Praha - Česko zvažuje, že ještě letos vyšle vojenský kontingent na Golanské výšiny, řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). V misi by se podle něj mělo v říjnu uvolnit místo, protože filipínská armáda zvažuje stažení.
O vyslání vojáků dlouhodobě stojí prezident Miloš Zeman. O tom, zda Česko skutečně své vojáky nabídne, chce Stropnický se Zemanem ještě jednat.
"Vůbec bych to nevylučoval," řekl Stropnický. Je ale podle něj otázka, jestli bude Česko schopno takhle rychle kontingent připravit. Vyslání by musela schválit vláda. Armáda se zatím staví k této možnosti rezervovaně, a to i z finančních důvodů. Pokud by souhlasila, chtěla by v misi mít hlavní slovo.
Podle informací ČTK se zatím armáda staví k této možnosti rezervovaně, a to z finančních nebo kapacitních důvodů. Pokud by souhlasila, chtěla by v misi mít hlavní slovo.
"Máme nějakou pověst, máme nějaký standard, tak bychom tam rádi plnili úlohu, která je tomu úměrná. Když to nazvu úplně natvrdo, tak to je mít tu misi na starosti," řekl Stropnický. V současné době misi na Golanských výšinách řídí irská armáda.
Stropnický později sdělil, že generální štáb nyní připraví analýzu možností české armády.
Zeman: Akce by zvýšila prestiž armády
Prezident Miloš Zeman uvedl, že o možnosti nasazení české armády mluvil v minulých měsících s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem, který tuto nabídku přivítal. Mise funguje právě pod patronací OSN, které ji také platí.
"Ze strany OSN tedy nejsou žádné námitky, ze strany Izraele je naopak zájem," řekl Zeman. "Myslím si, že to je dobrá příležitost jak pro uplatnění české armády, která by jinak seděla v kasárnách, tak samozřejmě pro zvýšení prestiže České republiky," dodal Zeman.
Ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček dodal, že případné vyslání mise má logiku i v tom, že má Česko stále v Sýrii ambasádu, která komunikuje se všemi tamními stranami a zároveň zastupuje i USA, které své velvyslanectví kvůli válce stáhly.
Zeman možnost působení českých vojáků na Golanských výšinách, které jsou na hranicích mezi Izraelem a Sýrií, zmínil již několikrát, poprvé před rokem. Na Golanské výšiny, kde mezinárodní pozorovatelé působí od roku 1974, nabídlo Česko již dříve vyslat zhruba 150 vojáků. Původně se hovořilo o tom, že by se do mírové mise působící v oblasti mezi Sýrií a Izraelem zapojili nejdříve příští rok.
Situaci stěžuje konflikt v Sýrii
Na Golanské výšiny, kde mezinárodní pozorovatelé působí od roku 1974, nabídlo Česko již dříve vyslat zhruba 150 vojáků. Původně se hovořilo o tom, že by se do mírové mise působící v oblasti mezi Sýrií a Izraelemzapojili nejdříve příští rok.
Situaci mírových sil na Golanech výrazně ztěžuje konflikt v Sýrii. Naposledy ve čtvrtek v tomto nárazníkovém pásmu syrští rebelové zajali 43 příslušníků mise OSN z Fidži a desítkám pozorovatelů z Filipín brání v pohybu. Manila již v sobotu oznámila, že má v úmyslu svůj kontingent čítající 331 mužů v říjnu z Golan stáhnout, jakmile skončí jeho mandát.
Čtvrteční incident je již třetím případem, kdy se členové sil OSN stali rukojmími syrské ozbrojené opozice v této oblasti. Při předchozích incidentech v březnu a květnu loňského roku byli příslušníci mírových jednotek po několika dnech propuštěni, aniž by došli úhony.
Češi nyní působí v několika zahraničních misích. Největší počet jich je v současné době v Afghánistánu, a to 300. V Mali má česká armáda schválený mandát až 50 vojáků, ve skutečnosti jich ale je v zemi o něco méně.
Češi působí také na Sinaji v rámci pozorovatelské mise při dohledu nad dodržováním bezpečnostních podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem, nyní tam je 14 českých vojáků.
