Stockholm - Obavy zemí východní Evropy z války na Ukrajině, potažmo z Ruska, se odrážejí v jejich výdajích na armádu.

Zatímco v celosvětovém měřítku zbrojní výdaje nepatrně poklesly (o 0,4 procenta), na východě Evropy loni meziročně vzrostly o 8,4 procenta.

Autor fotografie: Jiří Kropáček

Novinářská cena 2014

Denně detailně sledujeme události na Ukrajině. Podpořte Aktuálně.cz a jeho ukrajinské zpravodajství v Novinářské ceně.

HLASOVAT MŮŽETE ZDE >> Děkujeme!

Nově tak dosáhly objemu 93,9 miliardy dolarů - což je o 98 procent více než v roce 2005. Ve své aktuální výroční zprávě to uvedl prestižní Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).

"Ukrajinská krize fundamentálně pozměnila bezpečnostní situaci v Evropě. Zatím je ale její dopad na zbrojní výdaje nejvíce patrný v zemích, které sousedí s Ruskem," doplňuje jeden z autorů zprávy Sam Perlo-Freeman.

Výdaje navyšuje i střední Evropa, Pobaltí a Skandinávie

Podle předběžného odhadu švédského institutu jen na Ukrajině zbrojní výdaje loni meziročně stouply téměř o čtvrtinu (23 procent).

V roce 2015 chce Kyjev rozpočet ozbrojených síl ještě zdvojnásobit.

V reakci na ukrajinský konflikt povolují armádní kohoutky i některé z takzvaných nových členských zemí Evropské unie.

Region podle Stockholmu obrátil a od škrtů, které spustila finanční krize, upouští. Stejně jako pobaltské státy.

Armádní výdaje zvyšuje také Skandinávie.

Polsko chystá vlastní štít

Meziroční zbrojní výdaje prudce zvýšilo například Polsko.

Země, která dnes v rámci EU patří k nejtvrdším kritikům ruské agrese na Ukrajině, v roce 2013 spustila desetiletý program na modernizaci armády a loni meziroční výdaje navýšila o 13 procent.

Varšava nedávno ohlásila záměr vybudovat vlastní štít protivzdušné obrany a od Spojených států pro svá letadla nakoupila 40 střel typu vzduch-země. Letos v dubnu by v Polsku podle Polityka Insight navíc zřejmě mělo dojít k dalším dvěma klíčovým rozhodnutím – výběru komponentů zmíněného vzdušného systému a nákupu helikoptér.

Litva se dokonce letos v únoru v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci rozhodla obnovit povinnou vojenskou službu.

Západ utrácí míň

Opačný trend vykazují tradiční mocnosti západní Evropy: výdaje na své ozbrojené složky seškrtávají. Zbrojní výdaje západní a střední Evropy meziročně celkově poklesly o 1,9 procenta, od roku 2005 dokonce o 8,3 procenta.

"Konflikt na Ukrajině pobízí mnoho evropských zemí ležících v blízkosti Ruska, ve střední Evropě, stejně jako pobaltské a severské státy ke zvyšování jejich vojenských výdajů. Často přitom revidují své předešlé plány a jdou proti trendu snižování. Západní Evropa nicméně vykazuje menší známky podobného vývoje, přestože NATO po svých členských státech požaduje dávat dvě procenta jejich HDP na armádu," uvedlo SIPRI na svých internetových stránkách.

Francie, Spojené království, Německo, Itálie a Španělsko podle ústavu zbrojní výdaje snižují i pro rok 2015. Německo nicméně oznámilo, že ve střednědobém horizontu je má v úmyslu opětovně navýšit.

Související

Polsko koupilo od USA 40 moderních střel pro svá letadla

Zatímco Velká Británie a Francie loni vykázaly jen nepatrný meziroční pokles, v případě Německa se jednalo o snížení o 3,3 procenta, a v případě Itálie dokonce o 8,8 procenta. 

"Itálie je jednou z evropských zemí, která zažívá ekonomické obtíže kvůli celosvětové finanční krizi. Její výdaje od začátku krize v roce 2008 poklesly o 25 procent," vysvětluje SIPRI.

Celkově ale evropský kontinent za své vojáky loni zaplatil 386 miliard dolarů - tedy o 0,6 procenta víc než v roce 2013.

Rusko nezaostává, naopak

Zbrojní rozpočet meziročně vzrostl i v Rusku, a to velmi výrazně.

Moskva v souladu s plánem, který představila už před začátkem ukrajinské krize, oproti roku 2013 popustila kohoutek o 8,1 procenta (na 84,5 miliardy dolarů). V roce 2015 plánuje další navýšení armádních financí o 15 procent.

Původní plány byly dokonce ještě ambicióznější. "Rusko - i přes své zapojení do konfliktu na Ukrajině a vzrůstající nepřátelství ve vztahu se Západem - seškrtalo své plánované zbrojní výdaje pro rok 2015 o pět procent. Jedná se o následek klesajících příjmů z ropy," vysvětluje zpráva SIPRI.

Pokles kvůli USA

Celkově výdaje na armádu ve světě podle zprávy už třetí rok po sobě spadly, pokaždé se ale jednalo pouze o zanedbatelný pokles. Rozdíl mezi loňskými výdaji ve výši 1,776 bilionu dolarů (2,4 procenta světového HDP) a těmi v roce 2013 činí pouze 0,4 procenta.

Související

Americká armáda šetří, opustí dalších 15 základen v Evropě

Oproti roku 2011, kdy zbrojní výdaje ve světě kulminovaly, tak rozpočty na zbrojení poklesly pouze o 1,7 procenta. Celkový pokles mají přitom na svědomí zejména škrty v USA a v západní Evropě.

Nejvíc na armádu loni tradičně vydaly USA. Daleko za nimi pak následují Čína, Rusko, Saúdská Arábie a Francie. Zatímco ve Francii, stejně jako v USA, výdaje meziročně poklesly, zbylé tři státy z vedoucí pětky značně navýšily. Saúdská Arábie dokonce o 17 procent. Podle SIPRI za tím stojí nestabilita regionu a pokračující konflikt.

Zbrojní výdaje, které SIPRI sleduje, zahrnují zejména aktuální a kapitálové výdaje na ozbrojené složky, mírové jednotky, ministerstva obrany a další příslušné instituty, vybrané polovojenské jednotky a vojenské vesmírné programy. Počítá se do nich také financování výzkumu nebo vyplácení penzí pro bývalé příslušníky ozbrojených složek.