Řím - Stejně jako v Česku visí i v Itálii na zdech ve veřejných budovách fotografie prezidenta republiky. Starostové několika italských měst je ale ze svých radnic odstranili. Konkrétně ti, kteří byli zvoleni za krajně pravicovou Ligu, dříve známou jako Liga severu.
Prezident Sergio Mattarella je podle nich zrádce, který nerespektuje vůli lidu.
Svědčí to o vyhrocené atmosféře, která teď v Itálii panuje. Zemi s největší pravděpodobností ještě letos čekají předčasné parlamentní volby. Jejich výsledek může mít klíčový dopad na eurozónu i celou Evropskou unii.
"Volby se budou podobat faktickému referendu o Evropské unii a euru. Jedná se o existenciální hrozbu pro celou eurozónu," varuje Francesco Galietti, šéf římské analytické společnosti Policy Sonar.
K volbám v Itálii se schyluje poté, co prezident Mattarella pověřil ekonoma Carla Cottarelliho sestavením úřednické vlády. Ta ale s největší pravděpodobností nezíská důvěru parlamentu. Členové protiimigrační a euroskeptické Ligy a protestního Hnutí pěti hvězd, kteří v něm mají navrch, prezidentův krok ostře kritizují.
V takovém případě by nejpravděpodobnějším řešením byly předčasné volby, nejspíš v září nebo v říjnu.
Boj o ministra financí
V nich by podle dosavadních průzkumů získaly jasnou většinu mandátů dvě populistické strany, zmíněné Hnutí pěti hvězd a Liga. Ty mají většinu už po březnových volbách. Přestože byly dlouho velkými soupeři, nakonec se obě partaje dohodly na sestavení společné vlády.
Tato možnost ale padla poté, co prezident Mattarella odmítl, aby se ministrem financí stal 81letý ekonom Paolo Savona, který je euroskeptický a ostře protiněmecký. Podle ústavy má prezident na veto konkrétních ministrů právo a předchozí italští prezidenti to už v některých případech udělali.
Hnutí pěti hvězd a Liga ale odmítly nahradit Savonu jiným kandidátem a sestavení vlády se vzdaly s tím, že chtějí předčasné volby.
"Volby budou skutečným referendem […] mezi těmi, kteří chtějí, aby byla Itálie svobodnou zemí, a mezi těmi, kteří chtějí, aby byla podlézavá a zotročená," tvrdí šéf Ligy Matteo Salvini. Podle něj "dnes Itálie není svobodná, je finančně okupovaná Němci, Francouzi a eurokraty".
Jak Hnutí pěti hvězd, tak Liga v minulosti uvažovaly o odchodu Itálie z eurozóny. Před březnovými volbami to ale odmítly a i nyní tvrdí, že o návratu k vlastní měně nemůže být řeč.
Prezident Mattarella ale zablokoval jejich kandidáta na ministra financí s tím, že by Savona mohl členství Itálie v eurozóně zpochybnit. Podle prezidenta jde o tak vážné téma, že o něm případně musí proběhnout celonárodní diskuse. To, zda má Itálie v eurozóně zůstat, přitom vůbec nebylo předmětem kampaně před březnovými volbami, připomněl Mattarella.
Hnutí pěti hvězd i Liga tyto obavy označují za výmysly. Zdůrazňují, že jejich společný koaliční program potvrzoval italské členství v EU i eurozóně.
Řada analytiků ale namítá, že navzdory tomu by se Itálie kvůli krokům chystané vlády obou stran mohla dostat pod velký ekonomický tlak. Společný program totiž počítal s obrovským nárůstem schodku italského státního rozpočtu.
To vše by mohlo vyústit až v dluhovou krizi, podobnou té řecké. Tedy do situace, kdy by trhy odmítly nakupovat italské státní dluhopisy. To by vzhledem k velikosti italské ekonomiky mohlo představovat zásadní ohrožení pro celou eurozónu, a tedy i pro země, které jsou na obchodu s ní ekonomicky závislé, jako je Česko.
V případě vážné dluhové krize by totiž Itálie zřejmě požádala o mezinárodní pomoc. Země je ale nejspíš příliš velká na to, aby ji ostatní státy s eurem mohly zachránit.
Jak rozdělovat migranty
V příštích týdnech či měsících by se mělo vyjasnit, s jakými prioritami italské politické strany půjdou do případných předčasných voleb. Otázkou je, jestli Liga opět změní názor a bude otevřeně prosazovat odchod z eurozóny. V případě Hnutí pěti hvězd je něco takového nepravděpodobné.
Vedle ekonomické situace je velkým tématem italské politiky taky migrace. Hnutí pěti hvězd a Liga se ve svém společném vládním programu dohodly, že ostatní země EU by měly od Itálie povinně převzít prakticky všechny žadatele o azyl - tedy i takzvané ekonomické migranty.
To je mnohem radikálnější požadavek, než jaký obsahují dočasné kvóty, schválené v rámci EU v roce 2015, i stálé kvóty, následně navržené Evropskou komisí.
Česko oba tyto mechanismy povinného rozdělování uprchlíků odmítá. Na jejich základě by se ale měl mezi státy EU rozdělit jen omezený počet skutečných uprchlíků, tedy lidí, kteří prchají před válkou nebo jinou hrozbou a mají právo na azyl.
Požadavek Hnutí pěti hvězd a Ligy má velmi blízko k pozici, kterou vzhledem k budoucí reformě azylového systému v EU schválil Evropský parlament. I většina europoslanců podporuje, aby se mezi státy unie povinně rozdělovali prakticky všichni lidé, kteří se dostanou na území EU a požádají o azyl. Stát, do kterého by následně byli v rámci povinných kvót přiděleni, by pak jejich žádost o azyl posoudil. Ti, kterým by ho udělil, by následně na jeho území mohli zůstat. Zamítnuté žadatele o azyl by se měl snažit vrátit zpět do země jejich původu.
Tento návrh má ale jen minimální šanci na úspěch. K tomu, aby začal platit, by s ním musely souhlasit i samy země EU. Kromě států, jako je Itálie či Řecko, ho ale prakticky žádná země nepodporuje. Pro Česko by tak případně nebyl problém sehnat dost spojenců pro jeho zamítnutí.
