Moskva/Washington - Rusko a Spojené státy se dohodly na uspořádání mírové konference o Sýrii s cílem pokusit se zastavit krvavou občanskou válku. Mají ale odlišný cíl.
Rusko chce za každou cenu udržet u moci svého spojence, prezidenta Bašára Asada. Podle Washingtonu musí Asad odejít.
Zatímco diplomaté jednali, Izrael varoval, že Rusko se chystá dodat syrské vládě velmi cennou zásilku. Systém protiletadlových raket S-300, který je velmi účinnou zbraní a dokáže zasáhnout jak letouny, tak balistické střely do vzdálenosti více než 100 kilometrů.
Pokud by se Američané přece jen odhodlali v Sýrii k intervenci a bombardování některých cílů - například letišť nebo skladů zbraní - systém S-300 by znamenal pro jejich piloty velké ohrožení.
O zamýšlené dodávce, za kterou údajně Sýrie už zaplatila v roce 2010 přes 900 milionů dolarů - informoval jako první deník Wall Street Journal.
"Dali jsme jasně najevo, že dáváme přednost tomu, aby Rusko nyní Sýrii žádnou vojenskou pomoc neposkytovalo," uvedl na tiskové konferenci v Římě šéf americké diplomacie John Kerry.
Ten předtím jednal v Moskvě a tam řekl novinářům, že se s ruskými politiky shodli na potřebě zastavit násilí v Sýrii, protože konflikt se může rozšířit do dalších zemí a hrozí destabilizovat celý Blízký východ.
Moskva zatím nepotvrdila, že systém S-300 nyní Damašku skutečně dodá. Lavrov v pátek ve Varšavě řekl nejednoznačně, že Rusové neuzavírají nové kontrakty se Sýrií, jen realizují ty už dříve dojednané. Nové dodávky S-300 podle něj Rusko neplánuje.
Může jít o snahu ruského prezidenta Vladimira Putina odradit USA, Británii, Francii a další země od pokusu vojensky zasáhnout proti Asadovi.
Rusko už dříve chtělo systém S-300 prodat také Íránu, ale na žádost Spojených států a Izraele prodej odložilo na neurčito.
Sýrie je po mnoho let velkým odběratelem ruských zbraní a ruské námořnictvo má pronajatou v Tartusu na syrském pobřeží Středozemního moře základnu.
Sýrie má velmi rozsáhlou a moderní protiletadlovou obranu, kterou léta s ruskou pomocí budovala hlavně kvůli možné válce s Izraelem. To je jeden z důvodů, proč Barack Obama se zásahem v Sýrii váhá.
Bombardování by mohlo přinést na americké straně velké ztráty. Podle expertů je syrská protiletecká obrana mnohonásobně účinnější a masivnější, než byla například libyjská obrana při zásahu NATO v roce 2011, nebo dokonce srbská obrana v roce 1999 v době konfliktu v Kosovu.
Americká veřejnost - unavená válkami v Iráku a Afghánistánu - vůbec není zásahu v Sýrii nakloněna. Podle průzkumu z konce dubna je pro vzdušné útoky na Sýrii jen šestnáct procent Američanů, devětačtyřicet procent je proti.
Obama loni v srpnu prohlásil, že USA zasáhnou, pokud režim Bašára Asada použije chemické zbraně. V uplynulých týdnech se vážné podezření objevilo, ale zatím nejsou stoprocentní důkazy. V podezření z použití těchto zbraní jsou ale i rebelové.
Ministr obrany USA Chuck Hagel minulý týden připustil, že Washington zvažuje dodávky zbraní povstalecké Svobodné syrské armádě. I tady je ale Obama zdrženlivý kvůli obavám, že zbraně mohou padnout do ruky radikálním odnožím opozice, které se hlásí k Al-Káidě.
A tyto zbraně by jednou v budoucnosti mohli povstalci použít i proti Američanům.
Asadův režim podporuje kromě Ruska také Írán a libanonské hnutí Hizballáh. To podle opozice do Sýrie vysílá ozbrojence, aby vládním vojákům pomáhali přímo v boji.
Občanská válka, která si vyžádala už 70 tisíc životů a přes tři miliony lidí uprchly z domovů, dostává stále více sektářský charakter.
Za prezidenta bojují hlavně vojáci z řad alávitské náboženské menšiny, která je součástí šíitského islámu. K této menšině patří i Asad, elitní armádní jednotky se skládají téměř výhradně z alávitů.
Režim tak podporují v zahraničí jeho šíitští souvěrci. Už zmiňovaný Írán, libanonský Hizballáh a irácká vláda, kterou tvoří také šíité.
Naopak syrští rebelové jsou většinou sunnitští muslimové. Dodávky zbraní jim platí několik arabských zemí, hlavně Saúdská Arábie a Katar. Liga arabských států diplomaticky stojí za povstalci.
Důležitým spojencem rebelů je Turecko. Jeho premiér Recep Erdogan ve čtvrtek prohlásil, že pokud se Spojené státy rozhodnou v Sýrii zasáhnout a vytvořit bezletovou zónu, turecká vláda je podpoří.
Turecko je členem NATO a americká či jiná letadla aliance mohou využívat velkou vojenskou základnu Incirlik nedaleko syrských hranic.
