Damašek/Jeruzalém - Nejméně dvaačtyřicet mrtvých syrských vojáků a desítky pohřešovaných si podle informací syrské opozice vyžádal nedělní izraelský nálet na sklad zbraní nedaleko Damašku.
Útok mířil podle izraelských médií na íránské rakety, které mělo přes Sýrii získat libanonské hnutí Hizballáh. Letadla židovského státu provedla první nálet už v noci z pátku na sobotu.
Syrská vláda označila útok za "vyhlášení války" a uvedla, že si vyhrazuje právo na odvetu. Směrem k Izraeli už armáda přesunula raketové baterie.
Syrský režim je velmi oslaben dvouletou občanskou válkou s povstalci, kteří se snaží svrhnout prezidenta Asada, a podle izraelských médií prezident nebude riskovat další konflikt, který by ho ještě více oslabil.
Asad v pondělí nicméně prohlásil, že pokud Izrael znovu zaútočí, tak už se Damašek bude bránit.
Izrael přesunul ke svým severním hranicím části systému, známého pod názvem Železná klenba. Tento systém vystřeluje rakety proti střelám, mířícím na Izrael. Při nedávném konfliktu s Hamásem v pásmu Gazy se ukázal jako poměrně účinný.
Podle izraelského deníku Haarec jde vládě premiéra Benjamina Netanjahua hlavně o to, aby se íránské ani žádné jiné zbraně nedostaly do rukou libanonského Hizballáhu. Nechce prý pomáhat syrským rebelům ve svržení Asada, a dokonce diplomatickou cestou tuto informaci předal do Damašku.
Syrská občanská válka už zuří dva roky. Režim brání hlavně příslušníci šíitské komunity alávitů, zatímco rebelové jsou převážně sunnitští muslimové.
Šíitský Írán podporuje Asada, stejně jako rovněž šíitské hnutí Hizballáh. Podle povstalecké Svobodné syrské armády už bojovníci Hizballáhu a příslušníci speciálních íránských oddílů v Sýrii bojují na straně režimu.
K posunu v hodnocení syrské války dochází ve Spojených státech. Barack Obama v pátek večer prohlásil, že všechny možnosti jsou ve hře, s výjimkou vyslání pozemních jednotek USA do Sýrie.
Američané chtějí především zajistit zásoby chemických zbraní, ale v otázce, nakolik podporovat povstalce, nepanuje ve Washingtonu shoda. Obama má obavy z toho, že mezi rebely jsou i islamisté, napojení na Al-Káidu, kteří by se jednou mohli obrátit i proti Spojeným státům.
Ze stejného důvodu je vůči syrské opozici velmi zdrženlivý Izrael.
Podle listu New York Times ale v USA roste podpora názoru, že je třeba něco udělat. Buď těm rebelům, kteří se nehlásí k Al-Káidě, dodat více účinných zbraní, nebo bombardováním z lodí a letadel snížit schopnost Asadova letectva operovat ve vzduchu.
Právě letecká převaha a vůbec drtivá převaha v těžkých zbraních je důležitým faktorem v tom, že se prezident Asad stále drží u moci a ovládá velké části Sýrie.
Syrská protiletadlová obrana je modernizovaná a rozsáhlá, nicméně ani to nezabránilo Izraelcům v náletu. To podle New York Times ve Washingtonu posílí hlasy, že operace v Sýrii by nemusela být tak riskantní, jak se původně - vzhledem k reputaci tamní protiletadlové obrany - zdálo.
"Izraelci překonali tuto obranu poměrně snadno. Spojené státy by byly s to zneškodnit syrský obranný systém střelami s plochou dráhou letu a mohly by zničit ranveje letišť, kde přistávají letadla s náklady z Íránu a Ruska," řekl v televizi Fox News senátor John McCain, který je velkým zastáncem zásahu a svržení Asada.
Izraelcům se povedl nálet na Sýrii už v roce 2007. Tehdy letouny F-16 letěly v nízké výšce přesně nad turecko-syrskou hranicí a pak shodily bomby na cíl u města Dajr az-Zúr, kde Syřané údajně stavěli jaderný reaktor.
V roce 1982 se izraelská a syrská armáda tvrdě střetly v Libanonu. Výsledek bitvy skončil jasným vítězstvím Izraele: zničil 86 syrských bojových letounů, sám nepřišel ani o jeden.
Zatím ale panují jen spekulace o tom, kdo a v jaké míře použil v syrské válce chemické zbraně. Zatímco opozice z toho viní vládní vojáky, členka vyšetřovací komise OSN Carla del Ponteová (žena, která se proslavila nekompromisním pronásledováním válečných zločinců v bývalé Jugoslávii) má podezření, že plyn sarin použili povstalci.
Podle ní to vyplývá ze svědectví některých lidí, kteří se pohybovali v místech použití sarinu.
Barack Obama loni prohlásil, že použití chemických zbraní je pro americkou vládu hranicí, která by ji přiměla do konfliktu zasáhnout.
Od března 2011, kdy povstání vypuklo, zahynulo podle odhadů přes 70 tisíc Syřanů a přes 300 tisíc jich uprchlo do okolních zemí.
