Mladí Britové vrátili úder z referenda o brexitu. Střelili jsme se přímo do hlavy, úpí konzervativci

Martin Novák Martin Novák
9. 6. 2017 13:12
Britská premiérka Theresa Mayová sice se svými konzervativci vyhrála parlamentní volby a zřejmě znovu sestaví vládu. Bude ale v mnohem horší pozici, než si představovala. Její Konzervativní strana přišla o většinu, kterou ještě před volbami měla, a nad vyjednáváním o brexitu a vůbec jeho podobě se vznášejí otazníky. Nabízíme přehledně hlavní důvody, proč vyhlášení předčasných voleb Mayové nevyšlo.
Muž s maskou Theresy Mayové stojí den po volbách před sídlem premiérky v londýnské Downing Street.
Muž s maskou Theresy Mayové stojí den po volbách před sídlem premiérky v londýnské Downing Street. | Foto: Reuters

Londýn - Britská premiérka Theresa Mayová a její Konzervativní strana vycházejí z parlamentních voleb oslabeny. Přišly o dosavadní většinu sedmnácti křesel.

"Nestřelili jsme se do nohy, ale rovnou do hlavy," cituje deník Financial Times poslance Dolní sněmovny za Konzervativní stranu Nigela Evanse.

Předčasné volby v polovině dubna vyhlásila sama Mayová. Očekávala, že v parlamentu naopak posílí - v té době jí průzkumy předpovídaly drtivý náskok.

Proč jí risk nevyšel? Nabízíme přehledně hlavní důvody.

1) Nevýrazná kampaň

Premiérka sice navštívila mnoho míst země, ale stále opakovala jen několik sloganů - například "silná a stabilní Británie".

Podle britského deníku The Guardian navštívila osobně 43 volebních obvodů. Z nich ale jen v šestnácti uspěli kandidáti konzervativců.

"Obávám se, že jsme vedli příšernou kampaň," přiznala například konzervativní poslankyně Anna Soubryová, kterou cituje agentura Reuters.

2) Neúčast v televizní debatě

Mayová odmítla přijít do televizní debaty lídrů politických stran 31. května. Poslala místo sebe ministryni vnitra Amber Ruddovou, zatímco labouristy zastupoval jejich předseda Jeremy Corbyn.

Mayová tehdy prohlásila, že dává přednost vlastní kampani.

3) Přišlo hodně mladých voličů

Hlasovat přišlo 56 procent oprávněných voličů ve věkové skupině osmnáct až čtyřiatřicet let.

Podle průzkumu společností NME 60 procent voličů mladších pětatřiceti let hlasovalo pro labouristy. Z voličů pod čtyřiadvacet let si je vybraly dokonce dvě třetiny.

Při loňském referendu o setrvání v Evropské unii přišlo naopak málo mladých Britů, což analytici označili za jeden z důvodů vítězství brexitu.

"Volby jsou zpochybněním brexitu. Rozhodli mladí, kteří při referendu zaspali," uvedl i zpravodaj Českého rozhlasu v Londýně Jiří Hošek v rozhovoru pro DVTV.

Celková volební účast činila 69 procent. To je nejvíce od roku 1997, kdy labouristé v čele s Tonym Blairem jasně zvítězili.

4) Daň z demence

Během kampaně premiérka Mayová oznámila, že senioři a důchodci by měli platit více na sociálním zabezpečení. Plán ale narazil na tvrdou kritiku v médiích, a dokonce i uvnitř samotné Konzervativní strany.

"Podnikli jsme frontální útok na naši klíčovou voličskou skupinu: seniory," uvedl třeba konzervativní poslanec Nigel Evans.

5) Únava z voleb

Předčasné volby premiérka vyhlásila po pouhých dvou letech od voleb minulých. Loni navíc Britové hlasovali v referendu o vystoupení z Evropské unie.

6) Ztráty ve Walesu, Skotsko nepomohlo

Velký propad zažívá Konzervativní strana ve Walesu, který loni hlasoval pro brexit. Labouristé tu získali 28 křesel, konzervativci jen tři.

Ve Skotsku sice Konzervativní strana poprvé od roku 1955 labouristy předstihla, ale na zvrat v celkovém výsledku voleb to nestačilo.

Volby v Británii vyhráli konzervativci. Ztratili ale většinu v parlamentu, ačkoli chtěli naopak posílit. Předák opozice vyzval premiérku k odstoupení. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 19 minutami

Senát USA odmítl námitku, že soudit Trumpa po odchodu z funkce je protiústavní. Podle AP se ale ukázalo, že úspěch ústavní žaloby je nepravděpodobný

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Federální soudce zakázal vládě USA vymáhat 100denní moratorium na deportace, které po inauguraci Joea Bidena nařídilo ministerstvo vnitřní bezpečnosti

Federální soudce zakázal americké vládě vymáhat 100denní moratorium na deportace, které po inauguraci nového prezidenta Joea Bidena nařídilo ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Příkaz soudce Drewa Tiptona novou politiku blokuje na 14 dní, přičemž se vztahuje na celé americké území. Podle agentury Reuters se očekává, že vláda se proti verdiktu odvolá. Vydáním dočasného zákazu soudce vyhověl státu Texas, který v pátek federální vládu kvůli pozastavení deportací zažaloval. Moratorium se týká většiny deportací a je klíčovou součástí Bidenovy imigrační politiky, píše agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy