New York - Ruský prezident Vladimir Putin prozatím vylučuje zapojení Ruska do plánů na bojové nasazení v syrské válce. Řekl to v rozhovoru, který v neděli večer (v noci na pondělí SELČ) odvysílala americká televizní stanice CBS. O Sýrii, ale také o ukrajinské krizi má šéf Kremlu v pondělí večer hovořit v New Yorku s americkým prezidentem Barackem Obamou.
"Rusko se žádných operací na území Sýrie ani jiného státu nezúčastní. V současné době nic takového neplánujeme," řekl Putin. Rusko ale podle jeho slov myslí na možnosti zlepšování spolupráce se syrským prezidentem Bašárem Asadem. To ovšem znepokojuje Západ, který si nepředstavuje budoucnost Sýrie v čele s Asadem.
Rusko je dlouholetým spojencem Asada, s nímž Západ odmítá spolupracovat, a posiluje svou vojenskou přítomnost v Sýrii. Média informují o velkých dodávkách ruských zbraní Asadově armádě, včetně bojových letadel, a o budování ruských základen v Sýrii. Moskva tvrdí, že jejím hlavním cílem je boj proti Islámskému státu.
Tématu Sýrie se budou Obama i Putin zřejmě věnovat i ve svých projevech, jež v pondělí přednesou na zasedání Valného shromáždění OSN. Prezident Spojených států má podle agentury AP promluvit v 16:00 SELČ a šéf Kremlu o tři čtvrtě hodiny později.
K hlavním tématům bude napětí kolem vojenského angažování Ruska v Sýrii na straně vládních sil patřit i při schůzce, k níž by se nejvyšší představitelé obou velmocí měli sejít ve 23:00 SELČ. Obama se ale bude chtít věnovat i krizi na východě Ukrajiny.
Hluboké názorové rozdíly, které mezi Washingtonem a Moskvou v současné době panují, se odrazily už při samotné přípravě summitu. Z Bílého domu přišla zpráva, že se rozhovor uskuteční na žádost Putina a že Obama má zájem mluvit o úloze Ruska v ukrajinské krizi. Z Kremlu zase zaznělo, že zájem o setkání projevila americká strana a hlavním tématem má být Sýrie a boj proti Islámskému státu. Ukrajina prý přijde na přetřes, jen pokud zbude čas.
Oba státníci se tváří v tvář setkají po téměř roce, a to ve chvíli, kdy se vztahy mezi USA a Ruskem ocitly na nejnižším bodě od skončení studené války. Stalo se tak v důsledku krize na Ukrajině a sankcí přijatých Západem proti Rusku kvůli anexi Krymu a vojenské podpoře proruských separatistů v Donbasu.
