Máloco připomíná koloniální minulost Srí Lanky tak jako místní vlaky.
Téměř starožitné vagóny s dřevěnými sedačkami a dřevěnými okny šněrují po kolejích vedených téměř na plážích celého jihozápadního pobřeží ostrova. Děti se bosky derou po lavičkách, co chvíli někdo zvenčí na vlak mává, podél tratě pak postávají ti, pro něž je cesta po pražcích tou nejlepší stezkou domů.
Rozložené noviny, krabice s nákupy z Kolomba, žádný stres. Taková je dnešní realita na trati ze severu do Mátary.
Trati, kde se odehrálo zřejmě největší železniční neštěstí v historii.
Torzo je možné dodnes najít
26. prosince loňského roku tu - necelých čtyřicet kilometrů od Galle - během chvíle zahynulo nejméně 1700 lidí. Zranění se počítali na stovky. Když na srílanské pobřeží udeřily vlny tsunami, neměla lokomotiva číslo 59 a jejích osm vagonů plných pasažérů nejmenší šanci.
Moře smetlo soupravu z kolejí, jakoby to byl dětský vláček.
Torzo vlaku lze dodnes najít.
Tři vagóny, postavené mimo koleje ve městě Hikkaduwa, už zdálky působí husí kůži. Prolámané stěny, vyvrácená okna. Drobná svědectví o pokusech pasažérů o záchranu.
"Je to pro nás velmi smutné místo. Ale tento vlak, vlak 59, je pro nás všechny symbolem zkázy. Proto tu zůstává. Časem by z něj mělo být muzeum," říká D. G. Wasantha, zaměstnanec místního nádraží.
Postát chvíli u vagonů znamená přesvědčit se, že místní lidé skutečně do Hikkaduwy přicházejí. Postojí, na nárazník přidají květinu, odcházejí.
Atrakce pro turisty
Mnohem více času tu tak tráví turisté. Co chvíli doveze klimatizovaný mini-van skupinku, která si to prostě musí vyfotit.
"Mám výklad. Říkám jim, co se stalo a jak bylo těžké vyprostit oběti. Zajímá je to," říká průvodce L. B. Galhepi.
Své klienty také upozorňuje, že je lepší celé místo obhlédnout z automobilu. A skutečně - pouze mladá dívka vyskakuje z auta, fotí detail a zase se vrací "do bezpečí".
Tedy z dosahu místních žen.
Kolem vlaku jich tu s dětmi na rukou, i se staršími, posedává kolem dvaceti. Na klíně jim leží štosek papírů. Zaletované fotografie blízkých, kteří při vlakovém neštěstí zahynuli. Potravinové lístky. Dokumenty, které dokazují, že jsou opravdu vdovy. Ukazují směrem k blízkému táboru pro lidi bez střechy nad hlavou: Tam dnes žijeme.
Anglicky se naučily právě těchto pár vět. A pak tu základní: Pomoz nám přežít. Dej nám peníze.
#reklama
