Kadíja (Irák) – Když se devítiletému Murádovi naskytla příležitost utéct z území kontrolovaného Islámským státem, nejdřív váhal.
Islamističtí bojovníci přitom opakovaně znásilňovali jeho matku a zmasakrovali či zotročili tisíce jezídů.
Indoktrinace, které byl během dvacetiměsíčního zajetí v Iráku a Sýrii podroben, byla intenzivní.
Své matce tehdy dokonce oznámil, že by chtěl s islamisty zůstat. V táboře, kde mu poskytli výcvik a kde ho učili, jak zabíjet "nevěřící", včetně jeho soukmenovců.
Murádova matka - teď už v relativním bezpečí na území kontrolovaném Kurdy - vypráví, jaký boj musela svést, aby svého syna přesvědčila, že má společně s ní a mladším bratrem uprchnout.
"Myšlení mého syna se zcela změnilo. Podobně jako další chlapci říkal své rodině: Odejděte, my zůstaneme," prozradila agentuře Reuters. "Až do poslední chvíle před naším odchodem tvrdil, že se mnou nepůjde," vzpomíná.
Jezídští chlapci jsou podle všeho součástí široce založeného plánu Islámského státu, jak vytvořit novou generaci bojovníků věrných ideologii této radikální skupiny. A přivyklých její mimořádné brutalitě.
Výcvik, který prodělávají, z nich často dělá mimořádně vystrašené bytosti, což trvá dokonce i poté, co se vrátí domů.
Uctívači ďábla
Islamisté se Muráda, jeho matky a bratra zmocnili v srpnu 2014 v jejich vesnici poblíž iráckého města Sindžáru. Během své ofenzivy radikální muslimská skupina zmasakrovala, zotročila a znásilnila tisíce jezídů, které považuje za uctívače ďábla.
Spojené státy proti islamistům zahájily letecké útoky zčásti z toho důvodu, aby zachránily ty, kdo vraždění přežili. Následně oznámily, že útoky na jezídy, jejichž víra kombinuje prvky křesťanství, zoroastrismu a islámu, a další náboženské skupiny představují genocidu.
Více než třetině z pěti tisíc jezídů zajatých v roce 2014 se podařilo uprchnout nebo byli propašováni do bezpečí. Aktivisté organizací na ochranu lidských práv však tvrdí, že stovky mladých chlapců v zajetí Islámského státu stále zůstávají.
Murádova matka, oděná do dlouhé hnědé sukně a šátku, popisuje, jak její syn nakonec s útěkem souhlasil. Pašerákům lidí se rodinu podařilo dopravit po tajných cestách do uprchlického tábora poblíž severoiráckého města Dohúku, kde od té doby přebývá.
Murád, který měl na sobě tričko imitující dres španělského fotbalového klubu Real Madrid, seděl při rozhovoru vedle své matky na zemi jednoduchého přívěsu v táboře u Kadíji, pohrával si s prsty a na otázky odmítal odpovídat.
Boj v dlouhé róbě
Většinu času na území kontrolovaném Islámským státem trávila Murádova matka společně se svými syny. Islamisté je převáželi z jednoho města chalífátu, táhnoucího se podél hranic Iráku a Sýrie, do druhého.
Patřila k nim i hlavní města IS Mosul a Rakka, stejně jako starověká Palmýra, která před časem padla do rukou syrské armády.
"Učili děti, jak mají bojovat a jít do bitvy proti nevěřícím," vypráví žena. Vedle šíitských muslimů islamisté zabíjeli též pešmergy z jednotek iráckého Kurdistánu a příslušníky syrských kurdských milic YPG.
Islámský stát obléká chlapce do stejných dlouhých rób, jaké nosí jeho bojovníci, a cvičí je v tom, jak používat nůž a kalašnikov. "Ujišťují je, jak skvěle se naučili bojovat. Daeš (výraz pro IS - pozn. red.) pak rodinám předvádí videa, na kterých se vraždí. Je na nich vidět, že se vraždění účastní i naše děti," popisuje matka devítiletého hocha.
Muráda islamisté nutili také k tomu, aby se modlil, učil se koránu a absolvoval náboženskou výuku extremistů.
Výuka, jak nenávidět
Šestnáctiletý chlapec, který byl unesen ze stejné vesnice jižně od Sindžáru, vzpomíná, že s ním jednali obdobně. Dva měsíce strávil v náboženské škole, kde Islámský stát vyučoval svou extremistickou ideologii.
"Říkali nám, že jsme jezídové a nevěřící," popsal pro Reuters mladík, jenž zatajil své jméno a zahalil tvář šátkem, aby se islamisté nemohli pomstít jeho bratrovi a otci, které stále mají v moci. "A že nás chtějí obrátit na pravou víru."
Islamisté ho prý přiměli pracovat ještě s dalšími chlapci v dílně, kde pro bojovníky IS šil uniformy.
Uniknout Islámskému státu se v uplynulých měsících povedlo zhruba 750 dětem. Několik tisíc dalších ale stále přebývá na území kontrolovaném islamisty, tvrdí jezídští aktivisté Chaíry Ibrahím a Fasíl Katí Hasú, kteří se snaží dokumentovat zločiny páchané na jejich komunitě.
Táborem v Kadíje, deset kilometrů jižně od hranice s Tureckem, prošlo zatím pětadvacet z nich. Šest jich tu zůstalo, zbytek se připojil k vlně uprchlíků a pokusil se dostat do Evropy.
Útěk za 24 000 dolarů
Murádova rodina utekla, když bojovník, který si "koupil" Murádovu matku, opustil dům, kde se svými syny přebývala. Odešel obstarat jídlo.
Rodinný přítel jim umožnil kontaktovat pašeráky lidí. Než se vydali na devět hodin dlouhou jízdu na motocyklu na území pod kontrolou syrských Kurdů, strávili nějaký čas v jednom z bezpečných domů.
Po třech nocích ve městě Kobani na hranicích s Tureckem zamířili do iráckého Kurdistánu.
Chlapce, kteří se tam dostali, však čekají další zkoušky. Většina jezídů musela za svou záchranu pašerákům zaplatit značné finanční částky. Murádova rodina byla nucena "investovat" 24 tisíc dolarů.
Řada rodin si musí půjčit od příbuzných či sousedů a ti pak své peníze žádají zpět. Sliby charitativních organizací a vládních agentur, které se zavázaly, že se na nákladech útěků budou podílet, se neplní.
Nemluvě o psychickém strádání, jemuž byli a jsou vystaveni.
Murádova matka tvrdí, že oba její synové mají za sebou traumatizující zážitky. Její mladší potomek, který se jmenuje Emád, málo mluví, rád si ale hraje na schovávanou a neustále pobíhá po místnosti.
Murád je poznamenaný víc: jen zřídka se směje, má problémy udržet oční kontakt a pořád si hraje se svými prsty.
Jako dřív?
Mladík, který pracoval v obchodě se sladkostmi, tvrdí, že byl dostatečně starý, aby se dokázal s brutalitou Islámského státu vypořádat.
"Mluvil jsem s nimi jen proto, že jsem měl strach. Teď když jsem ale zpět, jsem jako dřív," říká.
Jeden z jeho příbuzných nicméně připouští, že mladíkova integrace do komunity jezídů nebyla jednoduchá. Odmítá ale poskytnout podrobnosti.
Podle Quilliamu - think-tanku se sídlem v Londýně, který se zabývá bojem s extremismem - pokládají děti ideologii Islámského státu za normální a její praktiky hájí. "Jsou neschopny přispět konstruktivně k rozvoji své komunity, protože se u nich nevyvinula schopnost socializovat se," tvrdí ve zprávě vydané minulý měsíc.
Jezídské děti v táboře u Kadíji potřebují pravidelnou péči psychologa, ta je tu ovšem podle aktivisty Fasíla Katí Hasúa nedostupná.
"Většina chlapců se po útěku pokouší nějakým způsobem převzít to, co jim Daeš vštípil," říká. "Setkali jsme se s případy dětí, které v táboře chtěly zabít své kamarády. Jiné uplatňují některé části výcviku, jímž prošly."
