Informace o míře zapojení takzvaných kadyrovců do války jsou nejasné. Někteří zemřeli 25. února při bitvě o letiště Hostomel nedaleko Kyjeva, jiní jsou zřejmě na jihu země u Mariupolu - na sociálních sítích se objevily jejich záběry s provoláváním Alláhu akbar.
Objevily se také záběry, na kterých Kadyrov tvrdí, že on osobně je už na Ukrajině, ačkoliv byly zřejmě pořízené v Čečensku. Zástupce čečenské opozice a bývalý vyšetřovatel případů mučení a úmrtí obyvatel Čečenska Achmed Gisajev říká, že Kadyrov se podle něj snaží Ukrajince zastrašit a využívá při tom pověsti Čečenců jako skvělých válečníků, se kterou ovšem sám Kadyrov a jeho lidé nemají mnoho společného.
Zažil jste válku v Čečensku, která skončila svržením čečenské vlády a totálním zničením hlavního města Groznyj. Domníváte se, že Putin nyní, o dvaadvacet let později, zvolil na Ukrajině podobnou taktiku se stejným cílem?
Putin uskutečňuje své obvyklé schéma: okupace, zničení všech vládních institucí, vražda zákonných představitelů státu a pak opření se o režim loutek podřízených Kremlu. Zatím nevidím nic, co by naznačovalo, že se chystá válku ukončit.
Takže je připraven Ukrajinu zničit za každou cenu?
Přestat útočit v nějaké fázi války by pro Putina znamenalo porážku. Nemá moc na výběr: buď dál útočit, nebo na nějakou dobu nechat válku zamrznout.
Domnívám se, že pokud by Ukrajina oficiálně vyhlásila, že se vzdává snahy vstoupit do NATO, tak by to mohl být pro něj důvod, jak válku nějakým způsobem ukončit. Jenže znamenalo by to konec okupace Krymu nebo Donbasu? Určitě ne. Proto nevidím moc optimisticky šance na rychlé ukončení války.
Achmed Gisajev
- Čečenský aktivista, který se zabýval případy mučení a vražd obyvatel Čečenska.
- Činil tak i během takzvané druhé čečenské války, kdy v roce 2000 ruská armáda zaútočila na kavkazskou republiku.
- V roce 2003 jeho samotného unesli a mučili ruští vojáci. O šest let později mu znovu hrozilo zatčení, a tak uprchl do Norska. Tam požádal o politický azyl a dodnes tam žije.
- Na snímku je Gisajev zachycen na demonstraci na podporu Ukrajiny v Oslo.
Kadyrov tvrdí, že Čečenci na Ukrajině bojují. Nakolik tam skutečně jsou na bojištích?
Je to především propaganda, od začátku do konce. A chtěl bych říci, že neexistuje něco jako čečenští vojáci. Takzvaní kadyrovci jsou lidé, kteří spadají pod ruské ministerstvo vnitra a ruskou národní gardu. Jsou tedy podřízeni přímo Moskvě. Nejsou to vojenské jednotky a nemají žádné bojové zkušenosti z války. Jsou to policisté, jejich výcvik a úkoly v Čečensku jsou ryze policejní povahy. Ve skutečnosti nepředstavují žádnou velkou vojenskou sílu.
Samozřejmě jsou Čečenci jako válečníci opředeni určitou aureolou tvrdých, dobrých bojovníků, kterou si vysloužili hlavně ve válce proti Rusku v letech 1994 až 1996. Tehdy ruskou armádu porazili a donutili Moskvu podepsat mírovou smlouvu.
Přesně tuto slávu a pověst čečenských bojovníků teď Kreml využívá k tomu, aby Ukrajince zastrašil a podlomil jejich bojovou morálku. Přitom samotní kadyrovci nemají s pověstnou statečností a bojeschopností Čečenců mnoho společného, spíš naopak.
Tvrdí se, že na Ukrajině bojují Čečenci na obou stranách…
Většina Čečenců sympatizuje s Ukrajinou. Od roku 2014 (kdy začala válka na Donbase) bojují na ukrajinské straně dva čečenské prapory. Prapor šajcha Mansúra a prapor Džochara Dudajeva (Dudajev byl v roce 1991 zvolen prvním čečenským prezidentem a pak vedl Čečence ve válce proti Rusku, zemřel v roce 1996 po zásahu ruskou raketou - pozn. red.). V roce 2015 v bojích na Ukrajině zemřel slavný čečenský bojovník Ina Musajev a dostal vyznamenání Hrdina Ukrajiny.
Ukrajinci a Čečenci jsou spojenci, které spojuje společný nepřítel. Imperiální politika Kremlu.
Čečenské války
- V roce 1991 vyhlásilo Čečensko nezávislost a odtržení od Ruska, které Moskva neuznala. V roce 1994 začala válka, kterou ale Rusové nedokázali vyhrát. Mírová smlouva v roce 1996 uznávala čečenskou vládu, ačkoliv mezinárodně země uznána nebyla.
- V roce 1999 Vladimir Putin ještě jako premiér zahájil druhou válku, která vedla k porážce čečenského hnutí za nezávislost a totálnímu zničení čečenských měst. Zemřelo přes třicet tisíc lidí.
Říkáte, že většina Čečenců odmítá válku a je na straně Ukrajiny. A co Rusové?
Myslím, že většina Rusů válku a Putinovy kroky podporuje. Putinovský a dříve jelcinovský režim hlásají imperiální propagandu. Vzývají velikost a moc bývalého Sovětského svazu, v ruské společnosti takové názory a ambice rezonují.
Potvrzují to i poslední výsledky veřejného mínění. Z jednoho průzkumu vyšlo, že zhruba 71 procent Rusů válku proti Ukrajině podporuje.
Je možné, že by proti Putinovi proběhl převrat v Kremlu v případě, že se válka bude vyvíjet velmi nepříznivě pro Rusko?
Převrat nebo fyzickou likvidaci Putina jeho okolím si dovedu představit ve dvou případech. První by bylo jeho rozhodnutí použít jaderné zbraně. Jsem přesvědčen, že lidé kolem něj by nechtěli a nejsou připraveni zemřít.
Druhým případem jsou totální a účinné sankce proti putinovskému režimu do té míry, že by Putin pro ruské elity už nebyl přijatelný. Takové sankce by také musely znamenat, že z příjmů za ropu a plyn by Rusko už nemohlo financovat válku proti Ukrajině a pokračovat v ní.
