Haag - Nizozemská vláda se rozpadla kvůli sporům o pokračování vojenské mise v Afghánistánu, a tak Nizozemce čekají 9. června předčasné parlamentní volby.
Evropu především zajímá, jak si povede známý kritik islámu a stoupenec zákazu Koránu Geert Wilders.
Jeho strana získala v loňských volbách do Evropského parlamentu rekordních 15 procent a dělá si i ve volbách do stopadesátičlenného nizozemského parlamentu naděje minimálně na druhé místo, ne-li na vítězství.
Wilders reprezentuje názor, že muslimští přistěhovalci ohrožují nizozemskou demokracii. Ve čtrnáctimilionové zemi nyní žije asi milion muslimů, původem převážně z Maroka a Turecka.
Nový průzkum, který vedl známý a uznávaný sociolog Maurice de Hond, ale ukázal, že nejvíce Nizozemců by po volbách v čele vlády rádo vidělo znovu dosavadního premiéra, křesťanského demokrata Jana Petera Balkenendeho.
Za premiéra by si ho znovu vybralo devatenáct procent Nizozemců. O dvě procenta méně chce mít za předsedu vlády šéfa levicové Strany práce Woutera Bose. Třináct procent je pro předsedkyni zelených Femke Halsemovou, zatímco pro Wilderse se vyslovilo jedenáct procent dotázaných.
Dosavadní průzkumy stranických preferencí nicméně ukazovaly, že Wildersova Strana pro svobodu má velkou šanci skončit ve volbách druhá za křesťanskými demokraty. Preference ale v posledních týdnech rostou i Straně práce, takže hlasování zřejmě bude velmi dramatické a vyrovnané.
Poslanec Strany práce a ministr pro evropské záležitosti Frans Timmermans minulý týden prohlásil, že pro jeho stranu koalice s Wildersem nepřipadá v úvahu. Křesťanští demokraté se ke spolupráci s kritikem islámu a přistěhovalectví zatím nevyjádřili.
Wilders nyní čelí v Nizozemsku soudu, je obviněn z podněcování nenávisti vůči muslimům a z navádění k jejich diskriminaci. Politik se hájí tím, že kritika islámu neznamená, že chce jeho vyznavače diskriminovat.
Jeho Strana pro svobodu má čtyři europoslance a měla zájem v Evropském parlamentu vstoupit do Evropské konzervativní a reformní frakce, v níž je i česká ODS. Wildersovo přijetí do klubu ale vetovali britští konzervativci
O Balkenendem se na konci loňského roku hovořilo jako o vážném kandidátovi na funkci prvního prezidenta Evropské unie. Nakonec sám oznámil, že se o funkci neuchází, a prezidentem se tak stal Belgičan Herman van Rompuy.
Nizozemská koaliční vláda se rozpadla poté, co Strana práce nesouhlasila s prodloužením mandátu nizozemských vojáků v Afghánistánu. Křesťanští demokraté odmítli ustoupit, takže Strana práce kabinet opustila.
Balkenende je premiérem nepřetržitě už od roku 2002.
