Londýn - Britové si připomínají půl století od legendární Velké vlakové loupeže.

Při té příležitosti se sešli i policisté, kteří všemu přišli na kloub. A za dopadení jeho strůjců byli slavnostně vyznamenáni. Není divu. Vždyť rozlouskli zdánlivě neřešitelný zločin století.

Ačkoliv od přepadení nočního poštovního vlaku, který převážel miliony liber z Glasgow do Londýna, uplynulo padesát let, dodnes fascinuje celý svět.

Patnácti lupičům totiž 8. srpna 1963 vyšel prostý, ale přesto skvělý plán recidivisty Bruce Reynoldse.

Geniální plán...

Lapkové si na trase našli odlehlé místo, přehodili stavidlo do polohy "stůj" a čekali. Když vlak zastavil, omráčili strojvůdce, rozpojili soupravu, za lokomotivu připojili vagon se 120 pytli plnými peněz a odjeli.

Po pár kilometrech peníze přeložili do připraveného náklaďáku a lup uklidili na nedaleký statek. Na opuštěné farmě byli dříve, než policie vůbec začala stavět silniční zátarasy.

Dlouhé měsíce to vypadalo, že mají vystaráno do konce života. V pytlích totiž ukořistili 2 631 684 liber v použitých bankovkách nízkých hodnot. To v současnosti podle serveru Newsletter.com odpovídá 46 milionům liber.

Přepočítáme-li vše na koruny, pak si mělo patnáct lidí rozdělit 1,38 miliardy korun. A to je úctyhodných 92 milionů pro každého.

Pohádkového bohatství si ale lupiči neužívali dlouho. Do prosince byla většina z bandy lidově řečeno za katrem. Většina personálu poštovního vlaku byla tak zaměstnána tříděním zásilek, že loupež zaznamenala teprve poté, co už bylo po ní.

... zhatila školácká chyba

Pět dní po přepadení farmu objevila policie, ovšem to už tlupa i s kořistí byla pryč.

Osudovou chybou lupičů bylo, že si dlouhou chvíli krátili deskovou hrou Monopoly - se skutečnými penězi z vlaku a nechali je na místě. Kriminalistům tak stačilo sejmout otisky. A protože většina pachatelů za sebou měla kriminální minulost, nebyl problém je identifikovat.

Už 22. srpna, tedy čtrnáct dnů po přepadení, přišlo první zatčení, během několika týdnů následovalo dalších jedenáct. Soud začal v lednu 1964 a tucet pachatelů odešel s tresty vězení v celkové délce 300 let.

Ničeho nelituju

Mezi odsouzenými chyběli tři účastníci loupeže, včetně organizátora akce Bruce Reynoldse. Během následujících pěti let však ruka spravedlnosti postupně dopadla i na ně. 

Dvěma uvězněným se podařilo uprchnout. Jeden z nich - Ronnie Biggs - se dlouhá léta skrýval v Brazílii, odkud se ale v roce 2001 kvůli vážné nemoci vrátil. V roce 2009 byl propuštěn z humanitárních důvodů a dodnes, ve svých 84 letech, žije na svobodě.

Ničeho prý nelituje. "Jestli se mě chcete zeptat, jestli lituju toho, že jsem byl jedním z vlakových lupičů, pak je moje odpověď 'ne!'," sdělil během setkání s novináři.

"A půjdu ještě dál: Jsem hrdý na to, že jsem byl jedním z nich. A jsem neméně šťastný, že jsem označován jako 'mozek'. Byl jsem tam té srpnové noci, a to se počítá. Jsem jeden z mála svědků - ať už žijících nebo mrtvých - toho, co bylo 'zločinem století'."