Ruští politici přišli už s několika možnostmi, jak Ukrajině údajně její útok oplatit. Místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv hovořil o likvidaci ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Předseda státní dumy Vjačeslav Volodin zase uvedl, že by Rusko mělo "použít zbraně, které jsou schopné zastavit a zničit kyjevský teroristický režim".
Jaké měl na mysli, není zřejmé. V minulosti ale někteří představitelé kremelského režimu vyhrožovali použitím jaderných zbraní.
Ruský server zaměřující se na lidská práva Gulagu.net, který má zdroje uvnitř bezpečnostních složek, napsal, že byl vydán rozkaz k přípravě strategického bombardéru Tupolev Tu-22M pro případný útok na vládní budovy v Kyjevě.
"Je to velmi vážné a není jisté, jak to skončí," dodal zdroj. Britský deník The Times zhodnotil, že incident posílil obavy o eskalaci války.
Možný útok ruských partyzánů
Ukrajina ruské obvinění odmítá, v minulosti ale už dokázala, že je schopna zasáhnout cíle hluboko na ruském území, například při útoku na leteckou základnu u města Rjazaň nacházející se 240 kilometrů od Moskvy. Stoupl také počet úderů drony, které Kyjev v Rusku podniká, především na zásobníky paliva, napsal britský server The Guardian.
"Neútočíme na Putina ani na Moskvu, bojujeme na našem území," prohlásil k obvinění na adresu Ukrajiny prezident Volodymyr Zelenskyj, který je ve čtvrtek na oficiální návštěvě Nizozemska. Zároveň nabídl vlastní vysvětlení, proč byl za útočníka označen Kyjev: "Rusko nezískalo žádné vítězství. Putin už nemá čím motivovat společnost a už nemůže nadále posílat své jednotky na smrt. Potřebuje teď nějakým způsobem motivovat své lidi".
Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak se dokonce domnívá, že jde ve skutečnosti o falešnou ruskou operaci, která má ospravedlnit útoky na civilisty. "Rusko se nepochybně bojí začátku ukrajinské ofenzivy na frontové linii a snaží se rozptýlit pozornost. Vytvořit zmatení katastrofických rozměrů," cituje ho americká stanice CNN.
Anton Geraščenko, poradce ukrajinského ministra vnitra, si naopak myslí, že mohlo jít o skutečný útok. Místo Kyjeva ale viníka hledá přímo v Rusku - konkrétně v partyzánských skupinách. Ty v minulosti provedly už několik úderů na ruskou vojenskou infrastrukturu a jsou spojovány i se srpnovým atentátem na dceru vlivného prokremelského ideologa, propagandistku Darju Duginovou.
To může naznačovat i zpráva na sociální síti Telegram od ruské skupiny Rospartizan podporující násilný odpor k válce. V ní stojí, že Kreml zahořel "spravedlivým ohněm". "Tohle je jenom začátek," dodala, avšak zodpovědnost nepřiznala. "Co Putin prodává národu a hlavně elitám, je pocit nezranitelnosti a bezpečí. A partyzáni ničí obojí. Oni ve skutečnosti říkají, že je tady válka a vy osobně nejste v bezpečí," prohlásil pro CNN Ilja Ponomarjov, bývalý ruský opoziční politik, který je spojovaný právě se skupinou Rospartizan.
Vojenské přehlídky by se mohly stát cílem Ukrajinců
Nedávná umístění systémů protivzdušné obrany na vládní a vojenské budovy v Moskvě a také na Putinovy rezidence mimo metropoli ukazují, že obava z možných ukrajinských útoků v Rusku roste. Kremelský režim také zrušil několik vojenských přehlídek, které se každoročně konají 9. května na Den vítězství.
Ukrajinské ministerstvo obrany dokonce Rusy podle deníku The Times varovalo před návštěvou akcí, kterých se zúčastní váleční zločinci a kde bude vojenská technika. Podle ukrajinského vojenského experta Romana Svitana to může značit, že Kyjev chystá útok na obrněná vozidla a tanky, které se budou na přehlídku na moskevském Rudém náměstí připravovat.
"Jde o oprávněné cíle," řekl Svitan. Přesto oslavy v Moskvě, kterých by se měl zúčastnit Vladimir Putin, proběhnou podle plánu.
