Nahatý prezident a zakrvácená první dáma. Air Force One je Bílým domem na nebi

Oldřich Mánert Oldřich Mánert
20. 8. 2023 18:47
Přeprava hlav států je samostatnou disciplínou letectví. Nikdo v ní neexceluje tak jako Air Force One. Stroj amerického prezidenta byl od počátku vzorem pro ostatní. Bílý dům na nebi se v průběhu let měnil, byl svědkem historických událostí i úsměvných historek, které by od takto honosného letounu čekal málokdo. Deník Aktuálně.cz přináší osmý díl seriálu Velikáni nebes.

Air Force One znají i ti, kteří se jinak o letectví příliš nezajímají. Na jeho palubě unikal prezident Spojených států před ničivým útokem mimozemšťanů ve filmu Den nezávislosti. Hrdinný Harrison Ford jeho kulisy využil k památné bitvě s Garym Oldmanem ve stejnojmenném snímku. Hollywoodské pozlátko má však, nepřekvapivě, s realitou pramálo společného. Už jen samotný název. Air Force One je pouze volacím znakem letounu, který převáží amerického prezidenta. A jak historie ukázala, může mít mnoho podob.

Theodore Roosevelt byl prvním americkým prezidentem, který absolvoval let v letadle. Na snímku se slavným letcem Archibaldem Hoxseyem.
Theodore Roosevelt byl prvním americkým prezidentem, který absolvoval let v letadle. Na snímku se slavným letcem Archibaldem Hoxseyem. | Foto: Public Domain

Zlom v přepravě americké hlavy státu nastal 11. října 1910. Byl u něj zavalitý muž s pěstěným knírem a decentními brýlemi. Theodore Roosevelt se považoval za milovníka letectví. Bystře sledoval vše, co se v tomto prudce rozvíjejícím oboru na počátku dvacátého století odehrávalo. Není překvapením, že právě on se stal za sychravého dne prvním americkým prezidentem, který se proletěl letadlem. Úřad už po něm sice převzal William Howard Taft, novinové titulky však Roosevelta, který vzlétl spolu s kolegou bratří Wrightů Archibaldem Hoxseyem na poli nedaleko St. Louis, překřtily na první okřídlenou hlavu USA.

Prezidentský letecký speciál přišel o mnoho let později. Prvním strojem měl být modifikovaný C-87 Liberator. Neprošel však bezpečnostními zkouškami a nárokům Bílého domu nevyhovoval. Prvenství si tak připsal v roce 1945 Douglas VC-54C Skymaster přezdívaný Posvátná kráva. Na první pohled nelichotivé pojmenování si letoun vysloužil díky propracovaným bezpečnostním prvkům. Jeho služeb využívali zejména Franklin Delano Roosevelt a Harry S. Truman. V prezidentské letce zůstal až do roku 1961.

Stroj Douglas VC-54C Skymaster, který využíval prezident Harry S. Truman. Snímek z roku 1947.
Stroj Douglas VC-54C Skymaster, který využíval prezident Harry S. Truman. Snímek z roku 1947. | Foto: Public Domain

V roce 1947 se k němu přidal C-118 Liftmaster. Šlo o upravenou verzi letounu Douglas DC-6. Uvnitř byla například speciální prezidentská pracovna a místa až pro 24 cestujících. Dwight D. Eisenhower během svého úřadování přivedl do služby letouny Lockheed Constellation. V lednu 1953 musela posádka řešit malicherný incident, kdy si řídicí věž její volací znak Air Force 8610 spletla s komerčním letem Eastern Air Lines 8610. Od té doby má letoun přepravující amerického prezidenta vždy volací znak Air Force One. V roce 1953 zastarávající stroj nahradil modernější Lockheed Super Constellation.

O šest let později do prezidentské letky vstoupil první proudový letoun. U jeho uvedení byl opět Eisenhower. Základem se stal Boeing 707, ze kterého vzešla luxusní modifikace VC-137. Letoun SAM 970 Eisenhowera poprvé svezl v roce 1959. Okřídlenou kanceláří byl rovněž pro Johna F. Kennedyho, Lyndona B. Johnsona a Richarda Nixona.

Přísaha na nebesích

Ti si však užívali i ještě vyspělejšího stroje. Boeing 707-353B s nápisem SAM 26000 na směrovém kormidle přišel do služby v říjnu 1962 během Kennedyho administrativy. Jeho oblíbený letoun ho odvezl také na místo posledního odpočinku po atentátu 22. listopadu 1963, při kterém Kennedy zemřel. Na palubě byl tehdy i Lyndon B. Johnson, který zde jako zatím jediný Američan v historii složil prezidentskou přísahu. Pár centimetrů vedle něj stála otřesená Jacqueline Kennedyová, na oblečení měla stále zaschlou krev svého zesnulého muže.

Lyndon B. Johnson skládá prezidentskou přísahu na palubě Air Force One pár hodin po atentátu na Kennedyho. Vpravo Jackie Kennedyová. 22. listopadu 1963.
Lyndon B. Johnson skládá prezidentskou přísahu na palubě Air Force One pár hodin po atentátu na Kennedyho. Vpravo Jackie Kennedyová. 22. listopadu 1963. | Foto: Public Domain

Johnson byl rovněž u mnohem úsměvnější historky, která se zapsala do dějin Air Force One. Obecně platil za muže, který se příliš nenechává svazovat pravidly. Takový popis je však spíše eufemismem. Mnozí Američané ho dnes vnímají jako nevychovaného "burana", který se nestyděl močit na veřejnosti a mnohé porady se svými kolegy vedl při vykonávání velké potřeby.

Během jednoho letního odpoledne v roce 1964 své pověsti více než dostál. Po vášnivém projevu v rámci prezidentské kampaně nastoupil do Air Force One, kam ho následovali korespondenti jednotlivých médií v Bílém domě. Byl mezi nimi i Frank Cormier. Ten ve své knize "LBJ: the Way He Was" vzpomíná, že Johnson uvnitř letounu ztratil zábrany, během odpovídání na otázky novinářů se svlékl donaha a ovíval se ručníkem.

Modifikovaná verze SAM 27000. Do úprav interiéru zasahoval osobně i tým Richarda Nixona.
Modifikovaná verze SAM 27000. Do úprav interiéru zasahoval osobně i tým Richarda Nixona. | Foto: Public Domain

Následující letoun s označením SAM 27000 si také zažil své. Dobře sloužil všem následujícím prezidentům až do George W. Bushe. Ronald Reagan se na jeho palubě například s hurónským smíchem rozháněl loveckou puškou. Už v roce 1990 však bylo jasné, že je čas na další modernizaci. Dlouhodobé partnerství s firmou Boeing napovídalo, že do prezidentské letky se přidá Královna nebes, nezaměnitelný Boeing 747, a to rovnou ve dvou exemplářích. Letouny SAM 28000 a SAM 29000 postupem času převzaly práci svých předchůdců a americkým prezidentům nabídly dosud neviděný luxus.

Vše, co prezident potřebuje

Boeing 747 je v prezidentské úpravě malým okřídleným městem. V nepřehlédnutelném hrbu se nachází pilotní kabina. Na čumáku letounu najdeme vše potřebné pro tankování za letu. Za kokpitem je zázemí pro posádku, včetně pilotů se o pohodlí cestujících může starat až 26 lidí. Ve vrchním patře je ukrytý velký prostor vyhrazený pro datové centrum letounu. Takřka 400 kilometrů drátů se zde sbíhá od 85 telefonů a dvaceti televizních obrazovek, které jsou rozmístěné po celém Air Force One. Zde se nachází i srdce veškerých obranných systémů. Místnost je odstíněna před elektromagnetickým zářením po případném jaderném výbuchu.

O patro níž na přídi se nachází prezidentský apartmán s postelí, gaučem, šatnou a koupelnou s funkční sprchou. Součástí je i malá posilovna. Za luxusním ubytováním směrem k zádi letounu je kancelář, v podstatě Oválná pracovna na nebi, s velkým stolem, kde prezident debatuje se svými poradci a vítá hosty. Po útocích 11. září 2001 byla pracovna uzpůsobena k natáčení a vysílání projevů k národu.

George W. Bush na palubě Air Force One po teroristických útocích na Světové obchodní centrum. 11. září 2001.
George W. Bush na palubě Air Force One po teroristických útocích na Světové obchodní centrum. 11. září 2001. | Foto: Public Domain

Za kanceláří je ukryta zdravotnická sekce s defibrilátorem a všemi nástroji a přístroji nutnými k poskytnutí první pomoci přímo na palubě. Za letu zde lze pacienta i operovat, s prezidentem vždy létá kvalifikovaný lékař. Následuje prostor pro personál, tedy kuchaře, šéfkuchaře a obsluhu. Úložné prostory jim umožňují připravit až dva tisíce jídel.

Třicet let služby a vidina budoucnosti

Dále směrem dozadu se nachází menší místnost pro výše postavené poradce. Sedadla na úrovni business class jsou rozmístěna do kruhu. Hned vedle mohou rovněž využít zasedací místnost. Osm luxusních kožených židlí obklopuje masivní stůl, u jedné ze stěn je připravena sedací souprava. Místnosti dominuje velká televize, kde lze sledovat zpravodajské novinky, případně odsud prezident vede videorozhovory se členy týmu na zemi. Za zasedací místností sídlí běžní členové prezidentské kanceláře, k ruce jim jsou zde telefony, faxy, wi-fi a televize. Svou část mají v zadní části letounu vyhrazenou i novináři. Ti do boeingu nevstupují stejnými dveřmi jako prezident, ale musí využít druhé schody na zádi.

Schéma posledního barevného provedení Air Force One, které Bílý dům zveřejnil na jaře roku 2023.
Schéma posledního barevného provedení Air Force One, které Bílý dům zveřejnil na jaře roku 2023. | Foto: Public Domain

Air Force One je nepřekvapivě létající pevností plnou obranných systémů. Cílem je co největší bezpečí prezidenta. Velká část technických vymožeností je přísně tajná. Ze známých věcí zde najdeme rušičku radarového signálu či systémy na zmatení tepelně naváděných raket. Posádka se v krajním případě může spolehnout na vypuštění světlic, které obelstí radarově naváděné střely. Celý letoun je obrněný, neprůstřelná jsou rovněž všechna okna.

Současné boeingy za sebou mají více než třicet let služby. Už v roce 2016 si americké letectvo zadalo zakázku na dva nové stroje 747-8I. Do služby by měly vstoupit nejdříve v roce 2025. O dodání letounů se svého času ucházel i Airbus se svým dvoupatrovým letounem A380. Nakonec však ze zakázky vycouval. Budoucnost Air Force One tak bude i nadále spojena s americkým Boeingem.

Seriál Aktuálně.cz Velikáni nebes
Autor fotografie: Shutterstock.com, Wikipedia (neznámý autor, volné dílo), Wikipedia (Underwood & Underwood, volné dílo), Aktuálně.cz

Seriál Aktuálně.cz Velikáni nebes

Seriál Velikáni nebes, který na Aktuálně.cz vycházel každých čtrnáct dní, přináší pohled na zrod známých strojů a jejich trnité cesty od prvních náčrtů přes složitý vývoj až k prvním letům. Prostor dostaly i příběhy slavných pilotů, kteří před více než sto lety posouvali hranice letectví. Neopomeneme ani na první pohled obyčejné letouny, které si však ničím nezadají se svými slavnějšími sourozenci.

 

Právě se děje

Další zprávy