Londýn - Brusel a další evropské metropole sledovaly výsledky britských parlamentních voleb s napětím.
Tamní premiérka Theresa Mayová vyhlásila v dubnu předčasné volby, protože si byla jistá, že se jí podaří oslabit opozici a posílit většinu svých konzervativců.
Díky tomu by se jí uvolnily ruce pro vyjednávání o odchodu Velké Británie z Evropské unie.
Jenže to se jí nepovedlo a naopak o většinu v parlamentu přišla, což ji výrazně oslabí. A právě na rozhovorech o brexitu to bude vidět.
Jak přesně, to se zatím dá předpovědět jen stěží. Podle některých hlasů rostou šance pro měkký brexit - tedy takový, kdy by si Británie zachovala přístup na jednotný evropský trh a současně by dál umožňovala volný pohyb osob.
Objevují se ale i názory, že vše může dopadnout úplně jinak a že Britové nakonec nestihnou uzavřít s Bruselem žádnou dohodu.
Zahraniční média se však shodují, že jedna věc je téměř jistá. Rozhovory o odchodu Velké Británie z EU, které měly začít už přespříští týden, se minimálně zpozdí.
Špatná zpráva pro Brusel
"Každý hlas pro konzervativce v parlamentních volbách posílí moji pozici v jednáních s premiéry a prezidenty Evropské unie," říkala Mayová letos v dubnu, kdy předčasné volby vyhlásila.
Jenže silnější pozici Mayová nakonec mít nebude, právě naopak. Výsledkem voleb je nerozhodný parlament a rozdělená země.
A to není dobrou zprávou ani pro Brusel. Tam panovalo přesvědčení, že Mayová se silnějším mandátem od voličů dokáže kompromisy a dohody s EU snadněji "prodat" i těm nejeuroskeptičtějším konzervativcům. Někteří z nich dokonce požadují, aby Británie odešla z EU bez jakékoliv dohody.
To ale bez silného lídra Británie nepůjde. "Se slabým vyjednávacím partnerem roste riziko, že rozhovory skončí špatně pro obě strany," obává se například eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger.
Podobně hovoří i Guntram Wolff, šéf vlivného bruselského think-tanku Bruegel. Výsledky voleb v Británii podle něj mohou velmi zkomplikovat rozhovory o odchodu Velké Británie z EU.
"Kvůli domácímu politickému tlaku bude zřejmě nemožné vyjednat kompromisy," uvedl Wolff pro americkou televizi CNBC.
"Všechno bude ještě složitější. Jako by to už dost složité nebylo," řekl pak pro list Financial Times taky nejmenovaný vysoce postavený úředník EU, který se má na jednání o rozvodu s Londýnem podílet.
Větší šance pro "měkký" brexit?
Podle některých hlasů ale spíš vzroste šance na měkký brexit, kdy by Británie zůstala na jednotném evropské trhu a neopouštěla by ani celní unii.
Například ekonom Kallum Pickering z banky Berenberg se domnívá, že rozdělený britský parlament bude muset hledat shodu o rozhovorech o brexitu napříč politickými stranami. Na klíčových otázkách se ale neshodnou, a proto se podle něj nevyhnou ústupkům.
Což nahrává do karet zastáncům měkkého brexitu.
A nejen to. "Je velká šance, že rozdělený parlament nebude schopný dosáhnout konsenzu v klíčových otázkách. Rozhodnutí o budoucím postupu se tak možná zase vrátí k voličům, a to možná tak, že by se konalo druhé referendum o brexitu. Nebo by se opakovaly parlamentní volby," řekl Pickering pro britský list The Guardian.
Začátek rozhovorů se zřejmě opozdí
Je možné, že Brusel dá Britům více času - v řádu týdnů až měsíců - na to, aby zformovali svoji vládu, a až poté začnou formální jednání o brexitu.
Na rozhovory mají přitom Britové i zástupci EU relativně málo času. Skončit by měly dva roky od momentu, kdy Londýn oficiálně požádal o odchod z unie. Což by bylo 29. března 2019.
Britové by neměli podcenit vyjednávání s EU, napsal na Twitter i předseda Evropské rady Donald Tusk. "Nevíme, kdy jednání začnou. Víme však, kdy musí skončit," uvedl Tusk s tím, že pokud Británie nebude vyjednávat, tak opustí EU bez dohody.
