Dublin - Vládní stranu Fianna Fáil voliči minulý týden tvrdě potrestali za to, že Irsko zavedli do nebývalé finanční krize. Před opozicí, která se nyní chopí kormidla moci, ale stojí nezáviděníhodný úkol.
Musí se s Evropskou centrální bankou (ECB) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodnout na nových podmínkách poskytnutí půjčky ve výši 85 miliard eur. S její pomocí má být postupně redukován irský státní dluh a deficit rozpočtu navrácen do mantinelů určených maastrichtskými kritérii.
Irové vnímají podmínky, za nichž jim byla finanční pomoc unie vnucena, jako silně ponižující a pro zemi nevýhodné. Nová vláda se tak ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny.
Musí uklidnit rozlícené voliče a sjednat s Bruselem podmínky, které budou přijatelné pro obě strany. Další destabilizace irského hospodářství by totiž mohla uškodit i samotné eurozóně a inspirovat spekulanty na trhu se státními dluhopisy k tomu, aby se pokusili zaútočit na další unijní země.
"Existuje všeobecná shoda, že stávající struktura financování dluhu je ve spojení s postojem, jaký zaujaly ECB a EU vůči držitelům obligací neudržitelná, alespoň z irské perspektivy," citovala agentura Reuters analytika dublinské poradenské společnosti Glas Securities Michaela Cumminse.
Historický propad Fianna Fáil
Vítěz pátečních voleb do Dáilu, středopravá formace Fine Gael, se nyní musí rozhodnout, s kým vytvoří vládu a sjedná pro Irsko výhodnější podmínky financování dluhu.
Centristická a v posledních letech spíše konzervativní Fianna Fáil ve volbách podle očekávání zcela propadla, když dosáhla svého nejhoršího výsledku od 20. let. Jít s ní do vlády by byla politická sebevražda.
Vůdce Fine Gael Enda Kenny se proto spíše obrátí na svého tradičního partnera, levicové labouristy. Předseda Labour Party Eamon Gilmore ovšem již naznačil, že případná dohoda s Kennym nebude zadarmo.
Konkrétně chtějí labouristé dosáhnout zrušení části vládních škrtů prosazených ještě společným kabinetem Fianna Fáil a Zelených. Mají také v úmyslu pokusit se navýšit extrémně nízkou daň z podnikání, která v Irsku činí 12,5 procenta a v EU je vnímána jako diskriminační.
Zisky levice
Gilmore ale hlavně požaduje posunutí termínu, ke kterému by měla v Irsku znovu začít platit maastrichtská kritéria. Zejména co se týče výše deficitu státních financí stanoveného v unii na hranici tří procent HDP. Kenny chce pravidla stability opět začít plnit v roce 2015, labouristé o rok později.
Ti ovšem v případném sporu tahají za kratší konec. Zatímco Fine Gael získala ve stošestašedesátičlenném parlamentu 76 křesel, Labour party jen 37. Do Dáilu se vedle Fianna Fáil s dvaceti poslanci dostala ještě levicová republikánská Sinn Féin, která má čtrnáct křesel a Sjednocená levicová aliance s pěti mandáty.
Kenny ale může začít jednat také s nezávislými poslanci, kterých v parlamentu zasedne čtrnáct. Problém je v tom, že většina z nich se kloní spíše k levici.
Ani jedné z formací, která napříště zasedne v Dáilu, se ovšem nelíbí úrok 5,8 procenta, se kterým bude Irsko na základě dohody s EU a MMF vyplácet své obligace.
Nová vláda v Dublinu má však poměrně úzké mantinely k vyjednávání. Zatímco stávající zadlužení země činí 95 procent HDP, v roce 2014 by se podle předpovědi MMF mohl státní dluh Irska vyšplhat až ke 125 procentům a bez zahraniční pomoci se proto země neobejde.
