Viceprezidentka Harrisová navštívila hranici s Mexikem. Chystá se tam i Trump

ČTK ČTK
26. 6. 2021 11:26
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová, pověřená řízením migrační politiky ze Střední a Jižní Ameriky, v pátek poprvé od svého nástupu do funkce navštívila jižní hranici s Mexikem. Migrace ze Střední a Jižní Ameriky jsou v USA ožehavé téma. Republikáni kritizují prezidenta Bidena, že je moc mírný, někteří demokraté tvrdí opak.
Viceprezidentka Kamala Harrisová navštívila El Paso na hranici s Mexikem, aby řešila imigrační krizi.
Viceprezidentka Kamala Harrisová navštívila El Paso na hranici s Mexikem, aby řešila imigrační krizi. | Foto: Reuters

Na místě vyzvala k tomu, aby se migrační situace řešila prakticky s ohledem na děti, a kritizovala imigrační politiku bývalého republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Dříve tento měsíc Harrisová navštívila Guatemalu a Mexiko, kde vyzvala možné migranty, aby se na cestu do USA nevydávali.

"Tuto věc nemůžeme zredukovat na politickou otázku. Mluvíme o dětech, mluvíme o rodinách, mluvíme o utrpení. A náš přístup musí být promyšlený a efektivní," řekla Harrisová v závěru své nynější krátké cesty.

Americké úřady na americko-mexické hranici v letošním fiskálním roce dosud zatkly více než milion migrantů, píše Reuters s odvoláním na předběžné údaje, které má k dispozici.

Republikáni kritizují demokratického prezidenta Joea Bidena za rušení Trumpových tvrdých imigračních opatření, přestože na hranici s Mexikem bylo v posledních měsících zatčeno nejvíce migrantů za posledních 20 let, píše Reuters. Zároveň kritizují viceprezidentku za to, že hranici nenavštívila dřív.

Harrisovou při cestě doprovázel ministr pro vnitřní bezpečnost Alejandro Mayorkas, demokratický šéf senátního právního výboru Dick Durbin a demokratická členka Sněmovny reprezentantů z Texasu Veronica Escobarová. Ta oblast v okolí El Pasa označila za nový Ellis Island, což je ostrov při ústí řeky Hudson nedaleko newyorského Manhattanu, který koncem 19. a začátkem 20. století fungoval jako imigrační stanice pro miliony migrantů připlouvajících do USA z Evropy.

Přistěhovalectví, a zejména příchod žadatelů o azyl na jižní hranici USA, je po desetiletí ožehavým tématem. V Kongresu USA za tu dobu selhalo několik pokusů o reformu amerických zákonů a o vytvoření cesty k občanství pro miliony imigrantů žijících v zemi nelegálně.

Demokraté a aktivisté za práva migrantů žádají Bidena, aby tvrdá imigrační opatření zmírňoval a aby zajistil lidské zacházení s dětmi migrantů a s rodinami, které k hranici přicházejí.

Harrisová v pátek navštívila imigrační zařízení a setkala se s migrantkami ve věku devět až 16 let. Ty se prý ptaly na to, jak se jí podařilo stát se první viceprezidentkou v dějinách USA.

"Zde v El Pasu byla odhalena politika oddělování dětí uplatňovaná bývalou administrativou," řekla mimo jiné Harrisová s odkazem na Trumpovu politiku rozdělování rodin migrantů.

Podle Reuters se zdá, že cesta viceprezidentky byla zorganizovaná narychlo před plánovanou Trumpovou návštěvou hranice. Bílý dům však odmítl, že by cesta nějak souvisela s exprezidentovými plány.

"Už v březnu jsem řekla, že pojedu na hranici, takže nešlo o nový plán," prohlásila Harrisová po přistání v Texasu s tím, že na hranici se projevují dopady "toho, co vidíme ve Střední Americe".

Republikáni Harrisovou kritizovali za to, že se rozhodla navštívit El Paso, místo aby zamířila do lokality, kterou označují za žhavé místo z hlediska imigrace. "I když je jistě pozitivní, že podniká tento krok, jsem zklamaný, že se nechystá do údolí (řeky) Rio Grande (RGV) - do samotného epicentra této krize," uvedl v prohlášení Chad Wolf, který byl za Trumpovy vlády úřadujícím ministrem vnitřní bezpečnosti.

Theresa Cardinalová Brownová z washingtonské expertní skupiny Bipartisan Policy Center se domnívá, že mnoho republikánů přijalo Trumpovu nekompromisní imigrační politiku za svou, jelikož věří, že jim to při kongresových volbách příští rok přinese hlasy. "Věří, že je to něco, co jim může v roce 2022 vyhrát křesla, takže to samozřejmě budou zveličovat," řekla.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy