Většina slovenských Maďarů nechce vlastní autonomii

Zdeněk Mihalco, mih
25. 9. 2008 7:00
Průzkum: Autonomii podporuje necelých 5 procent z nich

Bratislava - Otázka maďarské menšiny na Slovensku dlouhodobě zaměstnává politiky, jak ale naznačil poslední průzkum, o kterém informoval deník Pravda, samotní etničtí Maďaři na Slovensku po autonomii příliš netouží.

Čistou územní autonomii si podle výzkumu organizace Fórum inštitút pre výskum menšín přeje necelých pět procent Maďarů.

Kulturní autonomii podporuje 19 procent oslovených. Zároveň ale 85 procent dotázaných pokládá za důležité, aby v otázkách, které se jich týkají, rozhodovali Maďaři.

"Ale o čem by konkrétně rozhodovali a jakým způsobem, v tom ještě většinou nemají jasno," cituje deník Pravda socioložku a vedoucí projektu Zuzanu Mészárosovou-Lamplovou. Z odpovědí podle ní vyplynulo, že část z dotázaných přesně neví, co jednotlivé formy samosprávy znamenají.

Není autonomie jako autonomie

Možné formy autonomie se však významně liší. Čistá územní autonomie (podporuje necelých 5 procent Maďarů) se vztahuje na region, kde žije převážně a kompaktně jedno etnikum a má vlastní samosprávné orgány v kultuře a v hospodářské a sociální oblasti. Takovou samosprávu mají například Korsičané ve Francii.

V podmínkách kulturní autonomie (podporuje asi 19 procent slovenských Maďarů) si menšina řídí svou kulturu a školství. Takovou formu mají například Slováci v Maďarsku.

Průzkum se uskutečnil na vzorku 800 dospělých obyvatel maďarské národnosti žijících v národnostně smíšených okresech jižního Slovenska. Víc než polovina dotázaných nepodporuje žádnou formu menšinové samosprávy.

Deník Pravda v článku zmiňuje podnikatele Jánose Bószu z Komárna, který založil občanské sdružení, jehož cílem je územní autonomie pro Maďary na slovenském jihu s vlastním parlamentem a regionální vládou.

Autorka výzkumu nepředpokládá, že by taková iniciativa mohla mít mezi Maďary ohlas. "Vždyť drtivá většina z nich o územní autonomii ani nepřemýšlí," řekla Mészárosová-Lamplová.

Ján Slota
Ján Slota | Foto: www.slota.sk

Politici a jejich "preferenční polívčička"

Pravda ve své glose k článku píše: „Ani ne pět procent Maďarů žijících na Slovensku si přeje autonomii. Většina Maďarů nechce autonomii ve smyslu, se kterou lidi otravuje předseda nacionalistů (Ján Slota, šéf vládní SNS). Těžko říct, zda takový výsledek výzkumu způsobí v sídle SNS úlevu, nebo zklamání z odhalení, že jich paranoidní strašák je jen neopodstatněnou bublinou."

Podle tohoto slovenského listu za slovensko-maďarské spory mohou hlavně politici, kteří "přilévají národnostní olej do ohně nenávisti, aby si na něm potom ohřívali svou preferenční polívčičku, "zatímco normální Slováci a Maďaři spolu žijí bez větších problémů", uzavírá Pravda.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 10 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 13 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy