Damašek - Z obležení syrských islamistů se podařilo vymanit i druhé skupině filipínských příslušníků mírové mise OSN na Golanských výšinách. Ze sevření bojovníků fronty An-Nusra se dostaly v noci na dnešek čtyři desítky vojáků. Podle filipínské armády je tak v bezpečí z dosahu ozbrojenců všech 75 lidí, uvedla agentura AP.
V sobotu OSN informovala o tom, že se z nebezpečí dostalo 32 filipínských příslušníků mise. Každá skupina měla pod kontrolou jiný opěrný bod v nárazníkovém pásmu mezi Izraelem a Sýrií, jehož ostrahou je od roku 1974 pověřena mezinárodní pozorovací mise UNDOF. Nyní působí v pásmu 1223 vojáků.
Filipíncům znemožnila volný pohyb především soustředěná palba povstalců, kteří požadovali, aby se vzdali a odevzdali zbraně. Filipínští pozorovatelé to ale odmítli. První skupina se vymanila ze sevření i díky bombardování pozic povstalců syrským dělostřelectvem. Druhá skupina využila až nočního příměří dojednaného s rebely a stáhla se do bezpečí.
Zatím bez obětí
Stále nezvěstná zůstává skupina 44 příslušníků mise OSN z Fidži, kterou tento týden v pásmu radikálové zajali. Na rozdíl od Filipínců se zřejmě rozhodli neklást povstalcům odpor. Podle zástupce rebelů citovaného agenturou AFP jsou Fidžijci v pořádku.
Incident je již třetím případem, kdy se členové sil OSN stali rukojmími syrské ozbrojené opozice v této oblasti. Při předchozích v březnu a v květnu loňského roku byli příslušníci mírových jednotek po několika dnech propuštěni, aniž by došli úhony.
Izrael obsadil syrské Golany ve válce v roce 1967 a později se stáhl jenom z části. V misi v nárazníkovém pásmu jsou v současnosti zastoupeni kromě Filipínců a Fidžijců i vojáci z Irska, Nizozemska, Indie a Nepálu.
Loni v červnu kvůli většímu ohrožení stáhlo svých 377 pozorovatelů Rakousko a pak také Chorvatsko. Český prezident Miloš Zeman naopak projevil zájem do rizikové oblasti poslat české vojáky. Ministr obrany Martin Stropnický v pátek řekl, že by český kontingent mohl být na Golany vyslán už letos jako náhrada za Filipínce.
