Příprava nové sestavy pro humanoidní roboty trvala vývojářům několik měsíců. Jejich největším úspěchem je, že robot Atlas už nyní nemusí být dopředu naprogramován. Nově je schopný přizpůsobovat své pohyby podle toho, co jeho kamery právě vidí.
"Někdy to ale je frustrující. Roboti hodně padají," svěřil se vývojář Benjamin Stephens z Boston Dynamics pro agenturu Reuters. "Stále ale objevujeme, jak posunout jeho limity a pracujeme na nich. Hodně se z toho učíme v tom smyslu, jak postavit robota, který zvládne i pád na obličej a následně se dokáže zvednout a udělat něco znovu. Také se učíme hodně o jejich chování a kontrole," dodal.
Současná podoba dvounohého humanoidního robota Atlas je výsledkem přes dekádu trvající práce vývojářů. Jeho nejnovější verze je přibližně metr a půl vysoká a váží 86 kilogramů. Uvnitř má vestavěné tři počítače a k pohybu využívá téměř tři desítky hydraulických kloubů. Pokud se do budoucna bude schopný hýbat ve stejném rozsahu jako průměrný dospělý, jsou podle vývojářského týmu jeho možnosti neomezené.
Nově zveřejněné záběry také dokazují, jak se americká technologická společnost sídlící v massachusettském Walthamu neustále vyvíjí kupředu. Ještě v roce 2009 chodili jejich roboti nemotorně na kabelech a měli problémy i s běžeckým pásem bez nerovností.
Pozoruhodné záběry obletěly v posledních dvou dnech sociální sítě i světová média. Na twitterovém účtu Boston Dynamics video zhlédlo přes devět milionů uživatelů. Mezi nespočtem komentářů se nicméně ve značné míře objevují spíše skeptické reakce.
Parkour is the perfect sandbox for the Atlas team to experiment with new behaviors. Through jumps, balance beams, and vaults, we push Atlas to its limits to discover the next generation of mobility, perception, and athletic intelligence. https://t.co/xZRNVnhrkc pic.twitter.com/E0ssh45ZCi
— Boston Dynamics (@BostonDynamics) August 17, 2021
Někteří z uživatelů dramaticky rychlý pokrok Boston Dynamics vychvalují, ale mnozí z nich firmu obviňují z toho, že vyvíjí zbraně, které lidstvo ovládnou. Uživatelé také vývojářům pokládají otázku, proč něco takového na světě lidská populace vůbec potřebuje. Roboty nazývají jako "predátory" nebo "geniální zabíjecí stroje".