Caracas - Vedení Jednotné socialistické strany Venezuely (PSUV) se snaží Venezuelce přesvědčit, že prezident Hugo Chávez, který se v prosinci v Havaně podrobil operaci rakoviny, je vcelku v pořádku. A že bude moci i nadále vládnout zemi.
Vláda sice přiznala, že Chávez má v důsledku plicní infekce vážné potíže s dýcháním, ostře se však pustila do zahraničních médií a opozice, která proti němu podle ní vede "psychologickou válku". A zveličuje jeho zdravotní problémy.
Vše nicméně nasvědčuje tomu, že se venezuelský vůdce nebude moci zúčastnit slavnostní prezidentské inaugurace, naplánované na 10. ledna.
Jeho stav je podle venezuelského ministra zahraničních věcí, viceprezidenta Nicolase Madury, komplikovaný, ale stabilní. Zahraniční média ovšem přinesla zprávy, že mu byly v páteři, břišní dutině a močovém měchýři objeveny metastázy.
Venezuelci už proto začínají myslet na dobu "po Chávezovi" a vůdce tamní opozice Ramón Aveledo požaduje po vládě, aby neprodleně zveřejnila "celou pravdu" o prezidentově zdravotním stavu a vyjádřila se k tomu, kdo zemi povede po desátém lednu.
"Tajnosti jsou zdrojem fám, které prohlubují nejistotu panující kolem prezidentovy budoucnosti," citovala Aveleda agentura Reuters. Španělský list ABC totiž ve svém středečním vydání uvedl, že Cháveze udržují kubánští lékaři v umělém spánku a odpojení od přístrojů by pro něj znamenalo jistou smrt.
I po případném skonu Huga Cháveze ale opozice pravděpodobně vyjde na prázdno. Cháveze zřejmě vystřídá někdejší řidič autobusu a odborový předák Maduro.
"Je to hotový revolucionář, muž s velkými zkušenostmi a oddaností, a to navzdory svému mládí, ochotný tvrdě pracovat," chválil osmapadesátiletý venezuelský vůdce svého o osm let mladšího viceprezidenta, když jej v prosinci označil za svého duchovního dědice.
Když hovořil o Madurově oddanosti, dobře věděl proč. Manželka šéfa venezuelské diplomacie, právnička Cilia Floresová, Cháveze hájila před soudem po nezdařeném vojenském puči v roce 1992.
Armádní škorpioni
Ačkoliv to není navenek patrné, v mocenské hierarchii Venezuely se už dlouhé měsíce urputně bojuje o to, kdo zaplní místo po Chávezově odchodu. O prezidentský post totiž stejně jako Maduro usiluje také předseda venezuelského Kongresu Diosdado Cabello.
Ten se s Chávezem zúčastnil v hodnosti poručíka neúspěšného převratu proti prezidentovi Carlosi Andrési Perézovi z roku 1992, po němž byli společně na dva roky uvězněni.
Během efemérní vzpoury generálů, kteří se o deset let později pokusili odstavit od moci pro změnu zase Cháveze, zastával Cabello po několik hodin prezidentskou funkci.
Zatímco Maduro platí za vcelku umírněného stoupence chavismu, Cabello je vrcholným představitelem jeho radikálního křídla. Po případném nástupu k moci hodlá také posílit roli armády a naopak oslabit pouta s Kubou, na kterou se po vzoru Cháveze orientuje stávající ministr zahraničí.
V narážce na Cabellovy silné svazky s armádou hovořil opoziční deník El Universal o "hnízdu škorpionů", které může pro budoucnost země stižené vysokou inflací, kriminalitou i korupcí znamenat ještě větší pohromu než dosavadní chávezovská linie.
Inflace se nyní v zemi pohybuje na úrovni osmnácti procent, počet vražd na sto tisíc obyvatel je jeden z nejvyšších v Latinské Americe. Navzdory bohatým nalezištím ropy Venezuela potřebuje rozsáhlou modernizaci, obyvatelstvo žije v bídě a řada potravin se musí dovážet. Nikdo proto nevylučuje výbuch celonárodní nespokojenosti.
Někteří pozorovatelé hovoří dokonce o tom, že by se postchávezovská Venezuela mohla přeměnit v druhou Kolumbii stiženou více než tři desetiletí trvající občanskou válkou.
Zatím je jisté jen to, že pokud se Chávez do 10. ledna nevrátí z Kuby do vlasti, převezme jeho úřad Maduro, který je dle ústavy povinen do třiceti následujících dní vyhlásit prezidentské volby.
