuli enzym, který umí požírat plasty

17. 4. 2018
Podívejte se na video k nové práci vědců. | Video: Reuters |  00:50
Nový zmutovaný enzym začne likvidovat plasty během několika dní, v oceánech se přitom PET lahve rozkládají stovky let.

Portsmouth/Colorado - Je to malý, nenápadný enzym, který vznikl úplnou náhodou. Mohl by být ale odpovědí na rostoucí množství plastového odpadu ve světě.

Britští a američtí vědci při studiu jedné bakterie vyrobili a následně ještě zdokonalili enzym, který dokáže rozložit třeba i plastové lahve. "Byl to tak trochu šok," citoval britský deník The Guardian Johna McGeehana, který výzkum vedl. "Je to úžasný a skutečný objev."

Zmutovanou látku vytvořili vědci z univerzity v britském Portsmouthu a z Národní laboratoře pro obnovitelné zdroje energie v americkém Coloradu.

Skupina odborníků se přitom původně zabývala bakterií s názvem Ideonella sakaiensis, kterou v roce 2016 objevil jiný tým výzkumníků v Japonsku. Ten zjistil, že bakterie obsahuje dva enzymy, které dokážou likvidovat takzvaný polyethylentereftalát, známý pod zkratkou PET. Tvoří asi 20 procent z celkové světové produkce plastu. 

Britští a američtí experti pak začali zkoumat vlastnosti bakterie a mezitím v podstatě nechtěně vynalezli zmutovanou bílkovinu. Jejich studii v pondělí publikoval odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. 

"Šťastná náhoda hraje ve vědeckých výzkumech velmi významnou roli a ani náš objev není výjimkou," řekl pro americkou televizi CNN McGeehan.

Krok správným směrem

V současnosti trvá zmutovanému enzymu několik dní, než začne plast požírat. V oceánech přitom takový proces zabere dlouhá léta. Odborníci jsou navíc poměrně optimističtí a věří, že v budoucnu se tato nová metoda ještě zefektivní.

V ideálním případě by enzym lahve přeměňoval na původní suroviny, z nichž by se daly znovu vyrobit PET lahve. Ve výsledku by tak nebylo potřeba produkovat tolik nového plastu. McGeehan hovoří o "superrychlém enzymu".

Plastové lahve jsou pro životní prostředí skutečným oříškem, se kterým si moc organismů neumí poradit. Předchozí výzkumy ukázaly, že užitečné mohou být některé houby, ale zdaleka nejde o tak efektivní nástroj, jaký představují enzymy.

"Enzymy jsou netoxické a biologicky rozložitelné a mikroorganismy je produkují ve velkém množství," komentuje výzkum svých kolegů Oliver Jones z univerzity RMIT v australském Melbourne. Podle něj čeká vědce ještě dlouhá cesta, než látku zdokonalí. Nynější zpráva je ale podle něj rozhodně "krok správným směrem". 

Milion PET lahví za minutu

Každou minutu se na světě prodá okolo jednoho milionu plastových lahví a zhruba jen 14 procent z nich se pak recykluje. Mnoho materiálu skončí například v oceánech, kde výrazně škodí mořskému životu a potažmo i lidem, kteří pak mořské plody jedí. 

I proto odborníci v poslední době varují před plastem jako jedním z největších škůdců životnímu prostředí. V minulých měsících například média přinesla šokující fotografii mrtvého vorvaně, jehož tělo se na konci února vyplavilo na jižním pobřeží Španělska. V útrobách mladého živočicha se nacházelo dvacet devět kilogramů odpadu včetně plastových tašek nebo barelů.

Video: V pivu i v medu. Mikroplasty jsou všude. Obava, že mohou škodit člověku, tu je, říká Freidinger

Částice plastů se uvolňují z kosmetiky i syntetického oblečení, jsou jich plné oceány, upozorňuje Jan Freidinger z hnutí Greenpeace. | Video: Emma Smetana |  18:01

autor: Adéla Očenášková | 17. 4. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama