Nairobi (Keňa) - Nejnovější zpráva OSN o změnách životního prostředí přináší důrazné varování. Pokud lidstvo nezmění svůj přístup a nezačne bránit biodiverzitu (rozmanitost životního prostředí), začnou mít změny v přírodě, které se dosud odehrávaly relativně nepozorovaně, vážné dopady na život každého z nás.
S úbytkem biodiverzity, na které jsme naprosto závislí, totiž souvisí i úbytek zdrojů, varovali experti na konferenci OSN v keňském hlavním městě Nairobi.
Zpráva The Third Global Biodiversity Outlook (Třetí globální výhled změn biodiverzity) varuje především před úbytkem deštných pralesů, vodních ploch a korálových útesů a s tím souvisejícím vymíráním živočišných druhů.
Kvapně se prý blíží bod zlomu, od kterého se začne ubývání biodiverzity vážně projevovat ve světové ekonomice - zdrojů bude méně a tím pádem budou dražší. Navíc už je, jak konstatují ekologičtí experti, jasné, že cíle, které si OSN v oblasti ochrany stanovila v roce 2002 v Johannesburgu, se zcela určitě nepodaří naplnit.
Plán to byl pěkný, ale k ničemu
V roce 2002 OSN přijala plán, ve kterém si pro nadcházejících osm let stanovila jedenadvacet hlavních cílů, kterých bylo podle environmentalistů v oblasti ochrany světové biodiverzity nutné dosáhnout. Nyní se ukázalo, že se nepodaří splnit ani jeden z nich.
Nepodařilo se například zachránit ani deset procent panenské přírody - pokusit se zastavit vymírání živočišných druhů, invazi agresivních živočichů, kteří vytlačují původní druhy, a zajistit, aby globalizace (tedy především mezinárodní obchod) neovlivňovala životní prostředí.
Úbytek v řádu tisíců procent
"Nemáme dobré zprávy, biodiverzita mizí, a to takovým tempem, že to nemá v historii obdoby. Mluvíme tady o hodnotách, které dřívější úbytek převyšují o tisíce procent," cituje server BBC Ahmada Djoglafa - sekretáře výboru OSN pro ochranu biodiverzity.
Jen skupina obratlovců, do níž se řadí savci, plazi, ptáci, obojživelníci a ryby, se od sedmdesátých let zredukovala o třetinu.
"Od roku 1970 se našim přičiněním snížil počet zvířat o třicet procent, plocha deštných pralesů a mořských řas se zmenšila o dvacet procent a pokrytí břehu živými korálovými útesy kleslo o čtyřicet procent," cituje server Guardian profesora Josepha Alcama, vedoucího vědeckého týmu, který studii vypracoval.
Přírodu nelze unifikovat
Šéf programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Achim Steiner varoval před široce rozšířeným mýtem, že v případě vymírání živočišných druhů a fauny v podstatě o nic nejde a mrzet to může tak maximálně botaniky či zoology.
"Lidstvo si vytvořilo iluzi, že se bez biodiverzity nějak obejde a že tedy jde o okrajový problém dnešního světa. Pravda je taková, že ji (biodiverzitu) potřebujeme víc než kdykoliv před tím. Uvědomme si, že na Zemi žije šest miliard lidí a do roku 2050 se světová populace rozroste na devět miliard - není tedy otázkou, zda se snažit bránit životadárné ekosystémy. Otázkou je, jak je zachránit."
Nejbližším úkolem, který nyní stojí před experty OSN, je přesvědčit vlády jednotlivých zemí, že změna biodiverzity je stejně vážným problémem, jako jsou ekonomická krize nebo změny klimatu.
Naše data ukazují, že rok 2010 nebude rokem, kdy se nám podaří úbytek rozmanitosti životního prostředí zastavit, ale měl by se stát rokem, kdy tento problém začneme brát vážně, uzavírá britský Guardian.
