Islámábád - Pákistánské parlamentní volby, které se očekávaly v lednu, by se nakonec příští rok vůbec nemusely konat.
"Když si přečtete pákistánskou ústavu, zjistíte, že v případě výjimečného stavu mohou být volby odloženy až o rok," prohlásil na dnešní tiskové konferenci v Islámábádu premiér Šaukat Azíz.
Výjimečný stav vyhlásil prezident Parvíz Mušaraf včera z důvodů rostoucí vlny násilností v zemi a probíhajícího konfliktu exekutivy s justicí. Stovky jeho politických odpůrců, opozičních právníků i soudců se ocitly ve vazbě.
Mezi zadrženými je i Machdúm Džávid Hašmí, úřadující předseda opoziční Pákistánské muslimské ligy (PML) Naváze Šarífa a Asma Džahangirová, předsedkyně nezávislé Komise pro lidská práva v Pákistánu, uvedla agentura AP.
Pozorovatelé tvrdí, že zadržení jsou především kritici Mušarafa, kterým se nelíbí, že si prezident podržel spolu s prezidentským úřadem i funkci vrchního velitele armády.
Soudci chystají stávku
Pákistánční soudci dnes také vyzvali ke stávce, kterou plánují na pondělí. "Od zítřka zahájíme boj. Budeme protestovat a bojkotovat soudy," řekl agentuře Reuters Hámid Alí Chán, bývalý předseda asociace obhájců nejvyššího soudu.
Prezident Mušaraf reagoval vyhlášením výjimečného stavu na stoupající počet ozbrojených střetů mezi armádou a ozbrojenými islamisty u hranic s Afghánistánem a také na množící se sevebražedné atentáty po celé zemi.
Vojáci obsadili budovy televize, rozhlasu a Nejvyššího soudu. Parlamentní volby, naplánované na leden, budou zřejmě odloženy. Televize oznámila, že prezident pozastavil platnost ústavy.
Ve městě Karáčí podle svědků byla několik hodin po vyhlášení výjimečného stavu slyšet střelba, ale nebylo jasné,kdo na koho útočí.
Chaos u afghánských hranic
Násilí zmítá především Severozápadní pohraniční provincií, kde působí ozbrojenci z afghánského hnutí Taliban a jejich pákistánští sympatizanti.
Armáda přišla letos v bojích už o stovky mužů, mnoho dalších bylo uneseno.
K boji proti režimu a k zabití Mušarafa nedávno v projevu vyzval šéf Al-Káidy Usáma bin Ládin. V odvetě za červencové boje o Červenou mešitu v Islámábádu, z níž pákistánské speciální oddíly na Mušarafův příkaz vypudily militantní islamisty.
Osm let v čele země
Mušaraf vládne od října 1999, kdy se dostal k moci vojenským převratem. Nyní je ale v zemi nepopulární.
V září byl parlamentem zvolen prezidentem, ale konečné slovo měl ještě vynést Nejvyšší soud. Ve hře byla stížnost Mušarafových odpůrců, kteří tvrdí, že porušil ústavu, protože kandidoval na prezidentský úřad jako příslušník armády.
Podle některých spekulací se zřejmě Mušaraf obával, že soudci rozhodnou v jeho neprospěch.
Bhuttová se urychleně vrátila
Hlavním favoritkou lednových voleb byla šéfka Pákistánské lidové strany Benazír Bhuttová, která se v říjnu po osmi letech vrátila z exilu.
V den návratu Bhuttové vybuchly poblíž jejího konvoje nálože, které připravily o život přes 120 lidí.
Bhuttová mezitím odletěla na krátkou návštěvu Dubaje, ale po dnešním oznámení prezidenta se okamžitě vrátila. V telefonickém rozhovoru s televizí Sky News vyjádřila obavu, že volby se výjimečným stavem "opozdí nejméně o rok či dva".
Souhlasím s Mušarafem, že čelíme politické krizi, řekla. "Ale myslím, že diktatura není řešením, ale problémem... Obávám se, že extremistické síly chtějí dvouleté období, kdy budou moci rozšířit svůj vliv, vytlačit NATO z Afghánistánu a dostat Pákistán pod kontrolu. Pokud se jim to podadří, celý svět bude čelit velmi nebezpečné situaci," dodala Bhuttová".
Pákistán je se 160 milióny obyvateli šestou nejlidnatější zemí světa a jeho armáda má ve svém arzenálu jaderné zbraně. Mušaraf je spojencem USA v boji proti Al-Káidě a Talibanu.
USA: Ať jsou v lednu volby
Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová k vyhlášením výjimečného stavu uvedla, že USA tento krok nepodporují. "Doufám, že cílem zůstávají svobodné volby a demokracie," uvedla Riceová.
Ministerstvo zahraničí USA Mušarafa vyzvalo, aby zajistil konání parlamentních voleb v plánovaném lednovém termínu.
