NASA se chce na Měsíc vrátit do roku 2018 a posléze tam zřídit obyvatelnou základnu.
Na rozdíl od Země nemá její přirozená družice žádnou ochrannou vrstvu podobnou atmosféře, která by dopadající meteority nebo vesmírné trosky do určité velikosti sežehla dříve, než by způsobily škody na povrchu.
Povrch Měsíce bombardován meteority
Povrch Měsíce, který zaujímá zhruba rozlohu Afriky, je kosmickému bombardování vydán zcela napospas.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Raketoplány nové generace? Za pět let
- První snímek z Měsíce slaví čtyřicítku
- Astronaut: Raketoplány jsou nebezpečné
- Američané budou létat do vesmíru Sojuzem
Pro stanovení míry rizika, které to představuje pro lidi a jejich stavby, vědci NASA podle časopisu New Scientist mimo jiné zkoumají archivy. Během misí Apollo byly na Měsíci instalovány seizmografy, které v letech 1969 až 1977 měřily otřesy na měsíčním povrchu.
Archivy obsahují přes 12 000 seizmických událostí z tohoto období. Z nich 3000 až 6000 prý bylo způsobeno lunárními zemětřeseními a u 1743 byly za příčinu určeny dopady meteoritů.
Zbývají ještě tisícovky událostí, které by ale podle expertů měly být objasněny s pomocí nových metod analýzy a výpočtů.
Vědci se zatím zaměřují na dopady meteoritů těžších než jeden kilogram v oblasti Země, o srovnatelné rozloze jich ročně dopadne 300 až 400.
Měsíční základnu bude chránit štít
Většinou mimo zaznamenávací schopnosti seizmografů však zůstávají dopady menších částic, které ale mohou povrch bombardovat rychlostí 70 kilometrů za sekundu.
A právě tyto částice představují největší riziko pro budoucí měsíční základnu, obává se William Cooke z NASA. Odpovídající riziko se přitom dá jen těžko spočítat.
Měsíční základnu by každopádně musel chránit štít. Kdyby totiž měly kosmonauty před nebezpečím z kosmu chránit skafandry, těžko by se v nich pohnuli.
V roce 2008 chce NASA na Měsíc vyslat sondu Lunar Reconnaissance Orbiter. Ta má s pomocí kamery s vysokým rozlišením prozkoumat měsíční krátery a získat údaje o rozsahu dopadů těles na povrch souputníka Země.
