Kábul - Polovina dubna, nebo polovina srpna? Otázka, jak vyřešit tahanice okolo načasování afghánských prezidentských voleb, nemá jednoduché řešení. Obě data mají své výhody i nevýhody.
Nezávislá volební komise (IEC) nedávno oznámila, že hlasování proběhne dvacátého srpna, prezident Hamid Karzáí však o víkendu přišel s návrhem, aby se volby konaly již v dubnu. Karzáího iniciativa se vzápětí setkala s kritikou takřka celého mezinárodního společenství.
V úterý se přidal i náměstek generálního tajemníka OSN Alain Le Roy, který řídí mírové operace 110 tisíc vojáků OSN ve dvaceti zemích světa.
OSN: raději v srpnu
„Považujeme to za téměř nemožné - uspořádat hodnověrné volby v dubnu," prohlásil Le Roy. Nemyslíme si, že by tato debata byla uzavřená. Ale naše pozice je jasná: považujeme (původně) oznámené (srpnové) datum za to správné."
Uspořádat volby v srpnu má leckteré výhody. Jednak bude dokončena registrace voličů, jednak nebudou silnice zapadané sněhem a Afghánci budou mít menší problémy se dostat do hlasovacích místností. Očekává se také zlepšení bezpečnostní situace díky vyslání dalších 17 tisíc amerických vojáků, které avizoval Barack Obama.
Kandidáti navíc s tímto datem počítali a na časnější volby nejsou mnozí z nich připraveni.
Politické alibi?
Na druhou stranu nelze přehlédnout ani jednu velkou nevýhodu. Současné funkční období Hamida Karzáího končí 21. května, a poté tak v Afghánistánu vznikne politické vakuum. Podle afghánské ústavy se volby musí konat 30 až 60 dní před koncem prezidentova mandátu.
Není však pravděpodobné, že by se Karzáímu podařilo přesvědčit volební komisi, Spojené státy, NATO a OSN, že je možné uspořádat všeobecně uznané volby již v dubnu.
Jde spíše o snahu ukázat, že pro ústavnost učinil současný prezident vše, co mohl, a zvýšit tak legitimnost jeho očekávaného, leč ústavně sporného dosluhování mezí květnem a srpnem.
Vrásky však Afgháncům dělá zejména bezpečnostní situace.
Míra násilí v Afghánistánu v posledním roce prudce vzrostla. Podle OSN bylo loni zabito více než 2000 civilistů, o 40 procent více než v roce 2007. Za 55 procent úmrtí nevinných mohou povstalci, za 39 jednotky NATO - jde zejména o oběti leteckého bombardování.
