Washington/Moskva/Damašek - Rusko posílá do Sýrie zbraně a vojáky, zároveň vede se Spojenými státy jednání o řešení krize a boji proti Islámskému státu.
O tom, zda se pozice Washingtonu a Moskvy sbližují, kolují protichůdné informace. Jasnější kontury se očekávají po víkendu, kdy se Vladimir Putin sejde v New Yorku s Barackem Obamou a zároveň promluví ve Valném shromáždění OSN.
Agentura Bloomberg ve svém textu napsala, že Putin nabízí Američanům společný postup proti Islámskému státu a zároveň postupnou transformaci moci v Sýrii.
Spočívala by v tom, že prezident Bašár Asad by po určité přechodné době rezignoval, ale armáda, bezpečnostní složky a státní aparát by zůstaly zachovány, aby nenastal úplný chaos a bezvládí.
Putin argumentuje tím, že v Sýrii nechce opakování Iráku či Libye.
Šéfredaktor časopisu Rusko v globálních záležitostech Fjodor Lukjanov, známý poměrně přesnými informacemi o dění v ruské diplomacii, má Putinovo vyslání vojáků a zbraní do Sýrie za vyloženě obranný krok na záchranu Asadova režimu.
"Jde o to zachránit to, co ze syrského státu ještě zbylo po porážkách, které armáda Bašára Asada utrpěla. A zachránit alávity před masakrem," uvádí Lukjanov.
Alávité jsou muslimská menšina, o kterou se Asadův režim opírá (sám Asad je alávita). Povstalce a opozici tvoří v Sýrii hlavně sunnitští muslimové.
Washington zatím reaguje na ruské výzvy a nabídky vyčkáváním. Ministr obrany Ashton Carter uvedl pro televizi CNN, že "vše závisí na tom, co budou Rusové dělat".
Zásadní rozpor zůstává v tom, že Obama nechce proti Islámskému státu bojovat s Asadem, kterého považuje za jednu z příčin syrské války. Nikoliv za spojence, kterého je třeba podpořit, jak to vidí Putin.
Američané budou protestovat, zejména pokud ruské bombardéry, helikoptéry, nebo dokonce pozemní síly zasáhnou i proti povstaleckým skupinám, které nepatří k Islámskému státu, ale bojují proti Asadovi.
Nejednotná je ale i Evropská unie. Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu prohlásila, že pro dosažení míru je nutné jednat se všemi - i s Bašárem Asadem. Německá média to označila za zásadní změnu kurzu, protože dosud se nikdo v Berlíně takto nevyjádřil.
Naopak Francie a Velká Británie trvá na tom, že Asad musí odejít, má-li být pro zemi zničenou čtyři a půl roku trvající válkou nalezen kompromis.
Turecký prezident Recep Erdogan po čtvrteční schůzce s Putinem řekl, že si Asada dovede představit jako prezidenta v přechodné fázi vytváření nové moci v Sýrii, ale ne jako prezidenta na mnoho dalších let.
Lukjanov tvrdí, že Putin nenasadí v Sýrii pozemní ruské síly. Že půjde maximálně o leteckou podporu syrské armády. "Nebude řeč o masivní vojenské operaci a rozmístění velkého počtu vojáků," domnívá se ruský analytik před Putinovým projevem v OSN.
Syrská válka si dosud vyžádala přes 260 tisíc obětí, čtyři miliony lidí uprchly do zahraničí. Asad ovládá přibližně sedmnáct procent syrského území, ale s více než čtyřiceti procenty populace země.
Islámský stát má v rukou polovinu Sýrie, další povstalecké organizace kontrolují části území na severu a jihu. Na severu a jihovýchodě si vládnou sami syrští Kurdové.
Čtete rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Podpořte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlas nám můžete dát zde. Děkujeme!
