Paříž – Protiteroristické komando dorazilo k domu na pařížském předměstí St. Denis, kde se skrýval mozek teroristických útoků Abdelhamid Abaaoud, zhruba v půl páté ráno. V okně jednoho z bytů stála žena. Zřejmě teroristova sestřenice Hasna Aitboulahcenová. Vypadalo to, že se vzdává.
Křičela o pomoc. Policisté ji vyzvali, aby zůstala na místě, jinak zahájí palbu. Přesto žena z okna zmizela - a později na komando začala střílet samopalem.
Policisté se s ní snažili komunikovat. Křičeli na ni otázku, kde je její přítel. Byli totiž přesvědčení, že se strůjcem teroristických útoků Abaaoudem udržuje vztah. "To není můj přítel!" odpověděla.
Vzápětí se ozval ohlušující výbuch. Původně se soudilo, že pás výbušnin odpálila na svém těle právě Hasna Aitboulahcenová. Nyní však podle agentury AFP z vyšetřování vyplynulo, že se odpálil muž, nikoliv žena.
"Zněla, jako by se loučila se životem"
Že Aitboulahcenová byla součástí buňky teroristů, kteří v Paříži zavraždili 130 lidí, její známé překvapilo. Zahalovat se začala teprve před měsícem, víra ji nezajímala, korán nečetla.
"Trávila čas kritizováním všeho. Žila si ve vlastním světě a nikdy jsem ji neviděl otevřít korán. Pořád byla na telefonu na Facebooku a WhatsApp," uvedl její bratr Youssouf. "Říkal jsem jí, aby toho nechala, ale ignorovala mě. Nenechala si říct."
Youssouf se svou sestrou naposledy mluvil pět dní před teroristickými útoky. Hovořili spolu po telefonu. "Zněla, jako by se loučila se životem," vzpomíná. Ihned se za ní vydal. Před domem na ni čekal čtvrt hodiny, ale Aitboulahcenová nereagovala.
Svému bratrovi později volala. Ten už ji však vidět nechtěl, o několik dní později zapnul televizi a zjistil, co se stalo.
Problematické dětství
Francouzská média Aitboulahcenovou popisují jako temperamentní extrovertku, která ráda chodila na večírky. Protože často nosila velký klobouk, přátelé jí přezdívali kovbojka. Nebránila se ani drogám. Proč se šestadvacetiletá žena bez vztahu k víře tak zradikalizovala, zatím není úplně jasné.
Důvody jejího činu může naznačovat složité dětství. Narodila se na jižním předměstí Paříže rodičům původem z Maroka, kteří do Francie přišli v sedmdesátých letech. Když byla malá, rozvedli se; potom se o ni starali pěstouni.
"Neměli jsme rodiče. V jednu dobu v dospívání byla šťastná, pak se ale všechno zvrtlo. Jak vyrůstala, začala utíkat a chytla se špatné party," říká Hasnin bratr.
Z hlavního města se Aitboulahcenová odstěhovala a začala studovat na vysoké škole v Metách na severovýchodě Francie. Za studií bydlela v městečku Creutzwald na hranicích s Německem.
Její bývalí sousedé ji jako islamistickou fanatičku nepopisují. Říkají, že obvykle byla oblečená v džínách a teniskách. "Jako sebevražedná atentátnice rozhodně nevypadala, pila alkohol," vylíčil listu Le Républicain Lorrain jeden z nich. "Nikoho se nebála, byla trochu jako malý voják – velmi temperamentní."
Navzdory své pověsti se v poslední době Aitboulahcenová netajila sympatiemi k fanatikům z Islámského státu. Na sociálních sítích islamisty otevřeně podporovala a francouzské zpravodajské služby ji začaly sledovat. Psala například o náklonnosti k Hayat Boumeddiennové, manželce teroristy, který v Paříži zaútočil na židovský obchod. Boumeddiennová tehdy utekla do Sýrie.
Po jejím vzoru se Hasna Aitboulahcenová pokusila rovněž odejít do "srdce" teroristů. V červnu na Facebook napsala: "Brzy odejdu do Sýrie. Dá-li Bůh, zanedlouho se vydám do Turecka."
To se jí však nepodařilo. Podle policejních zdrojů, na které se odvolává list The Guardian, místo toho nabídla pomoc teroristům přímo v Paříži.
Při vyšetřování drogové kriminality na předměstí St. Denis tajné služby sledovaly přes její mobil podivné bankovní transakce. Po pátečních teroristických útocích se na její mobil znovu zaměřily. A právě telefon Aitboulahcenové vyšetřovatele dovedl až do bytu ve třetím patře na ulici Rue du Corbillon, kde se spolu s ní skrýval její bratranec a hlavní mozek útoků Abdelhamid Abaaoud.
