Z cesty z Afriky do ráje se stal byznys

rst
30. 6. 2006 15:24
Dakar - Pašeráci lidí z Afriky používají GPS navigaci i satelitní telefony. Ani to však není pro chudé migranty, kteří zaplatí vše, co mají, zárukou úspěchu.
Běžný pohled na Kanárských ostrovech. Letos na slunné pláže dorazilo asi 10 000 imigrantů. Odhaduje se, že další tisíce zahynuly cestou.
Běžný pohled na Kanárských ostrovech. Letos na slunné pláže dorazilo asi 10 000 imigrantů. Odhaduje se, že další tisíce zahynuly cestou. | Foto: Reuters

Lidé kolem západního pobřeží Afriky vždy milovali teplé vody, mírné klima a dostatek ovoce i ryb, říká nezaměstnaný Babacar Diop. Jenže teď je vše jinak.

"Cizinci vylovili naše moře," říká zklamaně. Rybářské lodi z Francie, Japonska, Číny a Jižní Koreje způsobily, že se v místních mořích stal i tuňák raritou, píše deník The New York Times.

"Japonci vylovili všechny velké ryby," souhlasí Mustafa Elhadj Sow, mladý natěrač lodí z rybářského města Mbour.

Evropský ráj na kanárském ostrově Fuerteventura? Uprchlíci jsou převáženi do speciálních center a posílání zpět.
Evropský ráj na kanárském ostrově Fuerteventura? Uprchlíci jsou převáženi do speciálních center a posílání zpět. | Foto: Reuters

Barcelona, nebo smrt

Někteří bývalí rybáři si však našli jiný zdroj příjmů: pašují Senegalce i jiné Afričany na tisíc kilometrů vzdálené a Španělsku patřící Kanárské ostrovy. Jejich cestu místní noviny nazývají "Sen o El Doradu", tedy o práci a životě v bohaté Evropě.

Je to nebezpečná cesta. Lidé rádi využívají sousloví v místním jazyce Wolof. To zní: "Barcelone ou barxax", Barcelona, nebo smrt.

Letos se na Kanárské ostrovy dostalo 10 000 Afričanů. Mnoho z nich na "piroze" - rybářské lodičce ve tvaru kánoe.

"Rybáři objevili v převážení migrantů novou a lukrativní formu zaměstnání," říká Antonio Mazzitelli, místní zástupce OSN pro drogy a kriminalitu.

"Jestli tato situace bude pokračovat, nezůstane dostatek lodí na rybaření." Jenže jeho obavy jsou zatím nepodložené. Kde totiž roste poptávka, roste i nabídka, a to i v případě lodí.

Naděje rodiny

I když senegalská vláda zpřísnila podmínky a někteří navrátivší se imigranti dostali trest vězení a i když mnoho z migrantů zemře po cestě, tok neustává.

Devětadvacetiletý Ibrahima Seck, který byl nezaměstnaný rok a půl, podrobně líčí, jak zariskoval.

Jeho početná rodina shromáždila úctyhodných 900 dolarů (asi 20 000 Kč). V Senegalu je minimální mzda 80 dolarů měsíčně (asi 2 000 Kč).

Ty zaplatil vlastníkovi rybářské lodi a čekal na telefonu, aby se dozvěděl o místě tajné noční schůzky. Na noční nalodění na "pirogu" nakonec čekal v Joalu, jižně od hlavního města Dakaru.

Cesta je dlouhá. Dva dny na moři v přeplněné malé lodičce je vysilující.
Cesta je dlouhá. Dva dny na moři v přeplněné malé lodičce je vysilující. | Foto: Reuters

Sen se rozplynul

Když vyšlo slunce, Seck se mohl pořádně porozhlédnout. "Byl jsem šokován, kolik lidí bylo na palubě," říká deníku The New York Times. "Spočítal jsem, že nás na lodi bylo 102."

Migranti seděli těsně vedle sebe. Na přídi, na zádi, všude. Kapitán byl rybář, ale majitel lodi zůstal na břehu.

Moře bylo bouřlivé, vzpomíná Seck. Třímetrové vlny narážely na loď, cestující zpívali a modlili se po dva dny a dvě noci. Poté náhle, nedaleko Nouadhibou, na severním výběžku Mauretánie kapitán vypnul motor.

"Kapitán řekl, že nemáme dostatek paliva, abychom dopluli až ke Kanárským ostrovům," vysvětluje Seck. "Lidé začali křičet. Jak se to mohlo stát, že za všechny ty peníze, které jsme dali, jste nekoupili dostatek paliva?"

Pět dnů poté, co vypluli, dotkli se cestující opět pevné země, jenže ne v evropském ráji, ale v prašných a špinavých ulicích v přístavišti v Dakaru.

Seck říká, že už to nebude zkoušet znova: "Doslechl jsem se, že ty, které chytli teď, zavírají do vězení. To rodinu vystrašilo."

Z naděje profituje každý

Peníze z tohoto byznysu se využívají na spoustu věcí. Pirogy musí být vybaveny naváděcím systémem GPS, vodou, benzínem, jídlem a také náhradními motory.

Lodě se musí vždy kupovat nové, protože bývají zničeny po každé cestě na Kanárské ostrovy, aby se zametly stopy. To přináší obživu tesařům a dalším lidem, kteří s dřevem pracují.

Mnoho lidí se ptá, kdo z obchodu vlastně profituje. "Lidé odjíždějí s naváděcím systémem GPS a satelitními telefony," říká deníku Vijaya Souri z Mezinárodní organizace pro migraci v Dakaru.

Foto: Martina Běhounková

"Stává se to více profesionální. Vzhledem k počtu případů se jedná o organizovaný zločin," říká. Místní noviny uvádějí, že "náborové kanceláře" v Mbouru a dalších pobřežních městech vábí mladé lidi s přehnanými sliby o velkém zisku a lepším životě.

Nic však nemusí být takové, jak se na první pohled zdá. Lodě s guinejskými migranty pluly po moři několik dní, až migrantům kapitán oznámil, že dopluli na Kanárské ostrovy.

Loď skutečně doplula na čisté pláže, kde se pod palmami slunili evropští turisté. Akorát to nebyly Kanáry - to místo se jmenuje Sali, turistické letovisko. A neleží v Evropě, ale na severu Senegalu.

 

Právě se děje

Další zprávy